Klaus rovněž rozvádí i naši oblibu pro osvoboditele Plzně generála Pattona. Píše o jeho prudké povaze a připomíná, že na Sicílii v Acate Pattonovi vojáci zmasakrovali 72 italských zajatců a měl z toho velký konflikt s generálem Bradleym. „Ale to je přece úplně jedno. Máme Pattona rádi – je symbolem vítězství nad nacismem, jeho socha není oslavou pruďase Pattona, ale amerických vojáků – vítězů nad fašismem – a on byl jejich velitel. Byl to výborný voják,“ přikládá.
Klaus píše, že Koněv byl spolu se Žukovem ve Stalinově nemilosti. A poté Koněv též předsedal soudu s vrahem a šéfem NKVD Berijou – „jeden z okamžiků, kdy odstartovalo Chruščovovo uvolnění režimu“. Rovněž se prý lze dočíst i to, že „během invaze 1968 byl Koněv v penzi a roku 1970 odmítl dojet si od Husáka převzít titul Hrdina ČSSR“.
Nezapomíná však vyjmenovat i stinné stránky a jednotlivé bitvy tohoto maršála. „Ano, taky velel vojskům, která potlačila maďarské povstání. Asi to pro něj nebylo z vojenského pohledu náročné, když přežil masakr u Vjazmy (1941), zúčastnil se protiofenzívy u Moskvy 1941–1942, krvavé kurské bitvy. Jako u každého jiného smrtelníka jeho statečnost, krutost, dobré činy i ty špatné zhodnotí někdo spravedlivější,“ píše Klaus.
A pak se táže: „Jen na jedno bych se zeptal těch dnešních novodobých historiků. Když vězni v Osvětimi slyšeli v lednu 1945 Koněvovo dělostřelectvo, přáli si, ať Koněvovy jednotky postupují rychle, nebo by bývali byli radši, aby se obrátily nazpátek a nemíchaly se do německých záležitostí?“
Přičemž ostře dodává: „Když Koněv zahájil útok na Berlín – bylo to dobře, nebo špatně? Vaši a moji prarodiče a praprarodiče vítali v květnu 1945 Koněva, nebo jim vyhovoval K. H. Frank?“ S tím, že „asi víme, kde je pravda a kdo stál na straně dobra během zničující války“.
Fotogalerie: - Koněv a Marta
Dnes prý nejde o minulost, ale o současnou českou politiku. „Možnost beztrestně urážet všechny lidi nepapouškující vládnoucí mantry. Když obdivujete Trumpa a Johnsona a kritizujete čím dál bizarnější politbyro eurosojuzu – tak jste ‚proruskej‘. Vlastně se to hodí vždycky a místo všech argumentů,“ přikládá.
Klaus připomíná, že Václav Havel a Boris Jelcin podepsali v roce 1993 smlouvu o přátelských vztazích mezi ČR a Ruskem, jejíž součástí byla mimo jiné i část, kde se zavazujeme k péči o vojenské hroby a pomníky. „A já patřím k těm, a je nás v Parlamentu i ve veřejnosti většina, kteří si nepřejí tuto smlouvu ničit a eskalovat konfrontace. Není to v zájmu naší země,“ tvrdí.
Diskuse se prý okolo toho ještě povedou, ale ničitelé soch podle Klause „vyhrávají nad těmi uvážlivými“. A závěrem poskytuje ještě přirovnání: „Pro Rusy se svými miliony mrtvých a obrovskou hrdostí na statečnost svých dědů je útok na sochu oslavující hrdinu druhé světové války podobný, jako by nám někdo rozkopal Husův dům v Kostnici, protože to byl kacíř (z pohledu bavorských katolíků). Brali bychom to jako zbytečný útok na něco z dávné historie, nenávistný akt.“
Fotogalerie: - U sochy Koněva
A ke Klausovu komentáři se kladně přiklání i mediální expert Jozef Ftorek. Ten napsal: „Souhlas! Plný! To, co se nyní děje kolem té sochy, vnímám osobně jako plivanec do tváře všech, kteří se postavili fašismu a nacismu včetně mých prarodičů. Ano, také já schvaluji atentát na Heydricha.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
