K prezidentským volbám podruhé

Za poslední týden mne opravdu zaujal skvělý článek Kláry Samkové, která hodnotila prezidentské kandidáty jako žena, a zadruhé neuvěřitelný počet billboardů Mirka Topolánka a jejich obsah. V neděli jsem vyrazil z Prahy na jižní Plzeňsko a Rokycansko. Viděl jsem tak možná setinu republiky, možná méně. Setkal jsem se kolem komunikací zhruba s pěti billboardy Miloše Zemana, čtyřmi Jiřího Drahoše, dvěma Michala Horáčka a zhruba 200 (!) Mirka Topolánka v několika provedeních. Stejně jako v článku z minulého úterý na Parlamentních listech se budu zabývat pouze třemi kandidáty, a to Milošem Zemanem, Jiřím Drahošem a Mirkem Topolánkem. Nicméně je třeba si uvědomit, že letošní prezidentské volby zdaleka nejsou pouze bojem této trojice.

Závěr článku Kláry Samkové dává tušit kromě politických zájmů a skupin důležité pozadí prezidentských kampaní Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a já dodávám i Mirka Topolánka. Je to dominantní, buď výrazně mladší, nebo silně ambiciózní manželka, případně obojí. Především knihovnice Eva Drahošová údajně vyniká ve vládychtivé touze stát se paní prezidentovou a řídit republiku jako svoji knihovnu. Proto pohání sešlého staříka, co to jde. Jen doufám, že při domácím tréninku nepoužívají latex a důtky. Právě proto mi finiš protikandidátů prezidentských voleb připomíná závod psích spřežením, kde pozici masherů práskajících biči zaujaly dominantní choti.

Stejně jako v minulém článku logicky pomíjím, na rozdíl od paní Samkové, většinu kandidátů, kteří mají jedno až několik procent hlasů. Nejsem na chlapy, takže jejich větší, či menší sexappeal je mi lhostejný. Prezident může být nehezký či postižený, ale důležité je, aby byl vysoce inteligentní, měl rozhled, analytické schopnosti, špičkový slovní projev, schopnost rychlé reakce, rozuměl problematice vlády a byl dlouhodobě osvědčený vlastenec. Jako takového vnímám Miloše Zemana. Kdyby mi připadl důvěryhodnější, dal bych hlas i Mirku Topolánkovi. Hlasy, které dostanou pidikandidáti, jsou zcela vyhozené, ne-li přímo kontraproduktivní. Zázraky se nedějí, a pokud někdo bude podporovat kandidáta se dvěma, nebo čtyřmi procenty v průzkumech několik dnů před volbami, dočká se možná úžasných tří, či pěti procent a jeho hlas bude chybět jinde. To, co předvádějí některé placené výzkumy volebních preferencí, už zase připomíná, jak minulé prezidentské volby, tak volby do sněmovny v minulém roce. Naprosto zoufalá snaha všemi prostředky přesvědčit voliče, aby volili proti vlastním zájmům a podpořili kandidáty pražské havlérky, afroislámské invaze a války. Najednou se dozvídáme, že reálnou šanci mají i kandidáti s několika procenty hlasů a Horáček radí, jak porazit Zemana.