Například ve státě Louisiana podle informací guvernéra Johna Bel Edwardse z 512 úmrtí, spojovaných s koronavirem, tvořili více než 70 procent černoši, kteří přitom tvoří pouhých 32 procent populace státu Louisiana.
A netýká se to pouze úmrtí, ale i počtu nakažených. V tom je nejpádnějším důkazem město Chicago, které zveřejnilo zatím nejpodrobnější statistiky nakažených. Z celkem 4 680 nakažených (statistika k neděli) bylo ve městě s populací asi 2,5 milionu zaznamenáno 1 824 nakažených Afroameričanů. Ve statistice následuje 847 „bílých“, 478 Hispánců a 126 Asiatů. Z 98 zdokumentovaných úmrtí je 72 procent černošských, tedy zhruba na úrovni Louisiany. V celém státě Illinois, kam Chicago spadá, připadá na Afroameričany 41 procent úmrtí na koronavirus, ačkoliv tvoří jen 14 procent obyvatelstva.
Starosta Chicaga Lori Lightfoot uvedl, že koronavirus je „devastace černého Chicaga“. Cameron Webb, lékař a člen kongresu ve Virginii, zkonstatoval, že „koronavirus odhalil příkopy v naší společnosti“.
Psali jsme:
V dalších státech se statistiky víceméně potvrzují. Ve státě Michigan představuje 14 procent Afroameričanů 41 procent úmrtí a 33 procent všech případů. Zvláštním fenoménem je město Detroit, které je asi z 80 procent černošské a dodává 80 procent všech případů koronaviru v celém státě.
Extrémem je okres Millwaukee ve Wisconsinu. Tam černoši představují 81 procent úmrtí, ačkoliv tvoří jen 26 procent populace. Vysvětlení je podle expertů nasnadě. Millwaukee patří k nejvíce segregovaným městům a bělošská a černošská komunita žijí prakticky odděleně. V té afroamerické se pak koronavirus šíří mnohem rychleji.
Značnou disproporci v ohrožení koronavirem zmínil i prezident Donald Trump. „Aktivně řešíme dopady na afroamerickou komunitu, protože data ukazují, že je to skutečný problém,“ řekl prezident v úterý.
Lékařka Camara Phyllis Jonesová hledá vysvětlení nikoliv v rase samotné, ale v životním stylu: „Černí lidé jsou zasaženi více a více umírají, protože jejich těla nesou břemeno chronického zanedbávání v jejich komunitě.“ Neznamená to však, že by černoši byli „líní a tlustí“, jak by to mohlo vypadat. Spíše naopak. „Je to důsledek strukturálního rasismu, který staví na první místo práci, ve které jsme vystaveni rizikům s nedostatečnou ochranou,“ soudí doktorka Jonesová.
Černošský lékař Jerome Adams ve vysílání televize CBS zmínil i to, že černoši jsou častěji diagnostikováni například i s cukrovkou nebo srdečními onemocněními. „I já osobně mám vysoký tlak a srdeční onemocnění. A mám astma a náběh na cukrovku, takže také sdílím tento odkaz chudých černochů v Americe. A teď jsme vystaveni vyššímu riziku koronaviru,“ uvedl k tomu. Proto by podle něj měla celá společnost zapracovat na zastavení viru.
Státní zástupce z Michiganu Tyrone Carter zmínil i faktor životního prostředí, který se podle něj na celkovém zdraví, a tedy odolnosti vůči koronaviru, také podepisuje. Zmínil výslovně město Flint, někdejší slavné sídlo automobilek, které dodnes nese důsledky intenzivní průmyslové výroby.
Česká lékařka Alena Bartáková, žijící a působící v Kalifornii, ale zmiňuje ještě jeden podstatný faktor, a to je nezodpovědné chování Američanů.
„Lidi to neberou tak vážně, jak si myslím, že by to měli brát,“ řekla lékařka serveru iDNES.cz. Donutit místní ke změně chování prý bylo velmi náročné, například pláže se musely fyzicky zavřít, aby tam lidé přestali chodit. „A hlavně teď je takové období, kdy si všichni myslí, že to za pár týdnů skončí a bude to všechno jako dřív,“ obává se lékařka, která působí jako výzkumnice v laboratoři.
Doktorka Bartáková ale dodává, že k náladě ve společnosti hodně přispělo i suverénní chování prezidenta Trumpa, který situaci také velmi podcenil. Hlava státu se podle ní dokonce stala šiřitelem dezinformací, když hovořil o nadějné látce chlorochin užívané k léčbě malárie. Podle lékařky přitom testy její nadějnost vůbec nepotvrdily. Přesto tomu lidé věří a Trump ji měl dokonce doporučovat Borisi Johnsonovi, který se nakazil koronavirem také a skončil na JIP v londýnské nemocnici.
V USA je navíc problémem testování. Síť laboratoří je velmi roztříštěná a je obtížné jejich činnost koordinovat. Navíc, když jedna společnost přišla s účinným testem, úřady jej velmi těžkopádně schvalovaly. Výsledkem je, že v USA jsou stále testováni pouze lidé, kteří přijdou do nemocnice a je jim špatně.
Do toho vstupuje i to, že americké zdravotnictví je podle Bartákové koncipováno jako byznys na výdělek. Takže je velmi drahé, doktorů je na jednoho pacienta mnohem méně než v Evropě a rovněž mnohem méně lůžek.
A pokud kvůli koronaviru ještě spadne ekonomika, bude to podle ní už naprostá katastrofa. „Amerika je z toho hlediska rozvojová země. Nemá žádnou síť sociálního zabezpečení,“ vysvětlila doktorka Bartáková.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
