Hosty pořadu Nejlepší podcast byli Petr Robejšek, ekonom, analytik, komentátor a politický filozof, a Jiří Weigl, arabista, bývalý hradní kancléř a současný ředitel Institutu Václava Klause. Moderoval Petr Kubelík. Diskutovalo se o plánovaném růstu výdajů na zbrojení v Německu a zda je to vzhledem k problematické minulosti této země důvodem k obavám.
„Otevírá se tu Pandořina skříňka – celá řada otázek. Vývoj může být pozitivní, ale rizika jsou ohromná. Měli bychom se jimi vážně zabývat,“ domnívá se Weigl.
Optimističtější je Robejšek. „Obsadit zemi není dnes jediná možnost, jak ji ovládat. Současné blahobytné společnosti, ke kterým patříme stejně jako Německo, na militarizovanou společnost nemají. Kdyby někdo chtěl militarizovat společnost naši nebo německou ve smyslu, že vznikne nový wehrmacht, který bude expandovat nebo ohrožovat, tak selže. Udělal jsem si malý výzkum mezi lidmi, kterých si vážím, a zjistil jsem, že většina souhlasí. Jsem zastánce realistické školy politologie a trvám na tom, aby se politika analyzovala,“ řekl komentátor a politický filozof.
Poroste Němcům sebevědomí?
Weigl v další diskusi zdůraznil, že Německo je země nacházející se na křižovatce. „Je to země, která osmdesát let žila v nějakém módu, který ji proměnil. Německá společnost se stala velmi pacifistickou,“ připustil ředitel Institutu Václava Klause. Uvedl, že naši předkové měli zkušenost se starým Německem. Dnešní Německo však svou nacionalistickou minulost zatracuje, otevírá se celému světu a vítá migranty ze všech stran s tím, že je připraveno se o ně postarat a rozdělit se s nimi o své bohatství. Němci se však musejí vyrovnat s řadou výzev, kterým čelí. Weigl zmínil ekonomickou stagnaci. „Perspektivy nejsou růžové,“ zmínil někdejší hradní kancléř.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Němci se podle něj musejí vyrovnat také s etnickou proměnou. „V následujících generacích dojde k masivní výměně etnik. Migrační složka velmi posílí vzhledem k vysoké porodnosti a v kontrastu s poklesem porodnosti na německé straně. Vyvolá to pnutí. Německo nezůstane stejné. Přinese to podstatné změny ve společenské atmosféře. Co to se společností udělá, nevíme. Nevědí to Němci, neví to nikdo. V několika následujících letech, pokud bude závazek vydávat pět procent HDP na zbrojení, se Německo stane prvořadou světovou vojenskou velmocí. Bude to mít vliv na vnímání sebe sama, na postoje německé vládnoucí elity. Všechno bude jiné než dnes,“ soudí Weigl.
Moderátor připomněl, že pokud Německo skutečně bude dávat na obranu pět procent HDP, znamená to, že vydá na zbrojení dvakrát tolik co Rusko. Bude to jedna z největších válečných velmocí světa. „Co to udělá s rovnováhou sil v Evropě?“ chtěl vědět Kubelík.
Robejšek namítl, že všechny evropské elity jsou nespolehlivé a sliby nemusejí splnit, peníze nemusejí být vydány na zbrojení. „Pravděpodobnější je, že pomocí různých triků se bude z těchto peněz z části financovat sociální sektor. I kdyby to mělo být všechno použito na zbrojení, neznamená to, že německá vláda ví, na jakou výzbroj peníze vydá. Platí, že vždycky se připravujeme na starou válku, na tu minulou,“ řekl filozof a připomněl význam dronů v rusko-ukrajinském konfliktu.
Mladí Němci se chtějí bavit, ne bojovat
Je podle něj možné, že se budou financovat zbraně, které ve skutečnosti nemají potenciál k tomu, aby byly použity k agresivní válce. „Německo má zhruba 200 tisíc vojáků, chce jich mít 460 tisíc do roku 2030, z toho 200 tisíc by mělo jít na dva roky, zbytek by byla regulérní armáda. Záložníci vůbec nebudou schopni obsluhovat moderní techniku, která by se používala v nějaké budoucí válce. To chce armádu, kterou si stát platí, která je připravována na extrémní podmínky boje. Mládež, která stráví většinu života sedíce, bavíce se, ležíce a všelijak podivně se pohybujíce, se špatným krevním oběhem a s tendencí k tloustnutí, to nejsou válečníci, jaké měl wehrmacht své doby. To byli úplně jinak postavení hoši a děvčata,“ připomněl Robejšek.
Metodologie vykonávání moci podle něj nepotřebuje vojenské násilí. Ovládat lze i ekonomicky. „Už teď jsme vazalové Německa. A budeme jimi tak dlouho, dokud naše elita nepochopí, co jsou to národní zájmy. A bude tak kvalitní, aby se jim věnovala. Ani pak není jisté, že se to podaří,“ zdůraznil filozof a analytik.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Armáda podle něj potřebuje válečníky, kteří bez zaváhání zabijejí, kteří přežijí strádání a i potom jsou schopni normálně fungovat. Ani Američané až na pár oddílů takové válečníky nemají. „Aktivity Spojených států vyžadují takové válečníky,“ zdůraznil Robejšek. A dodal: „My máme pacifistickou společnost v Německu. My máme LGBT. My máme lidi, kteří nenávidí svoji vlastní zemi – originální Němci říkají, že když slyší Německo, je jim na zvracení. Taková generace není dobře disponovaná,“ soudí Robejšek.
Ředitel Institutu Václava Klause označuje tyto argumenty za legitimní. „Netýkají se pouze Německa, takhle jsou na tom všichni. Všichni, kdo se zavázali k pěti procentům, dumají, co to vlastně znamená. Řeší, kde na to vezmou a co s tím vůbec dělat. A u nás to bude ještě daleko větší oříšek. Ale zkušenost ukazuje, že pokud se někdo popasuje s takovým úkolem nejlépe, budou to právě důkladní a mimořádně organizačně schopní Němci. Pokud Němci vezmou vážně za svůj úkol vybudovat akceschopnou brannou moc, ne v pojetí Ursuly von Leyenové s těhotenskými uniformami pro tankistky, tak bych je nepodceňoval. Po několika letech tady bude Německo jako respektovaná vojenská síla,“ domnívá se Weigl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Bojíte se Německa se silnou armádou?
autor: Naďa Borská
