Půjdete volit do Senátu?Anketa
Ředitelka americké Národní zpravodajské služby Avril Hainesová odhalila, že Washington již několik měsíců před vypuknutím války měl „mimořádně podrobné informace“ o Putinových plánech na Ukrajině, a to včetně rozmístění vojsk a výzbroje a operační strategii.
Ani mnozí američtí činitelé však nechtěli podle článku uvěřit tomu, že by Rusko natolik riskovalo ztrátu obchodních styků a že by chtělo namísto snahy o nová mírová jednání začít konflikt. Na podzim již však mělo mít okolí Bidena dostatečné informace, které ukazovaly, že Putin v té době již jednat nechce a je plně rozhodnut Ukrajinu napadnout. Bylo tak prý podle novinářů The Washington Post jen otázkou času, „kdy přesně ruský prezident stiskne spoušť“.
Fotogalerie: - Stop ruské agresi
Ředitel CIA William J. Burns, který působil jako americký velvyslanec v Moskvě, se s Putinem často setkával a dával tak Washingtonu najevo, že Putin své výhrůžky o Ukrajině nepřehání, ale je na zemi „fixovaný“. „Kontrola nad touto zemí byla synonymem Putinova pojetí ruské identity a autority. Přesnost válečného plánování spolu s Putinovým přesvědčením, že Ukrajina by měla být znovu pohlcena vlastí, ho nenechávala na pochybách, že Putin je připraven k invazi,“ tvrdí list.
Burns později uvedl, že věřil, že Putin svá slova k Ukrajině míní zcela vážně.
Jeho slova potvrzuje také to, že ruský prezident již v červenci loňského roku hovořil o Ukrajincích a Rusech coby o „jednom národu“ a uveřejnil, že byla Moskva „intrikujícím Západem okradena o své vlastní území“. „Jsem přesvědčen, že skutečná suverenita Ukrajiny je možná pouze v partnerství s Ruskem,“ dal najevo Putin, že pro Kyjev existuje pouze jedna cesta.
Finální rozhodnutí Putina, že již jednání bez zapojení armády nemá cenu, mělo padnout koncem léta, kdy si ruský prezident začal uvědomovat, že Kyjev a mnozí Ukrajinci již nechtějí jít cestou partnerství s Ruskem, ale namísto toho svou budoucnost vidí ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi a se Západem.
Fotogalerie: - Rusové proti Putinovi
Když se pak začátkem letošního ledna americká náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová v Ženěvě setkala se svým ruským protějškem Sergejem Rjabkovem, Rusko k Ukrajině opakovalo svůj postoj, vyžadující, aby se NATO přestalo rozšiřovat a zároveň aby přestalo působit ve všech zemích, které do aliance přistoupily po roce 1997 – vedle Polska, Rumunska, Bulharska a pobaltských států tak Rusko požadovalo i konec působení NATO v Česku.
Na takové požadavky Shermanová nemohla kývnout, ale Moskvě nabídla „budování důvěry v řadě bezpečnostních oblastí“, včetně rozmístění vojáků a umístění zbraní na východním křídle NATO podél hranic s Ruskem. To Rjabkov odmítl.
Znovu se Západ snažil s Ruskem podle článku jednat na začátku února, kdy ruský protějšek Sergej Šojgu přijal v Moskvě britského ministra obrany Bena Wallace. Právě Wallace tehdy nabídl znovu otevřít jednání o Putinových požadavcích ohledně rozšiřování NATO a aliančních aktivit ve východní Evropě, Rusové již tehdy však prý už jednat vůbec nechtěli. Šojgu navíc i přes umístění jednotek kolem ukrajinských hranic napřímo řekl, že zemi Rusko nenapadne.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
Redaktor BritskýchListů.cz a přispěvatel Českého rozhlasu Daniel Veselý k analýze listu The Washington Post tvrdí, že Rusové od Američanů očekávali spíše slib neutrality Ukrajiny, kterou země měla vytyčenou až do roku 2014, kdy ji Rusko poprvé napadlo.
Po napadení východní části Uktajiny Ruskem a po anexi Krymu rozhodl o zrušení neutrality země ukrajinský parlament v prosinci toho roku, na základě tehdejšího prezidenta Petra Porošenka. Kyjev upozornil, že i přes neutralitu tehdy stejně Rusko zaútočilo a rozpoutalo válku na Donbase.
Neutralitu neměla Ukrajina stanovenou ani dlouhá léta své existence, do ukrajinských zákonů ji prosadil až v červenci 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč, jenž po protestech roku 2014 uprchl do Moskvy.
Moskva byla tehdy silně proti. „Je to kontraproduktivní, jen to zesiluje konfrontaci," řekl v roce 2014 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si je však dle svých vlastních slov vědom toho, že jeho země se členem Severoatlantické aliance nestane.
Fotogalerie: - Rusové za Ukrajinu
Po vypuknutí konfliktu Putin „od prvního dne invaze“ podle publicisty Veselého, „ač gangstersky“, „požadoval, aby Zelenskyj zasedl k jednacímu stolu“ a jednat byli ochotní i samotní Ukrajinci a jejich prezident. „V březnu už byl na stole 15bodový návrh smlouvy, kde se hovořilo o neutralitě UA a o garanci bezpečnostních záruk, rýsoval se summit Putin a Zelenskyj, Ukrajinci s Rusy jednoduše jednali,“ shrnuje.
Útlum v jednání podle něj způsobilo až tvrzení Bidenovy administrativy společně s postojem Velké Británie o poražení Ruska „vojensky“. „USA okamžitě oznámily přísun zbraní za 800 mil. dolarů na Ukrajinu, Johnson v Kyjevě prohlásil, že nic takového (smlouvu o neutralitě Ukrajiny) nepodepíše – USA a Spojené království přesvědčily Kyjev, že Rusko porazí vojensky,“ míní novinář.
Zelenskyj však podle jeho slov pro vojenské řešení nebyl a apeloval na Západ, „aby se zapojil do diplomacie“.
O samotné analýze pak tvrdí, že „prakticky vychvaluje Bidenovu vládu jako brilantního stratéga a opět vychází z tvrzení tajných služeb, aniž by bylo cokoli odtajněno“.
Že Zelenskyj nepovažuje ukončení konfliktu za možné jen za pomoci vojenské síly, naznačuje i jeho rozhovor pro The Washington Post. Dle jeho slov by se spíše mělo jít cestou konkrétních kroků s využitím sankcí.
K možné ruské anexi ukrajinského Chersonu vyřkl, že by situaci mohlo ve výsledku vyřešit zakázání vstupu všem občanům Ruské federace do zemí Evropské unie. Jde podle něj o „dobré sankce“, které by byly „mírumilovné“. „V takovýchto sankcích není nic, co by bralo majetek nebo lidské životy,“ zdůraznil.
Jmenoval, že v Rusku jsou lidé, kteří válku podporují i ti, co ji nepodporují, ale co je většinou spojuje, je to, že jejich děti studují v zahraničí, ve školách, na univerzitách. „Ať jedou do Ruska. Na tom není nic strašidelného, ať tam jedou. Ale ne navždy, prosím, nechte je pak, ať se vrátí. Oni to pak akorát prostě pochopí. Říkají: ‚My s tím nemáme nic společného a všichni lidé nemohou nést odpovědnost‘. Mohou. Zvolili si ty lidi a teď s nimi nebojují, nehádají se s nimi a nekřičí na ně. Rusové, kteří veřejně vystupují proti válce, jsou jen ojedinělými případy, a tito lidé jsou ve vězeních. Ale ať jdou Rusové domů, ať jdou všichni do Ruska. Vždyť chtějí tu izolaci, že? Říkají celému světu, že celý svět bude žít podle jejich pravidel. Dobře, tak ať tam jdou a žijí tam,“ řekl ukrajinský prezident.
Fotogalerie: - Ruský šrot na Letné
Podle jeho mínění nakonec návrat Rusů do jejich vlasti způsobí tlak na Putina, jelikož „jeho život závisí na tom, jestli ho ohrožuje jeho vnitřní obyvatelstvo, nebo ne“.
„Nic jiného ho neohrožuje. Tak to prostě je. Proto když jeho obyvatelstvo vyvíjí tlak na jeho rozhodnutí, pak se dostaví výsledky. A válka skončí. To jsou velmi srozumitelné sankce, jsou velmi jednoduché. Nejde jim o peníze, nejde o plyn nebo o trubky, ani jim nejde o to, že Němci nebudou mít v zimě teplo. Stačí na rok zavřít hranice a uvidíte výsledek,“ ukázal, co by dle něj mohlo být pro ruský režim skutečnou ranou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
