Tvrzení pochází z logické konstrukce vyjádření Evropské komise. Všímá si těchto prohlášení Evropské komise u příležitosti prvního Evropského týdne mediální gramotnosti:
„Díky rychlému rozvoji digitálních technologií a jejich rostoucímu využití v podnikání, vzdělávání a kultuře je důležité zajistit, aby každý mohl porozumět digitálním médiím a zapojit se do nich.“
„Mediální gramotnost je nezbytná pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Digitální technologie jsou klíčovou hnací silou konkurenceschopnosti a inovací v sektorech médií, informací a komunikačních technologií.“
Až potud se jedná o celkem přijatelná tvrzení, i když psaná v jazyce politických prohlášení. U dalších slov je však prý už potřeba zpozornět:
Kdo dělá nejlépe zahraniční politiku?Anketa
„Vysoká úroveň mediální gramotnosti je klíčovým faktorem, který občanům umožňuje v digitálním věku činit informovaná rozhodnutí. Mediální gramotnost je předpokladem živé a moderní demokracie.“
A hlavně: „Mediální gramotnost je také nástrojem, který posiluje postavení občanů, zvyšuje jejich povědomí a pomáhá čelit účinkům dezinformačních kampaní a falešných zpráv (fake news) šířících se prostřednictvím digitálních médií.“
Autorka říká, že člověk nemusí celý záměr studovat příliš do hloubky, aby si uvědomil, že přinejmenším některé aspekty politiky Evropské komise v oblasti mediální gramotnosti jsou spíše než o zvyšování povědomí občanů o tom, jak je nekompromisně vést k tomu, co si mají myslet. Klíčová jsou pro to prohlášení o tom, jak důležité je pro mediální gramotnost „kritické myšlení“. Článek dále zmiňuje vyjádření Evropské komise o tom, jak je pro Evropu velkou výzvou to, že občané jsou vystavení velké škále dezinformací, včetně zavádějících nebo přímo nepravdivých informací a její „akční plán na posílení boje proti dezinformacím“, do kterého se zapojili internetoví giganti jako Facebook, Google, Microsoft a Twitter.
Fotogalerie: - Euroskeptici ve Vídni
„Evropané nyní zjevně potřebují další nepostradatelné pokyny Evropské komise, aby se naučili, jak správně chápat, číst a interpretovat zprávy, ať už se jedná o zprávy z tradičních zdrojů nebo z internetu. Důvody, jak a proč se stalo úkolem byrokracie EU, učit Evropany, co mají číst a co si mají myslet, jsou poněkud obskurní,“ tvrdí autorka a dodává, že někteří evropští politici, jako Emmanuel Macron by šli ještě dál. Ten navrhoval „Evropskou agenturu na ochranu demokracie“ a pronesl toto: „Měli bychom mít evropská pravidla, která by vypudila z internetu veškeré podněcování k nenávisti a násilí, protože naše úcta k jednotlivci je základem naší civilizace důstojnosti.“ Autorka si všímá, že stále není dořešené, kdo bude určovat, co nenávistné je a co není.
A také se jí zdá podezřelé, kdo je stíhán a hlavně za co. Připomíná případ Marine Le Penové, lídryně francouzské Národního sdružení (dříve fronty), která sdílela obrázky a videa z masakrů uskutečněných Islámským státem. „Byla obviněna z rozšiřování násilných zpráv, které podněcují terorismus, pornografii, nebo vážně poškozují lidskou důstojnost, protože na Twitteru zveřejnila fotografie ukrutností spáchaných v roce 2015 Islámským státem v Sýrii a Iráku, které mohli spatřit i nezletilí,“ píše autorka. A dodává, že Le Penové bylo soudem nakázáno podrobit se psychiatrickým testům, aby se zjistilo, zda je „schopná porozumět poznámkám a odpovídat na otázky.“ Ta to samozřejmě s pobouřením odmítla. Za podobné „přečiny“ byl popotahován i další člen Národního shromáždění, poslanec Gilbert Collard. A Judith Bergmanová se táže, zda toto uvažování chce Macron rozšířit i do zbytku Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
