Kapacita sálu nestačila. Lidé se mačkali na schodech, seděli na zemi nebo stáli. Provozovatelé nakonec museli prostor kina ve Valašském Meziříčí, kde se přednáška profesora Halíka konala, z technických důvodů uzavřít a další zájemce nepustili dovnitř. "Papež František přináší tohoto ducha jihoamerického zápasu křesťanů za sociální spravedlnost. Být na straně těch, kterým se křivdí, na straně pronásledovaných, chudých,“ uvedl také na přednášce Tomáš Halík, filozof, sociolog, teolog, nositel Templetonovy ceny. Také v souvislosti s globalizací hovořil o změnách náboženské scény a změně role církve ve společnosti: "Lidé jsou si v lecčem blízcí více, než kdy byli, jsou propojeni mnoha vazbami elektronickými, obchodními, administrativními. Někdy paradoxně tato blízkost zvyšuje napětí, nepřátelství, konflikty. Globalizace je plná velkých šancí i nebezpečí. V tomto kontextu se někdy náboženství pronikavě mění.“ Během přednášky také zmínil: "Křesťané by měli být experti na blízkost.“

Halík: "Člověk, který chce rozumět politice, musí rozumět náboženství“

Jak uvedl profesor Halík, dnešní svět je více plný náboženství než před 100 nebo 200 lety a hraje větší roli. "Madeleine Albrightová říká, že není světový konflikt, do kterého by nějakým způsobem nebyla zapojena náboženství. Člověk, který chce rozumět politice, musí rozumět náboženství.“ Upozornil také na to, že neexistují náboženství, která jsou z povahy špatná. "Z islámu vzešla spousta velmi pozitivních věcí, univerzity, celá řada intelektuálních, technických objevů. Islámská civilizace v době těch velkých sporů středověku v mnohém intelektuálně převyšuje evropskou společnost. Ano, byly tam výboje, ale to, že islám dobyl tak velkou část dřívějšího křesťanského světa, to nebylo jen mečem. Měl kulturně-aktivizační převahu. Pak se něco stalo,“ popsal Halík s tím, že i buddhismus se zapojoval do sporů. "V dnešním světě začínají náboženství hrát politickou roli identifikačního znaku některých národokulturních skupin,“ říká Halík. "Zároveň je to jakési kladivo na ty druhé. Tohle je jedna velká proměna islámu,“ dodal.

Halík: "Lidé, kteří stojí za tzv. Islámským státem, nejsou žádní hluboce věřící muslimové“

Náboženství podle Halíka začínají hrát roli obhajoby jednotlivých kultur: "Když se arabská civilizace cítí nějakým způsobem ohrožená, napadnutá, chce se bránit a vezme některé symboly islámu a z toho islámu ty, kterým se říká extremisté, teroristé, Islámský stát… Jesliže si někdo myslí, že toto je islám a podle toho hodnotí islám jako takový, dělá něco nesmírně hloupého. Lidé, kteří stojí za tzv. Islámským státem, nejsou žádní hluboce věřící muslimové, to jsou často lidé, kteří vůbec nejsou věřící v náboženském slova smyslu. Často neznají korán. Fundamentalisté často prameny vůbec neznají. Křesťanští fundamentalisté, kteří vám mlátí biblí o hlavu, často bibli pořádně neznají. Znají z ní pár vytržených citátů,“ dodal s tím, že jsou to lidé, kteří z velké islámské kultury vytrhli jeden pojem. Jsou to lidé vykořenění, frustrovaní, lidé, kteří si hledají možnost vybít si svůj vztek a způsob posvěcení své agrese.