"V Česku jsou proudy, které mít dobré bilaterální vztahy s Ruskem nechtějí. Jsem právník a Vrbětice? Je třeba skutek prokázat, dokázat a dostat ho k soudu." To řekl diplomat a ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Byli jsme na jeho debatě o Rusku a u některých dotazů reportér ParlamentníchListů.cz nevěřil vlastním uším.
Nejsem odborník na Rusko
České území se do toho ruského vejde dvě stě dvacet jedna krát. Máme mnohem větší hustotu obyvatelstva, ale velmi podobný roční hrubý domácí produkt a obchodní vztahy téměř stejné jako s Belgií. Tak takovou průpravu dal obecenstvu na debatě o českoruských vztazích ve Slovenském domě v Praze novinář a moderátor akce Milan Syruček. Kdyby její propagaci hodnotil pracovník nějakého PR oddělení, tak si řekne, že je to totální "partyzánština" či "setkání proruských svobodných zednářů". Na stránkách Slovenského domu, ani na stránkách Nadace Železná opona, která ji pořádala, nenajdete ani ťuk.
Chcete, aby byl Andrej Babiš premiérem až do roku 2025?Anketa
"Jsem úředník a je třeba mít jasný mandát od vlády a prezidenta a ten nemám," dodal s tím, že se všeobecně čeká na tuzemské volby do Poslanecké sněmovny. Česko je na ruském seznamu ne zrovna přátelských zemí a ruská strana zatím nejeví velký zájem o urovnání vzájemných vztahů, nicméně bilaterální smlouvy vlastně stále fungují. Prezident Ruské federace Vladimir Putin byl v Česku naposled v roce 2006 a před tím zamlada jezdil do Karlových Varů za svou manželkou, která se v lázních léčila. K obchodním vztahům s Ruskem dodal Syruček, že letoun L-410 Turbolet je důležitým dopravním prostředkem na ruské Sibiři a létá jich tam asi tisíc. Let Kunovice, dnes Aircraft Industries - závod, který je vyrábí - dnes vlastní výlučně Rusové.
Fotogalerie: - Zpátky z Afghánistánu
Napětí je ve vzduchu
Je dobře, že BIS podle tvrzení prezidenta Zemana odposlouchává jeho okolí?Anketa
"S Ruskem řešíme problémy, které se neřešily osmdesát let. Statut nemovitostí, statut počtů na ambasádách a najednou to chceme vyřešit během několika málo měsíců. To je další těžká věc," sdělil Jindrák. Novinář Jan Schneider zmínil, že podle jednoho průzkumu většina kyberútoků na Česko pochází z území USA a že první krok do zhoršení česko-ruských vztahů jsme udělali my. Podle něj byl naším posledním odvážným krokem rok 1947, kdy jsme se dostali do nedeklarované války s Velkou Británií a USA, protože jsme přes jejich zákazy dopravili zbraně do Izraele. A dodal, jestli bychom "ten odvážný krok směrem k Rusku neměli udělat my".
Diplomat Jirák se v rozpacích zamyslel, co by mělo být tím odvážným krokem? "Ruská strana očekává, že se omluvíme za Vrbětice," řekl, a mezi publikem prosvištěl názor "samozřejmě, to bychom měli", a Jindrák pokračoval: "Zastávám názor vlády a prezidenta, který nikdy neřekl, že Vrbětice nejsou pravdou."
Polibek smrti pro Jindráka
Ruský jazyk je podle Jiřího Klapky, který vede Českou asociaci rusistů, někdy třetí, někdy druhý z nejvybíranějších jazyků v Česku. Prorektorka Masarykovy univerzity v Brně je rusistka, děkan Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je rusista, ale řada učitelů ruského jazyka má podle něj pocit, že jsou otloukánci.
A pak přišla otázka, jestli má lidová demokracie a kulturní fronta v těchto vztazích nějakou perspektivu? "Jednoznačně ano. Je třeba podporovat projekty tohoto typu a kulturní spolupráci. Nedokáži si představit nikoho, kdo by třeba ředitelům divadel vydával pokyny, že by neměli mít blízké vztahy s ruskými protějšky. Může to zkomplikovat korona, vízum a nějaký šum, ale nic jiného... Pět z vysoce postavených Rusů v tamní administrativě jsou bohemisty," odvětil Jindrák s tím, že Češi mluvili ze všech bývalých satelitů Sovětského svazu nejlépe rusky. Syruček k tomu dodal, že většina ruské literatury faktu se v Česku objevuje až v překladu z angličtiny a často dost zkomoleně, což je škoda.
Novinář Milan Rokytka známý z opilecké kauzy ve volebním štábu Miloše Zemana Jindráka pochválil. Poslanec za Svobodu a přímou demokracii (SPD) Jiří Kobza a dnes odsunut na těžko volitelné čtvrté místo v rámci Prahy prohlásil: "Dám panu řediteli polibek smrti, protože když bude v přístí vládě SPD, tak určitě všichni odborníci budou voláni ke spolupráci a vás za takového odborníka na pravém místě považuji."
Fotogalerie: - Hlas lidu
Omluvit se Rusku?
Někteří dotazovatelé se chovali opravdu jako "ruskyje tarakany", ruští švábi. Jeden pán prohlásil, že si "nevzpomíná, kdy nás naposledy v novodobé historii Rusové provokovali", ale jako provokace z naší strany zmínil kauzy pomník Koněva, "blázna za Řeporyjí", kauzu ricin a Vrbětice. To je A českoruských vztahů, ale už neuvedl B. K nim je třeba objektivně dodat kauzy pomníků československých legionářů v Rusku a to, že ricin byl bojem a vlastně lží dvou Rusů na jejich velvyslanectví v Česku. Také po nás Rusko chtělo, abychom rok 1968 neslavili jako národní svátek, na což jim i prezident Zeman poslal nesouhlasné stanovisko.
"A pak nás jako v Afghánistánu nechají, stejně jak nás nechali v předválečném období, a budeme na to všichni koukat a jestli budeme jednou, a já jsem o tom přesvědčen, Rusa volat v souvislosti s islamizací Evropy, tak nám taky Rus může říct čau," dodal pán. Podle Jindráka není reálné, že se Česko bude za něco omlouvat, ale události kolem pomníku Koněva se měly řešit na vyšší politické úrovni.
Fotogalerie: - Kam zmizel Koněv?
Pak si vzala slovo běloruská novinářka Natallia Sudliankova, zástupkyně Rosatomu v Česku, a vyjmenovala Čechy, na které bychom měli být v rámci českoruských vztahů hrdi. Josef Klička v sedmnáctém století ze zapadákova v Česku udělal v ruské armádě kariéru, až se stal gubernátorem Irkutské oblasti, která byla v jeho době největší v Rusku. František Gerstner, který vybudoval první ruskou železnici. Zenon Svatoš, co zachránil Rusům sobola. Řekla: "Je jich mnoho, ale to jsou osobnosti, na které by měli být Češi pyšní. Vztahy jsou vyrovnané. V příštím roce máme sto let od obnovení českoruských vztahů. A je to skvělá příležitost udělat retrospektivu vzájemných vztahů."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
