Článek, který Krajčíře, jenž je údajně autorem otevřeného dopisu redaktorce Dotyku, přiměl k sepsání výbušné reakce, v kostce popisuje, jak těžce nesli vojáci německého Wehrmachtu boje ve stalingradském kotli na Vánoce 1942. „Za války bylo tradicí, že němečtí generálové posílali o Vánocích svým mužům na frontu lahve vína, koňaku a sektu, dále pak také cigarety a nějakou tu čokoládu. Do Stalingradu, obklíčeného jak Rudou armádou, tak třeskutým mrazem, však zásoby nemohly dorazit včas. Vojáci se dělili o chabé zásoby nudlí a vzájemně si nadělovali své poslední cigarety,“ popisuje strasti Paulosovy armády článek magazínu Dotyk, u něhož je jako autor uvedena „redakce“.
Fotogalerie: - Vzpomínky na Stalingrad
„Sovětská strana zaútočila ráno na Boží hod. Přímé palbě toho dne čelily například 16. tanková i 60. motorizovaná divize,“ píše se dále v textu. „Poručík Kurt Reuber, vojenský lékař a pastor ze 16. tankové divize, připomněl vojákům význam Vánoc vlastnoruční kresbou Madonny, kterou načrtl na zadní stranu sovětské mapy. „Měl to být symbol bezpečí a mateřské lásky,“ napsal Reuber. „Vojáci byli při pohledu na obrázek tak dojati, že ani nemohli mluvit,“ píše Dotyk (článek si v plném znění můžete přečíst ZDE).
A právě takový popis strádání vojáků třetí říše ve stalingradském kotli „zvedl ze židle“ jistého Dana Krajčíře, jehož reakci exčlen SPD Papežík „přetiskl“ na svém Facebooku.
„Otřásám se hnusem nad Vaší manipulací s city, zejména mladých lidí. My starší přece ještě něco o bitvě u Stalingradu víme,“ píše muž. „Tady už je vidět, že černá se stává bílou a bílá černou, agresor obětí a obránce své rodiny a vlasti agresorem,“ píše muž. „Kolik sprostoty v sobě museli autor článku a šéfredaktor najít, aby mohli takto pohlížet na neuvěřitelné utrpení, které Rusům způsobili nacisté právě u Stalingradu. Ti, kteří očekávali, že Rusové dodrží jejich křesťanské tradice a nevyužijí jich k záchraně sebe sama,“ stojí v dopise.
Fotogalerie: - Květiny pro Stalingrad
„Už podle výběru článků je patrné, že se v Dotyku zaměřujete na líčení krutostí. Pokud ale krutost přisuzujete i obráncům Stalingradu při zoufalé záchraně vlastních životů, v ten moment se vaše zvláštní orientace obrací proti vám,“ píše dál.
„A co je na tom článku špatného? Že popisuje utrpení německých vojáků, kteří byli do války nahnáni, aby bojovali za fuhrera? Nebo si snad myslíte, že tam šli dobrovolně. Byli to taky lidi, i když bohužel na té špatné straně. Wehrmacht byl něco jiného než jednotky SS, to jen na okraj,“ napsal například Luděk R.
„Co je na tom článku špatně? Třeba zrovna to, že tam neuvádí, jak těžké to bylo pro všechny civilisty a vojáky na straně obránců, to, že dělá z agresora oběť, to, že je tak politicky korektní, až je z toho špatně od žaludku. Vy si snad myslíte, že někoho z nich zajímalo, jestli ti lidi tam mají nějaké vánoční cukroví anebo snad stromeček? Kdyby měli možnost, tak tam vjeli a postříleli by každého svátky, nesvátky,“ reagoval Petr R.
„Rusové (záměrně nepíšu Sověti nebo bolševici) neměli jinou možnost než porazit nacisty. Opak by znamenal smrt. To, že Stalin nebyl o mnoho lepší, je sice pravda, ale pořád byla pod ním větší šance na přežití,“ napsal Václav D.
„Ty detku, ja jsem taky starej, ale ty jsi komunisticky krypl, ty zapominas ze stalin popravoval svoje vlastni lidi a byl kamarad hitlera a komunisti kamarad naseho milovaneho presidenta a cinanu jedna pakas bolsevicja a a. Alkoholik a samej buzerant,“ reagoval v diskusi uživatel Facebooku Josef P.
Na tato ostrá slova a urážky reagoval diskutér Pavel T. „Tebe by můj děda vylískal, drzoune. Ten totiž zažil nadvládu nácků a osvobození. A bez SSSR by osvobození nepřišlo,“ napsal.
Ženský úhel pohledu do diskuse vnesla Věra S. „Můj strýc zemřel jako německý voják i se svým bratrem u Stalingradu. Jejich maminka jiné děti neměla. Myslíte, že Kurt s Georgem šli do války s nadšením? Podle vyprávění mé tety, která s ním v té době, kdy odcházel, měla moji sestřenici Jarmilku, byl nešťastný, ale nedalo se s tím nic dělat,“ popsala.
„Prosím vás, co to tu povídáte? Uvědomujete si vůbec, co se vám to převaluje v hlavě za myšlenky?“ reagoval na Věru diskutující Robert K. „Jak že MUSELI do války? Oni nemohli utéct a bojovat proti Německu? Jako mnozí jiní Němci? To byla jejich morální povinnost! Morální povinnost a odpovědnost všech Němců byla taky nedovolit Hitlerovi nastup k moci! A co ten blábol, ze Němci šli do války údajně nedobrovolně a bez nadšení?!? Vždyť to je lež jak věž!!! 80–90% Němců bylo zcela fanaticky pro!! Byli nadšeni!“ pokračoval Robert K.
„Ježíši, proč chodili naši kluci k pohraničníkům střílet po těch, kteří chtěli emigrovat? Že to není to samé? Je! Taky přece nemuseli. Přečtěte si něco, nešiřte bludy, které lili do makovic vašim rodičům ve VUML. Kdyby byl utekl, teta by to s dcerou a celou jeho rodinou nepřežila,“ stihla ještě zareagovat Věra S.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
