Martin Fendrych poukázal na průzkum agentury STEM, která zkoumala u veřejnosti její vztah ke konfliktu na Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. 55 % respondentů se vyjádřilo, že má k uprchlíkům kladný vztah. Fendrych zkonstatoval, že to znamená 45 % lidí, kteří mají k uprchlíkům negativní postoj. „Znamená to ovšem, že 45 procent, skoro polovina dotázaných, je proti tomu, abychom lidem prchajícím před válkou poskytli ochranu,“ spočetl Martin Fendrych. Udivuje ho, že negativní postoj k uprchlíkům mají lidé i přesto, že stát už na ně nedoplácí, ale naopak, přítomnost uprchlíků se státu ekonomicky vyplatí. „Smutné,“ zhodnotil takový postoj Fendrych. 

Další otázkou, nad kterou se Fendrych pozastavil, je odpověď 65 % respondentů, že Česká republika by se měla zasadit o prosazení míru i za cenu postoupení ukrajinského území Rusku. S takovou odpovědí Fendrych velmi důrazně nesouhlasil. Připodobnil situaci na Ukrajině k roku 1938, kdy náš stát musel na příkaz velmocí předat Hitlerovi své pohraničí. „Češi jako svoje historické trauma vnímají mnichovskou dohodu. Říkáme jí taky ,mnichovská zrada‘ nebo ,mnichovský diktát‘. V roce 1938 Německo, Itálie, Francie a Velká Británie podepsaly dohodu o postoupení pohraničních území Československa Německu. Tuto dohodu vnímáme dodnes jako obří zradu,“ připomněl Fendrych.