Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?Anketa
Podle britského důstojníka ve výslužbě jsme svědky „něčeho, co má blíže k útočnému stylu války“ a ukrajinské jednotky se aktuálně mají snažit identifikovat slabá místa, která mohou být následně zmírněna dělostřelectvem a využita obrněnými záložními silami. „Komando a partyzáni údajně pracují za nepřátelskými liniemi, aby vyvolali zmatek a narušili velitelská a řídicí centra. K zasažení velitelství se používají údery na velké vzdálenosti,“ poukazuje s tím, že rozhodující je útočit, v co nejvíce oblastech to je možné, aby Rusové nedokázali přesně určit, kudy povede hlavní úder.
Poznamená, že „ve válce však operace zřídkakdy probíhají podle plánu“ a šance jsou prý aktuálně v neprospěch Kyjeva. „Ruský generál Valerij Gerasimov měl spoustu času a prostředků na přípravu účinné obrany v několika liniích. Rusové mají také početní převahu téměř ve všem, od mužů a tanků až po, což je možná nejkritičtější, dělostřelectvo,“ zaznívá od britského důstojníka ve výslužbě, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připouští, že ukrajinští vojáci na frontové linii narážejí na „velice tvrdý odpor“.
Další problém má být v letectvu, u něhož má také převahu Rusko, což jsme podle Kempa měli vidět na záběrech z bojiště, na nichž Američany dodaná bojová vozidla Bradley a německé tanky Leopard 2 skončily pod útokem útočných vrtulníků.
„Takže tato protiofenziva může dopadnout jakkoli. Jedno je však jisté: ukrajinské vítězství není zdaleka zaručeno,“ shrnuje s tím, že tuto obavu již můžeme vidět v opatrných vyjádřeních z Bílého domu, v němž prý americký prezident Joe Biden pravděpodobně uvažuje o škodách pro svůj politický program, které by mohlo způsobit cokoli jiného než rozhodný úspěch na bojišti.
Pokud Ukrajina nyní nepřesvědčí svými úspěchy, bude to mít prý vážnou dohru i v rámci blížícího se summitu NATO ve Vilniusu. „Ti, kteří se již dříve zdráhali poslat zbraně, budou mít novou výmluvu: Ukrajina nemá bojovou sílu, aby dosáhla vítězství. Nehledě na to, že jsme byli v uplynulém roce svědky mnohem méně rozhodné reakce mnoha zemí, než jakou by si tato krize žádala,“ poznačil Kemp a poukázal na německé váhání s dodávkami tanků či jak by byla odlišná situace pro Ukrajinu, kdyby jí již před rokem Washington přiklepl letouny F-16 a neprodlužoval své váhání až do současnosti.
„Hrozí, že lidé jako Emmanuel Macron a Olaf Scholz obnoví své lobbování, aby Kyjev dotlačili k mírové smlouvě ještě před koncem roku,“ upozorňuje, že je možné očekávat nátlak od některých zemí na Ukrajinu, aby se vzdala svých cílů na osvobození svého území. Podpora by mohla také ochabnout následně i v USA.
Podle Kempa by to byla „špatná reakce“, a spojenci se naopak musejí v případě ochabnutí ukrajinské ofenzivy snažit vyřešit, jak ukrajinské útočné schopnosti podpořit. „A tato tvrdá podpora bude muset být podpořena oznámením definitivní cesty ke členství Ukrajiny v NATO,“ píše.
Vedoucí představitelé zemí NATO ve Vilniusu by si měli podle Kempa položit otázku: „Pokud Ukrajina se silou Severoatlantické aliance v zádech nedokáže zvítězit nad ruskou agresí, jaký má potom NATO smysl?“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak