Omluva Miloše Zemana připomněla diplomatickou akci kolem jugoslávské války. Jan Kavan, tehdejší ministr zahraničí, na webu Časopis Argument vzpomíná jak to tehdy bylo. Kavan souhlasí s tezí Zemana, že zde nebyla nějaká země, která by se s námi spojila a byla by proti. Až na jednoho člena vlády, tak byli všichni proti usnesení NATO.
„Na rozdíl od zdůrazňovaného souhlasu, který premiér Zeman nakonec podepsal, se již opomíjí skutečnost, že Miloš Zeman ihned souhlasil s mým návrhem zkusit najít mezi ministry zahraničí členských zemí NATO potenciální spojence pro naše úsilí brzy ukončit bombardování, dohodnout příměří a zaměnit vojáky za diplomaty, kteří by prosadili dlouhodobé mírové řešení. Hovořil jsem s řadou ministrů, včetně Joschky Fischera (Německo), či s mým přítelem britským ministrem zahraničí Robinem Cookem. Občas jsem narazil na jisté porozumění, které však bylo spojeno s jednoznačným odmítnutím jakékoliv konfrontace s USA. Nakonec jsem našel vstřícnost a pochopení jen u řeckého ministra zahraničí Jorgose Papandrea.
Jorgos měl v Bělehradě řadu přátel a brzy s nimi zahájil jednání. O mírovém řešení jednal ale i s Viktorem Černomyrdinem, tehdejším předsedou vlády Ruské federace a s náměstkem americké ministryně zahraničí Strobe Talbotem. Musím přiznat, že někteří úředníci a to jak českého, tak i řeckého MZV se tenkrát pokoušeli nám házet klacky pod nohy, čímž se jednání značně zpomalilo. Mně na mém MZV tenkrát nejvíce pomáhali poradce Miroslav Had a velvyslanec Ivan Bušniak.
Fotogalerie: - Zeman přijal prezidenta Srbska
Díky zmíněným obstrukcím jsem domluvený text česko-řecké mírové iniciativy podepsal s Jorgosem Papandreem až 23. května. Využili jsme k tomu skutečnost, že jsme oba v té době byli na oficiální návštěvě Číny a ke slavnostnímu podpisu došlo na našem velvyslanectví v Pekingu. Toho zneužil například Michal Žantovský k jízlivému komentáři, že šlo o pekingskou kachnu.
Text jsme předali generálnímu tajemníkovi NATO Javieru Solanovi, velvyslancům spojeneckých zemí i tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Kofi Annanovi. V našem úsilí jsme vycházeli nejen z faktu, že kosovská krize byla největší výzvou, které Aliance čelila od konce studené války a že vzniklo nebezpečí ohrožující mír, demokracii, smíření a proces obnovy v celém regionu, ale i z historických pout mezi národy Jugoslávie, Čechy a Řeky.
V dokumentu jsme zdůraznili nutnost zaručit práva kosovských Albánců, poskytnout provincii širokou autonomii v rámci SRJ a zajistit práva ostatních etnických komunit pokojně žít v multietnickém, multikulturním Kosovu. Mimochodem tento princip se nám později podařilo prosadit i do Rezoluce RB OSN č. 1244, která je dodnes porušována,“ píše Kavan.
Má ministr Arenberger skončit?Anketa
Konkrétně šlo o navržení dvou až třídenní přestávky v leteckých náletech, aby mohli diplomaté domluvit souhlas jugoslávské vlády s přijetím zásad pro rezoluci RB OSN. Dále zastavení všech vojenských aktivit srbské i kosovské strany. Kosovská osvobozenská armáda se měla zavázat k odzbrojení a k respektu ke stahujícím jugoslávským jednotkám.
„Jejich vlastní jednotky měly spadat pod přísnou kontrolu. Etnické čistky měly být okamžitě zastaveny a uprchlíkům vytvořeny podmínky pro návrat. Po realizaci těchto kroků a schválení rezoluce RB OSN by se přestávka v bombardování změnila na dočasné příměří. Tím jsme se nejvíce lišili od požadavku NATO, která požadovala stažení jugoslávských sil před zastavením bombardování,“ vzpomíná exministr zahraničí.
Některé myšlenky z česko-řecké iniciativy se měly promítnout do různých dokumentů jako třeba do Dohody o příměří, do Paktu stability pro Balkán a do klíčové rezoluce RB OSN č. 1244. Pozdější vyhlášení nezávislosti Kosova však mělo tuto rezoluci porušit. Prezident Miloš Zeman prý z důvodů porušení této rezoluce nikdy vyhlášení samostatnosti Kosova neuznal a i díky němu nemá Česká republika zastoupení v Prištině na úrovni velvyslance. Uznání Kosova prosadil ve vládě další z ministrů zahraničí Karel Schwarzenberg.
Fotogalerie: - Justici nedáme!
Zemanova vláda tedy umožnila přelet spojeneckých letadel nad naším územím, ale jinak se vojenské akce NATO proti Jugoslávii nijak neúčastnila. „I v tomto kontextu je třeba vnímat nedávnou omluvu prezidenta Miloše Zemana srbskému prezidentovi Aleksandoru Vučićovi a srbskému národu. Podle mého názoru je tato omluva jen logickým vyústěním mnohaletého postoje Miloše Zemana,“ dodal Kavan.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
