Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Působení organizace v zemích s probíhajícím ozbrojeným konfliktem dle něj není vždy snadná, jelikož se může stát, že se oblast dostane do protahovaného válečného konfliktu a organizace pak nemá na místě možnost tamní realitu „změnit“. Právě to se podle Pánka děje v severní Sýrii.
„My působíme jak v severovýchodní Sýrii v oblastech pod kurdskou kontrolou, tak v severovýchodní Sýrii, jež je pod kontrolou rebelů, neboli sil proti Damašku, které jsou převážně islamistické. A vyřešit tu válku v Sýrii nemůžeme. To už dávno není občanská válka, nebo vnitrosyrská válka, je to velká proxy válka, kde mají své zájmy Saúdská Arábie, stejně jako Rusko, Turecko, Írán, Spojené státy. Řešení takového konfliktu přesahuje nejen Člověka v tísni a Českou republiku, Evropskou unii, ale jakoukoli organizaci, kterou dneska ve světě máme,“ zaznělo. Podle Pánka by konflikt vyřešila leda ochota zmiňované pětice zemí se sejít a dohodnout se na jeho ukončení.
Fotogalerie: - Školní rok zahájen
Rozvojová spolupráce v zemích mimo konflikt se pak dle Pánka zaměřuje na to, aby se tamní společnost „posunovala kupředu“. „Naše role je tam spíše podpůrná, možná donorská. Nikoliv darovací. Ta aktivita by měla být na straně tamní společnosti, tak, aby ty procesy rozvoje byly jejich. To zvyšuje výrazně šanci nějaké udržitelnosti,“ řekl s tím, že se Člověk v tísni má snažit pracovat v tomto směru na tom, co chce v těchto zemích podporovat česká vláda, čímž může být oblast vzdělávání či podpora tamního zemědělství. „Byť v našem operačním rozpočtu prostředky českého státu představují asi 7 procent,“ poznamenává. Často se má jednat i o pomoc romským rodinám se vzděláváním či aktuálně i pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Výčet tím však nekončí a mezi oblastmi podporované státem Pánek jmenoval též „informační a osvětové a vzdělávací témata v Česku“. Mezi tyto projekty Člověka v tísni má patřit festival Jeden svět, který dle něj přináší „hlubší a širší pohled na nejrůznější lidskoprávní témata“. „Jsou to naše vzdělávací projekty, které používají audiovizuální materiály jako dobrý vektor přenosu informací zejména pro mladé lidi. Informací a složitých témat jako jsou sociální vyloučení, klimatická změna, lidská práva ve světě, LGBT menšiny, život seniorů,“ shrnul.
Člověk v tísni se v rámci jmenovaných témat dle Pánka snaží najít cestu k teenegerům, aby je taková témata zajímala. Pro adolescenty připojili i mediální gramotnost, v níž se je Člověk v tísni má snažit přimět k tomu, aby měli „schopnost hodnotit informace“, zejména těch, které jsou v online prostoru. „Vede to k větší odolnosti proti manipulaci ze strany politiků, ze strany společnosti a k větší schopnosti utvořit si vlastní názor a přemýšlet o zdrojích. Přemýšlet o tom, kdo za nimi stojí, jaké peníze,“ nastínil, jak Člověk v tísni cílí na mladé.
Fotogalerie: - Dezinformace a mediální manipulace
Mimo mladé populace se však nezisková organizace zaměřuje i na samotné pedagogy a to například v rámci jejich vzdělávání o chudobě, migraci a xenofobii. Učitelé podle Pánka „nevědí“ jak například o tématu migrace učit. „Proč to děláme? Stát to nedělá a to je velký problém,“ tvrdí.
Důležité má být dle šéfa neziskovky i zaměření se aktuální témata, která jsou pak ve školách dětem i učitelům prezentovaná. „Během covidu se velkému zájmu těšila naše nová příručka pro učitele, která se jmenovala ‚Dezinformační dezinfekce‘ a týkala se situace spojené s covidem a dezinformací kolem covidu. Čtyřikrát jsme ji nechávali dotisknout. Část učitelů to chce mít pořád vytištěné na stole. Teď ta poslední příručka se již týká ruských dezinformací a války na Ukrajině,“ rozebral Pánek.
Změna názorů prý sice není viditelná mezi jednotlivými roky, ale v řádu několika let již z průzkumů prý vidí „krásný posun k lepšímu ve většině témat“. Takový posun se měl podle Pánka odehrát například směrem k ekologii, k Evropě, k LGBT, k menšinám, ke korupci. „Když vidíte, že naše materiály používá 3 a půl tisíce škol v České republice, tak tam ten náš dopad musí být,“ padlo. Cílem Člověka v tísni je prý aktuálně se dostat se svými materiály a působením až na 80 procent českých škol.
Důležité prý bude zaměřit se na školy v příhraničních oblastech. „Pražská gymnázia si naše nové materiály s chutí vezmou sama,“ zmínil.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Mimo učitelů se má dařit Člověku v tísni přesvědčovat i některé politiky. „Pokud s pokorou a poctivě děláte to, co děláte, tak to je pro mě obrovský zdroj sebevědomí. Pak není problém se jít pohádat s expremiérem Babišem, který říká, že neziskovky jsou černou díra. Já mu přijdu ukázat, že to tak není a on odchází s pocitem: ‚No, oni maj dvě miliardy a většinu si seženou sami, tak to asi docela funguje.‘“
Současná vláda a prezident pak prý může také pomoci výrazně ovlivnit to, jak se díváme na pomoc do zahraničí, pomoc uprchlíkům či na vzájemnou solidaritu. S kabinetem i prezidentem Pavlem je Pánek „i přes spoustu kritických aspektů, které vidí“ zásadně spokojen a Člověk v tísni má dle něj expertní poradní roli v rámci mnohých ministerstev.
Začátky Člověka v tísni přitom prý nebyly jednoduché. „My jsme to stavěli z nuly. První státní podporu jsme dostali po deseti letech… Trvalo to dlouho. Je to podobné jako když lidé vybudovali úspěšný byznys z nuly,“ řekl Pánek.
Vlnu nevole vůči neziskovému sektoru během vrcholu uprchlické krize v roce 2015 si pak přeložil po svém. „Přeložil jsem si to do toho, že musíme jít do toho proaktivněji. Komunikovat své hodnoty, neuhnout nikam, stát pevně a jít spíše do protiútoku proti těm Trikolorám, SPD, lidem kolem Zemana, Klause a podobně,“ rozebral.
Celý rozhovor si můžete přehrát zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
Vl.P.
