„Klausovské ‚myšlení stability‘ míří k systémům neliberální demokracie. Opravdu jsem nečekal, že ignorance reálných ohrožení naší svobody může přijít od člověka, který nás svobodně, alespoň v ekonomickém slova smyslu, v devadesátých letech učil,“ podotkl také Honzejk.

Následně si všímá Klausových slov na konferenci Alternativy pro Německo, kdy vykládal, že Evropa ke své záchraně potřebuje vzpouru davů proti elitám. „Nyní, tváří v tvář masové demonstraci namířené proti chování českého prezidenta, se Václav Klaus naopak hrozí, že dojde k destabilizaci společnosti. Vypadá to, že pro něj není dav jako dav,“ jízlivě poznamenává Honzejk. Klausova slova z konference jsou přitom stará jen dva měsíce. 

Jak dodává, vypadá to tedy, že existuje „správný dav“, ten, který s jeho názory souzní, a pak dav „špatný“, který svět vidí jinak. „Zlá větička by mohla znít takto: ‚Václav Klaus soudí, že společenské dobro sídlí v jeho hlavě, a považuje své ego za referenční bod všehomíra.‘ Nebo krátce: ‚Václav Klaus: Společnost − to jsem já!‘“ píše Honzejk.