ČEZ, ve kterém 70 procent vlastní stát, díky půjčce bude moci prozkoumat možnosti těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Podle analytiků by těžba lithia měla být odpolitizována a svěřena do rukou ekonomů. Akcie EMH na londýnské burze po oznámení zprávy dnes dopoledne prudce posílily.
„Angažmá ČEZ je třeba primárně chápat tak, že stát si jeho prostřednictvím snaží udržet kontrolu nad potenciální těžbou lithia. Z celé záležitosti se před volbami v roce 2017 stalo politikum. Současná vláda premiéra Babiše (ANO) nechce riskovat, aby veřejnost získala dojem, že potenciál cínoveckého lithia promrhává. Nebo že případnou těžbu přepouští zahraničním či zcela soukromým subjektům,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Aktivitu ČEZ je tak podle něj třeba vnímat s rezervou, jako politicky motivovaný tah. „Ovšem akcie EMH na londýnské burze po zveřejnění zprávy poskočily o více než 20 procent na nejvyšší úroveň od loňského března. V očích trhu se totiž aspoň krátkodobě zvyšuje pravděpodobnost, že se na Cínovci jednou opravdu začne těžit. To by cenu daných akcií zřejmě i mnohonásobně zvýšilo,“ doplnil Kovanda.
ČEZ poskytl EMH takzvanou konvertibilní půjčku. Na konci roku se podle generálního ředitele společnosti Daniela Beneše rozhodne, jestli si ji nechá vyplatit s úroky zpět, nebo je přemění na akcie EMH. Jak dále uvedl, pokud to bude dávat smysl, ČEZ bude připraven navýšit kapitál do majoritního podílu.
„Těžba lithia by měla být odpolitizována a svěřena do rukou ekonomů. Jinak hrozí obrovské ztráty. Těžařské projekty je třeba vnímat jako jedny z nejnáročnějších, které mají relativně dlouhou dobu návratnosti. Z těchto důvodů bychom měli nejprve provést důkladné ekonomické analýzy a vše realisticky propočítat,“ upozornil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Podle něj není pochyb o tom, že lithium je kovem budoucnosti, který se bude hojně využívat k výrobě technologií na skladování energie. Z těchto důvodů očekává zvýšenou poptávku po lithiu. „Z dostupných informací však zatím nelze zodpovědně posoudit, zda bude ekonomicky výhodné, aby Česká republika využila svá ložiska lithia a uspokojila část světové poptávky po tomto kovu,“ dodal Křeček.
Ředitel ekologického sdružení Hnutí Duha Jiří Koželouh doplnil, že je důležité, aby těžba neskončila vývozem rudy do zahraničí. Stát by měl podle něj zaručit, aby se zpracovávala v Česku, ideálně až do finálních produktů, jako jsou baterie. „Těžba lithia může pomoci transformaci ekonomik v Ústeckém kraji postiženém těžbou. Může to být jeden ze způsobů, jak tamní ekonomiku posunout od uhlí, a také v samotné oblasti těžebního průmyslu, protože tamní těžba má tradici,“ dodal Koželouh.
V lokalitě Cínovec v Krušných horách může být podle odhadů jedno z nejvýznamnějších evropských ložisek lithia. Dvě třetiny zásob leží na české straně, zbytek v Německu. EMH prostřednictvím své dceřiné společnosti Geomet vlastní práva na hlubinnou těžbu.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, v České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Australský investor dříve uvedl, že by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánoval dobýt 37 milionů tun rudy.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
