Carney, první politik v čele dvou centrálních bank G7 (Bank of England a Bank of Canada), podle expertů okamžitě získává mezinárodní kredibilitu. Jeho ostrá rétorika vůči Trumpovi během kampaně rezonovala globálně. „Kanada je připravena převzít vedoucí roli při budování koalice zemí, které sdílejí naše hodnoty,“ prohlásil Carney 3. dubna v Ottawě. „Věříme v mezinárodní spolupráci a svobodnou výměnu zboží, služeb a myšlenek. A pokud USA už nechtějí vést, Kanada bude,“ citovala kanadského premiéra agentura Reuters.

Liberálové porazili konzervativce Pierra Poilievrea, jehož slogan „Kanada na prvním místě“ a konfrontační styl připomínaly Trumpa – což mu podle analytiků uškodilo. Průzkumy navíc ukazují, že Trumpovo uvalení cel na kanadské zboží a výhrůžky anexí vyvolaly vlnu odporu. „Kanaďané se teď vyhýbají americkému zboží i cestám do USA,“ píše Reuters.

I když Carney zůstává premiérem, liberálové získali jen menšinu křesel v parlamentu, což vládu činí závislou na podpoře menších stran. Přesto se očekává, že Carney využije svých zkušeností z finančního sektoru k posílení obchodu s Evropou, Austrálií nebo Japonskem, a zmírní tak dopad Trumpových cel na ocel a hliník. „Má výjimečný seznam kontaktů, lidé mu budou naslouchat, protože jejich hlavní výzvy jsou ekonomické,“ uvedl bývalý kanadský diplomat Colin Robertson.

Problémem ale zůstává závislost Kanady na USA, které kupují 90 % kanadského exportu ropy. Carney proto plánuje investice do infrastruktury a obrany – včetně spolupráce s EU na 800miliardovém obranném fondu. Zároveň ale musí balancovat, aby „nepostavil Kanadu jako terč Trumpova hněvu“, varoval Roland Paris z University of Ottawa.

Carneyho vítězství má dopad i za hranicemi. V Austrálii, kde se volí 3. května, Trumpova politika podle průzkumů poškozuje tamní pravicovou opozici. „Trump rozbil konzervativní koalici zde i ve světě. Jeho politika ve Washingtonu zasadila konzervativnímu hnutí ránu,“ řekl Andrew Carswell, bývalý tiskový tajemník australského expremiéra Scotta Morrisona.