Očkování postupuje. V Česku už vakcinaci absolvovalo na 5 milionů lidí. Vakcinolog Petráš však varuje, že to stále nestačí. Vedle lidí je podle něj třeba očkovat i zvířata, protože jinak hrozí, že virus, který u lidí narazí na hradbu očkování, ale u zvířat zmutuje a vrátí se k lidem s novou silou v jiné podobě, před kterou už nás stávající vakcína neochrání. Lidstvo by si podle něj mělo dávat pozor především na mutace viru, které by se mohly odehrát v tělech norků a fretek.  

Vakcína pro zvířata se vyvíjí i v Česku. Pracuje na ní firma Bioveta. Ředitele společnosti Libor Bittner předpokládá, že vakcína pro domácí mazlíčky by mohla být po všech zkouškách k dispozici za 3 roky.

Přenos viru je nejpravděpodobnější u domácích mazlíčků všeho druhu, ale podle přednosty Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petráše by se nemělo zapomínat ani na zvířata v zoologických zahradách.

„Lze to dokumentovat na příkladu chřipky, kdy dochází k takzvanému „shiftu“ – posunu. Tedy že se chřipkový virus vrátí do zvířecí říše, nejčastěji na prase. Došlo k tomu v roce 2009: získal nové znaky a vůči člověku se choval agresivněji, protože se stal znovu zoonózou. A opět platí již zmíněné: čím více zvířecí, tím méně se šíří, ale je závažnější pro člověka. Právě tohoto se bojíme. Jednalo by se o moment zvratu. Tomu se snažíme bránit. Nebezpečí skýtaly loni norčí farmy – norky nakažené koronavirem vybili, což byl správný postup. A také řeknu proč: existovala zcela oprávněná obava, že vznikne úplně nový virus. V té době se teprve konstruovala první vakcína, tudíž hrozilo, že přijde až v době, kdy by v populaci cirkuloval úplně nový virus a očkování by vůbec nemuselo fungovat,“ uvedl Petráš.