Chorvatsko vstupovalo do EU 1. ledna 2013. „Byl jsem zpravodajem Evropského parlamentu právě pro vstup Chorvatska do EU,“ uvedl Libor Rouček, který se teď na pár dní zastavil právě v Chorvatsku. Zemi zná od dětství a destinaci si oblíbil. Chorvatsky dobře rozumí. „I když už nejsem v politice, občas tam zajedu. Chorvatsko má euro, tak nemusíme měnit české koruny za chorvatskou kunu. Odpadly také kontroly na vnějších hranicích, pro naše turisty hlavně mezi Slovinskem a Chorvatskem,“ popsal.
I když je ještě finále sezóny před námi, už teď si turistický ruch Chorvaté pochvalují. „Počet turistů ve srovnání s loňským rokem stoupl asi o dvacet procent. Najednou Rakušané, kteří bydlí např. v Grazu nebo Klagenfurtu nebo Italové z Terstu to mají do Chorvatska blíž a země má větší příjem z turistiky,“ uvedl. Na rozdíl od nás tak ekonomicky rostou. „Loni jejich ekonomika rostla o pět procent a letos je očekávaný trojnásobný nárůst vůči nám. I když Chorvatsko za námi v životní úrovni celkově zaostává, jde rychle dopředu. Vidíte to nejen na pobřeží, ale když se podíváte např. do Zábřehu, všude se staví. Já jako člověk, který tuto zemi miluje, z toho mám radost,“ dodal.
Přidává pár praktických rad pro naše turisty. „Letos se očekává, že do Chorvatska přijede téměř milion Čechů. Je docela příjemné, že benzín stojí euro čtyřicet a je levnější než u nás. Doporučoval bych natankovat u nás a pak v Chorvatsku. Cena je levnější než v Rakousku nebo ve Slovinsku,“ uvedl.
Někteří Češi evidentně opráší vzpomínky. „Ceny v restauracích na pobřeží jsou asi takové, jako když jdete do restaurace v Praze, Karlových Varech nebo ve Špindlerově Mlýně. Ano, jsou vysoké. Ne každý si může dovolit chodit každý den do restaurací. Ale Češi mají bohaté zkušenosti. Apartmány, které jsou na pobřeží obyčejně vybaveny kuchyňkami. Lidé si tam mohou vařit. Pokud jde o ceny na trhu za potraviny, jsou srovnatelné s našimi. Mimochodem, českých turistů je už nyní v době před hlavní sezónou spousta,“ popsal Rouček.
Fotogalerie: - Chorvatsko 2022
Chorvaté mají nižší inflaci a snižují deficit rozpočtu
V době pandemie samozřejmě zaznamenalo i Chorvatsko propad, jen roste v porovnáním s námi dvojnásobným nebo snad trojnásobným tempem. „Zajímavé je i to, že mají nižší inflaci a snižují deficit státního rozpočtu. Celkově je deficit větší, něco přes 60 procent HDP, ale Chorvaté každý rok o jedno nebo jedno a půl procenta deficit snižují a my ho zvyšujeme. Historicky jsme byli ekonomicky rozvinutější, jen za poslední roky nás Chorvaté úspěšně dohánějí,“ konstatoval Rouček, který má nejen doktorát z politologie. Studoval jako vedlejší obor i sociologii.
100 dní prezidenta Petra Pavla
Při hodnocení práce českého prezidenta Petra Pavla začal Rouček od jeho zahraničního vystupování. „V prvních sto dnech navštívil všechny sousední země. Německo navštívil dvakrát. V zahraničí je vnímán velmi pozitivně. Náš bývalý prezident Miloš Zeman už nejen s ohledem na zdravotní stav moc zahraničních hostů nepřijal. Díky novému prezidentovi šla reputace České republiky v zahraničí nahoru. Je často žádán o rozhovory prestižními médii. Jediná věc, kterou bych doporučil dělat jinak, je náš vztah k Číně,“ popsal.
Psali jsme:
Rouček dává obratem příklad z tohoto týdne. „Americký ministr zahraničí Antony Blinken navštívil Peking, setkal se s nejvyšším čínským představitelem a v uplynulých dnech se uskutečnila delegace vedená čínským ministerským předsedou, kdy došlo k pravidelným konzultacím s německou vládou. To samé se děje mezi Čínou a Francií i jinými zeměmi,“ uvedl Rouček. „Bohužel, my vůči druhé největší ekonomice světa nevyvíjíme žádné politické, ekonomické ani další aktivity a to je chyba. Nestačí se orientovat jen na Tchaj-wan. Ano, sdílíme s ním společné hodnoty jako je svoboda, lidská práva, parlamentní demokracie atp. Ale měli bychom se chovat a jednat tak, jak se chovají všechny ostatní západní země, ať evropské, severoamerické nebo Jižní Korea. Abychom neopomíjeli druhou největší ekonomiku, a to je Čína,“ dodává.
Nechceme čínské turisty? Fajn. Pak by měli vysvětlit…
„Musíme si to uvědomit a spočítat! Jestli nechceme obchodovat s Čínou, nechceme čínské turisty? Fajn. Pak by měla vláda vysvětlit lidem, proč má například v turistice Rakousko, Maďarsko, Německo z čínských turistů větší příjem než my. Na tuto věc bych upozornil. Jinak mu není co vytknout,“ popsal.
Co se týká domácí politické scény, upozorňuje Rouček, že byl Petr Pavel zvolen převážně voliči z „pravostředového“ spektra. „Snaží se o dialog, spolupráci parlamentních stran celého politického spektra. Je potřeba hledat naše společná řešení. Bez toho, kdo je nyní ve vládě a kdo v opozici. Že nemáme ekonomický růst? To se nepodaří vyřešit jedné vládě a v krátkém časovém období. Je potřeba, aby jak vláda, tak opozice na řešení problémů spolupracovaly,“ uvedl Rouček. Pouhá kritika stavu stačit nebude. „Celkové hodnocení je pozitivní,“ dodal.
V4? Je důležité propojit energetické a dopravní sítě
Jste pro schválení česko-americké obranné dohody DCA?Anketa
Ekonomické bohatství se vytváří ekonomickými dohodami v regionu. „Naše vzájemná spolupráce, a to i česko-slovenská, je nedostatečná. Zda se podaří například v otázce Ukrajiny docílit jedné pozice, o tom pochybuji. Máme dva extrémy. Jeden extrém je Polsko, a druhý Maďarsko. Soustředil bych se na praktické věci, na prohlubování vzájemného poznání, ekonomické spolupráce, zlepšení dopravní dostupnosti, zlepšení provázanosti, ať už jde o energetické sítě nebo plyn, abychom se společně připravili na přechod, který nastane k obnovitelným zdrojům. Západní Evropa na tom pracuje,“ popsal Rouček. „Jde o to, abychom nezaostávali,“ dodal. Podle něj je mnohem více důležité propojit energetické sítě a dopravní sítě. Dvacet let se skoro nic nepohnulo. „Pamatuji jako mluvčí vlády, když se hovořilo o tom, že budeme mít nové dálniční spojení, někde na severu. Uplynulo dvacet let a my nemáme nic. Když se sejdou předsedové vlád a mluví o tom a pak se jich novináři zeptají, kde bude, nedovedou schopni nalézt odpověď. Doporučoval bych soustředění na intenzivnější praktickou spolupráci. Nesnažme se hledat řešení například v otázce Ukrajiny, kdy se Polsko nebo Maďarsko ke společnému postupu nedopracují,“ podotýká.
Fotogalerie: - Konference o Ukrajině
Společné cíle se ztratily a každý si jede na svém písečku
Když měla V4 své dvacáté výročí, byl doktor Libor Rouček požádán, aby vedl skupinu politologů, odborníků na mezinárodní vztahy z našich visegrádských zemí, aby doporučili další postup. „V4 byla založena s cílem, odpoutat se od bývalého Sovětského svazu a co nejdříve se dostat do severoatlantických institucí. To se podařilo. Všechny země pak společně vstoupily do Evropské unie. Jakmile jsme tohoto kroku dosáhli, společné cíle se ztratily a každý si jede na svém písečku. Smysl spolupráce mnozí lidé ve všech čtyřech našich zemích nevidí,“ uvedl Rouček. „Co jsem doporučoval tenkrát a doporučuji znovu, je soustředit se na praktickou spolupráci, bez ohledu na to, jaká vláda zemi řídí. Mnohem větší ambice, než dřív, má Polsko a i válku na Ukrajině vidí jako příležitost dostat se mezi evropské mocnosti. Trošku jinou představu máme my, Slováci i Maďaři,“ dodal.
Je důležité prohloubit vzájemné poznání. „Náš problém je, že jsme se všichni do doby války na Ukrajině dívali pořád jen na Západ. To je samozřejmě v pořádku. Neměli bychom přehlížet, že v geografickém prostoru střední Evropy jsme sousedé. Visegradskou čtyřku ale nerušit i přesto, že máme v západní Evropě i v souvislosti s uprchlickou krizí 2015 velmi špatné jméno. Někdo říká, že je to naprosto toxická značka. Ale já bych ji prostě nerušil. Snažil bych se jít zpátky k důvodům, proč vznikla. Nelze nepřehlédnout, že v životní úrovni, vyspělosti života zaostáváme. Společně se snažit rozdíl co nejrychleji překonat a nejvyspělejší země dohonit,“ uvedl bývalý místopředseda Evropského parlamentu. „Toho můžeme dosáhnout samozřejmě vzájemným intenzivnějším propojováním. To neznamená opomíjet Evropu, ale více spolupracovat s nejbližšími sousedy. Pokud jde o to, jak nás vidí v ostatních státech, všem čtyřem bych doporučoval soustředit se na věci pozitivní. Více si všímat toho, co nás spojuje, proč bychom měli více spolupracovat a pokud má některá země úspěchy a oni je mají, tak o tom referovat i v našem tisku, naopak Maďaři ve svém a Poláci ve svém,“ zavírá svůj dnešní komentář Libor Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
_profil_top.jpg)
