Kraus se v úvodu své show odkázal na rozhovor s psycholožkou Helenou Hnilicovou v Lidových novinách. Hnilicová se podílela na výzkumu pro Světovou zdravotnickou organizaci, proč je druhá vlna covidu v Česku takový „masakr“. Hnilicová tvrdí, že se jedná o paradox úspěchu, protože údajně dobře zvládnutá jarní vlna přesvědčila lidi, že nemoc není závažná. „Nejen ty, co si to mysleli od začátku, ale k nim přibyli i další,“ doplnil Kraus.
Ale nejvíce Krause zaujalo tvrzení psycholožky, že Češi mají sklon k naivnímu optimismu. „Jak to ona decentně nazývá,“ dodal a soudil, že je to tedy opak hypochondrie. „My spíš máme pocit, že se nic nestane. Tak jsem si hned vybavil ty české horolezce, kteří lezou do Alp, do Tater, vždycky maj krátký kalhoty a košili s krátkejma rukávama a pak je zmrzlý odvezou někam na pohřebiště,“ prohodil. Naivně optimističtí horolezci dle něho patří v Rakousku, na Slovensku a ve Švýcarsku k předním obětem, protože mají přístup: „Tak ať mi neříkaj, že tam nahoře fučí, já jsem otužilej.“
„Myslím si, že naivní optimismus je velmi diplomatický a elegantní název. Měl bych pro to lidovější vyjádření, daleko hrubší,“ poznamenal moderátor oblíbeného pořadu. A naivní optimismus podle něj souvisí i s tím, že Češi nyní houfně shánějí léky pro koně. „Ženy berou na vlasy to, co mají koně na žíně. Teď je něco na odčervení koňů a lidi to chtějí na covid,“ narážel na lék Ivermektin.
„Já jsem si říkal, jestli to funguje na koně, tak proč se staráme lépe o koně než o lidi? Proč máme lepší léky pro koně? Pak jsem si uvědomil, že to může být, jak se říká, koňská dávka. Ale já sám žeru jako kůň, takže bych se mohl třeba na podzim okovat místo bot. Ale obávám se, že to je, diplomaticky řečeno, naivní optimismus,“ zakončil úvod své show Jan Kraus.
Krausův úvod je mimo jiné narážkou na epizodu, která se odehrála v FN Motol a ve které figuroval poslanec Volný a žena, jejíž manžel leží v nemocnici s těžkým stavem. Této ženě poslanec poskytl tubu Ivermektinu pro koně, kterou pak žena šla doktorům odevzdat.
Nemocnice pak vzkázala, že pacienty léčí léky pro lidi a ne pro zvířata. „Žádné donesené veterinární přípravky pacientům podávané nejsou a nebudou,“ píše jasně.
Psali jsme:
Ovšem co se týče užívání veterinárních přípravků, komentátor Jiří Doležal přišel s disentním názorem, založeným na své zkušenosti. „Nesporně je pravda, že je lepší užívat ivermektin vyrobený pro lidi (vyrábí se pro ně jako antiparazitikum, a je masově vyzkoušený praxí). Nesporně je sebevražedné, jste-li sedmdesátikilový člověk, dát si dávku určenou pro půltunovou kobylu,“ uznává.
Nicméně, stoprocentní oddělení léčení zvířat a lidí neuznává. „Dvacet let jsem choval velké psy, se kterými jsem spával v posteli. A tak jsem (už nepamatuju, jestli jednou nebo dvakrát za rok) vždy šel k veterináři a řekl: Prosím odčervení na třicet šest kilo (to vážila Kačenka) a sedmdesát pět kilo. Tolik vážím já. A pan doktor mi ty antihelmetika napsal, já dal Kačence dávku pro ni, sobě dávku pro sebe, a byli jsme oba odčervení,“ popsal svou zkušenost.
Prý v této praxi nebyl sám a dokonce ani v menšině. „Dělali to TÉMĚŘ VŠICHNI chovatelé bojových psů (kteří většinou spávají s majitelem v posteli, jsou až otravně mazliví), co jsem znal,“ tvrdí. „Takže jistěže to není úplně lege artis, jistěže člověk nemůže užít dávku na hmotnost koně, jistěže je lepší užívat léky vyrobené pro lidi než pro koně, jistěže není dobré propagovat k léčbě veterinární lék, je-li k dispozici humánní lék se stejnou látkou. Ale veterinární antihelmetika brávali chovatelé úplně běžně,“ uzavřel svou poznámku k Ivermektinu a užívání přípravků pro zvířata obecně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
