„Odpověď jsme dostali ve stylu ‚oblečená, neoblečená‘. Nedostali jsme odpovědi na všechny otázky a nejsou to odpovědi konkrétní. Budeme znovu žádat, aby nám bylo odpovězeno,“ poznamenal Chovanec.

Otázky souvisí s analýzou, kterou vypracovalo Ministerstvo vnitra, a týkají se kvót na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU a nejrůznějších okolností celého spouštěného mechanismu. Praha chtěla například vědět, proč nebylo využito institutu dočasné ochrany, jak technicky řešit přemístění uprchlíků do zemí, kam nechtějí, či zda se k povinné relokaci mohou vyjadřovat národní parlamenty.

Evropská komise navrhuje trvalý přerozdělovací mechanismus

Státy Unie přes odpor ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 000 uprchlíků z Itálie a Řecka mezi ostatní země Unie. Spolu s dobrovolným převzetím 40 000 osob, jež se dohodlo na jaře, se tak má plán nyní týkat 160 000 Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl skutečně získat.