V Prostoru X na Reflexu byl hostem šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý. Jiří Šedivý dříve působil jako ministr obrany či jako velvyslanec Česka při NATO. „Co je teď podle vás zásadní téma té obrany, bezpečnosti toho, v čem žijeme v Evropě i v Česku?“ zeptal se moderátor Čestmír Strakatý na úvod. V rámci obrany je to prý stále obrana, posilování a udržování určité úrovně obrany a odstrašení zejména v rámci NATO. „Tak, jak jsme to začali vytvářet po anexi Krymu a po událostech na východní Ukrajině,“ dodal.
Celý rozhovor je ke zhlédnutí ZDE
Zmínil však i to, že v současné době došlo k několika událostem a procesům, majícím bezpečnostní aspekty, které se navzájem protínají. Myslel tím pandemii koronaviru či situaci na Středním východě, v Sýrii, v Turecku, v Rusku či hrozící migrační vlnu. „Tohle všechno, když se protne, tak to může znamenat skutečně i nějaký systémový otřes, a připočtěme k tomu ještě paniku na trzích, ekonomické dopady zejména kolem toho koronaviru, takže možná tento rok bude velice krizový a bude trvat nějakou dobu, než se z toho všeho dokážeme vzpamatovat,“ pověděl Šedivý. „Takovou kombinaci ingrediencí toho mixu v moderní historii Západu můžeme těžko dohledat, skutečně, ale to neznamená, že to je srovnatelné třeba s válkou, to zase válka je jiná věc,“ dodal.
„Vy jste zmínil těch několik ingrediencí; která je tedy, podle vás, ta zásadní? Řekl byste, že třeba ta migrační krize, která teď – když pominu tu pandemii, u které stále netušíme, jak velký rozsah bude mít – tak na hranicích jsou tisíce migrantů, které Turecko chce pouštět do Evropy, chce pouštět miliony, pan Erdogan vyhrožuje, pokud mu Evropská unie nevyjde vstříc, a Afghánistán, Sýrie... Vy jste to sám zmínil, tam hrozí, že přijdou další lidé – je skutečně tohle ten bod, který může být zásadní?“ zeptal se Strakatý.
„Já bych se neodvážil hodnotit nebo srovnávat, co je zásadní a co je zásadnější, protože zaprvé jsme možná ještě v počátcích toho protnutí těch problémů. A další věc je, že ony ty jednotlivé problémy nebo ty jednotlivé krize samostatně jsou řešitelné. Ten problém nastává ve chvíli, kdy se to takto čistě náhodně sejde v jeden okamžik, a tady najednou vidíme prostě mnohem ještě si myslím silněji, než kdy jindy v nedávné době... Uvědomujeme si i ta omezení, ty limity našich možností se s tímto potýkat, a samozřejmě je nutné prioritizovat.“ Pro Českou republiku to tedy může být koronavirus, ale pro Evropskou unii to je kromě koronaviru i hrozící migrační krize.
Na konci tohoto mixu událostí by dle Šedivého mohlo dojít k systémovým změnám, jako například nárůst tzv. antisystémových stran. „Ty antisystémové strany ve většině západních zemí se dostávají k moci nebo alespoň do parlamentu demokraticky a v zásadě v tomto pohledu tím zlomovým okamžikem byla finanční a následně hospodářská krize před deseti lety v roce 2008, 2009, 2010, která vedla k velkým otřesům hospodářským, která vedla k otřesení víry v budoucnost, a to zejména ve střední třídě, určité zchudnutí střední třídy a potom taková živná půda pro takové síly, které... a jsme opět v současné situaci, kdy vidíme, že se zpomalí globální ekonomika, bude to mít dopady na národní ekonomiky, možná velice drastické, do toho tedy ta hrozící migrační krize, která může přerůst v něco více – a to je přesně ta živná půda pro ty, kteří prostě hledají jednoduchá řešení a která nejsou vždy demokratická,“ vysvětlil Šedivý. Prý to je velký test odolnosti státu a institucí ve smyslu schopnosti zareagovat na krizi, což se prý děje. Kromě toho je to dle Šedivého otázka společenské soudržnosti a disciplíny. Na tom prý dobře nejsme.
Pro zlepšení by bylo dle Šedivého zapotřebí zlepšit komunikaci ze strany státu a důvěryhodnost institucí obecně. Dodal, že nám tu i chybí nějaký malý štáb, co by se zabýval odolností v různých aspektech. „Od skutečně čelení propagandě až k nějakým situacím, co prožíváme právě nyní, a u toho by měl být nějaký silný element pro tu strategickou komunikaci. To znamená mít nastavený systém tak, že vláda mluví jedním hlasem a ta vláda má koordinované vzkazy pro obyvatele v té či oné situaci. No a potom mechanismy té praktické odezvy a možnost rizika pandemie, tak to máme v našich dokumentech o bezpečnostní strategii, a jsou to scénáře, které se do určité míry i procvičují v rámci Integrovaného záchranného systému. Ale potom, když přijde na tu skutečnou situaci, tak tam z toho vyvstane celá řada doporučení a je důležité potom ty chyby nezastírat a tam, kde jsme udělali chyby, tak ten systém zlepšit.“
Fotogalerie: - Předčasně ukončená schůze
Poté se přešlo od koronaviru k migraci. Strakatý se zeptal, zda by měla být Evropa proaktivnější a nečekat na to, až někdo otevře hranice.
Dle Šedivého ten problém začíná už někdy v roce 2012. Zpátky v čase se nevrátíme, ale Západ prý nechal tu situaci dojít tam, kde jsme nyní. „To znamená, že se ani nepokusil nějakým způsobem zadržovat Asadův režim. Naprostá většina těch uprchlíků v Turecku je ze Sýre,“ dodal.
Na dotaz Strakatého, že ti současní lidé na řecko-turecké hranici nejsou Syřané, že to jsou Afghánci a východoasijci, Šedivý odpověděl, že neví, proč je ten mix takový. „Evropa ten problém odložila tou dohodou z roku 2016 mezi Evropskou unií a Tureckem a těmi splátkami za ten klid, ale bylo to nevyhnutelné, že dřív nebo později prostě k takovéto situaci dojde. Byla to pštrosí politika, strkání hlavy do písku před problémem. Co je dneska důležité, tak to je myslím maximální solidarita s Řeckem, které je v té první linii, to znamená skutečně pomoc Řecku to zvládnout. Je evidentní, že je nutné posílit schengenské hranice, vnější hranice Evropské unie, ale na druhou stranu je evidentní, že bude zase na stole otázka přijetí nějaké části uprchlíků, kteří jsou skutečně uprchlíci z válečných zón nebo potřební a tak dále. Opět se budou projednávat, když ne kvóty, tak nějaká vnitřní solidarita Evropské unie a znovu tady bude otázka, jak se k tomu postaví Česká republika a vůbec to naše okolí,“ řekl.
„Já jsem osobně přesvědčen, že to je naše povinnost solidarity vůči Evropské unii, když vidíme, jak se k tomu staví jiné členské státy Evropské unie, přijímají, snaží se to nějakým způsobem rozložit, to břemeno, to zaprvé; a zadruhé to je prostě humanitární imperativ. Tam jsou lidé a měli bychom rozlišovat samozřejmě, asi většina tam jsou ekonomičtí migranti, ale jsou tam skutečně lidé, co prchají z válečné zóny, takže bychom měli v tomto ohledu rozlišovat a poskytnout útočiště těm nejpotřebnějším, a pokud nejsme schopni přijmout několik desítek a mluvilo se ještě o těch sirotcích, tak já si myslím, že to je velmi špatná vizitka stavu lidskosti v naší společnosti,“ shrnul své názory Šedivý. Prý je však pravděpodobné, že se dostaneme pod tlak ostatních zemí a pár desítek migrantů nebude dostatek, a abychom jich přijali víc. „Jsme bohatá země a můžeme si jich dovolit přijmout několik stovek a tisícovek,“ pravil Šedivý.
Jak se vyrovnat s tím bezpečnostním rizikem, kdy Strakatý odkazoval na radikalizaci ve Francii či v Německu – tak to je dle Šedivého dilema. „Ten humanitární a lidský imperativ však převládá. Samozřejmě, že z toho může být trochu vedlejší produkt ve smyslu nějakého nebezpečí nebo rizika, ale já si pořád myslím, že to není dostatečný důvod odmítat ty nejpotřebnější,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle
