„Uvědomily jsme si, že ženský hlas prakticky není v církevním prostředí slyšet a taky že jeho společnou artikulací získáváme určitou sílu,“ vysvětlila jedna ze zástupkyň křesťanského feminismu, co je svedlo dohromady. Mají za sebou otevřené dopisy kardinálu Dukovi. Například ohledně jeho sloužení mše v Lánech a pochodu pro život. Později na Klinice se setkaly jako křesťanky, které se pohybují na levicové scéně. Skupina feministických křesťanek RFK se hlásí ke kombinaci dvou tradic - křesťanství a feminismu.
Podle nich by se nemělo zapomínat, že církev disponuje mocenským prvkem, měla by tak podléhat kritice. Kriticky se vymezují například na její zbytnělou hierarchii, která by podle nich mohla více vycházet z místních společenství. „Nepřítomnost žen v roli kněžích znamená jejich nepřítomnost tam, kde by mohly o něčem rozhodovat,“ vysvětlila jedna z feministek.
Silnou roli konzervatismu v české katolické církvi pak vysvětlují tím, že jsou patrné tendence využívat spiritualitu k podpoře vládnoucích struktur a kastrovat ji tím. „To jde ovšem proti bibli, zejména Ježíšova zvěst, která by měla být ústřední, taková jednoduše není. Není konzervující ani konzervativní!,“ uvedla v rozhovoru pro Právo zástupkyně skupiny.
- Původní zpráva zde
Při svém posledním vystoupení se pak vymezily proti Dukovi a postavily se na „stranu“ římského biskupa Františka. „Šlo nám o to, ukázat, že tu jsou dva různé proudy. Jedna skupina konzervativních teologů a představitelů církve se snaží Františka obvinit z hereze a vedle toho je tu liberální křídlo, které ho brání…,“ vysvětlila jejich postoj jedna ze zástupkyň a dodala, že existence papeže Františka vlastně dokládá, že je různost hlasů v církvi možná. „Už to, že si tam dva významné tábory začnou protiřečit, je vzkazem samo o sobě,“ pokračovala.
„A když Dominik Duka neustále mluví o utlačované většině a o tom, že je pod neustálým tlakem liberálů, kteří disponují přístupem do médií, tak aspoň v Praze je blízko realitě,“ upozornila další představitelka s tím, že je evidentní, že Dominika Duka má právem obavu, že druhá část církve, ta liberálnější, se mnohem víc ztotožňuje s papežem Františkem než s ním.
A co říkají křesťanské feministky na to, že Bůh má mužský rod. „Ta různá oslovení Boha či Bohyně jsou prostě jen způsoby, jak to neoslovitelné a neuchopitelné pojmout,“ vysvětluje křesťanka a její kolegyně dodává, že v čestině se jedná sice o mužský rod, ale zároveň zdůrazňuje, že v hebrejštině lze nalézt i množné číslo, a dokonce to základní Boží jméno někdy bývá označováno i jako femininum.
Zasazeno do aktuálního kontextu Vánoc pak připouští, že Vánoce jsou jedny z důležitých svátků. „Jsou znamením sestupu transcendentálního Boha do člověka," uvedla a dodala, že se jedná o motiv, který je jí hodně blízký. "Je to obživnutí věcí, které nám připadají hrozně vzdálené,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
