Gröbeho vila, počeštěně Grébovka, je jednou z nejatraktivnějších destinací v Praze. Na místě někdejších královských vinic investoval pražský německý podnikatel Moritz Gröbe peníze vydělané v šedesátých letech devatenáctého století na železničním boomu do výstavby luxusního sídla. Z jeho zahrad pak dědici udělali veřejně přístupný park a samotná rezidence se stala majetkem Prahy.

Během dvacátého a jednadvacátého století se osudy někdejší vily pozoruhodně točily kolem výchovy a vzdělávání. Za německé okupace mělo v atraktivním prostředí svou centrálu neblaze proslulé Kuratorium pro výchovu mládeže pod předsednictvím protektorátního ministra Emanuela Moravce, dalších čtyřicet let zde sídlil Dům dětí a mládeže Julia Fučíka.

V devadesátých letech objekt chátral a městská část Praha 2 nevěděla, co s ním. Řešení se začalo rýsovat, když o reprezentativní budovu odkloněnou od městského ruchu projevila zájem nezisková organizace CEELI Institut.

Organizace založená už v roce 1990 Americkou advokátní asociací jako The Central and Eastern European Law Initiative se v roce 2000 formálně přesunula do Prahy. V první správní radě seděli američtí právníci Homer Moyer a William Dale Meyer, za českou stranu profesor Vojtěch Cepl, profesor Jiří Musil, doktorka Jiřina Nováková a soudkyně Eliška Wagnerová. Cepl a Wagnerová byli současně místopředsedy Ústavního soudu, Eliška Wagnerová ještě předtím předsedkyní Nejvyššího soudu.

„Posláním Institutu CEELI je prosazovat právní stát napříč různými zeměmi s cílem chránit základní práva a svobody jednotlivce, podporovat transparentní, neúplatné a odpovědné vlády, vytvářet rovné hospodářské podmínky, budovat základ pro ekonomický růst a rozvoj a podporovat mírové řešení sporů,“ definuje svou misi.