Ekonom Miroslav Zámečník na sociální síti Facebook upozorňuje, že Česká republika čelí mimořádně silnému cenovému růstu, který výrazně zasahuje každodenní život obyvatel. „Česká republika zažívá cenový šok. Spotřebitelské ceny od roku 2015 vzrostly o 51,9 %, což nás řadí na třetí místo v Evropské unii – hned za Maďarsko a Estonsko,“ uvedl.
Zámečník upozorňuje, že takto silná inflace je v novodobé historii země bezprecedentní. „Lidé ji právem vnímají jako zásadní životní problém,“ dodává.
Součástí Zámečníkova varování je i přehledná tabulka, která porovnává vývoj spotřebitelských cen ve státech Evropské unie v letech 2015 až 2024. Data ukazují, že Česko za posledních deset let zaznamenalo třetí nejvyšší růst cen v EU – o 51,9 %, hned po Maďarsku (66,6?%) a Estonsku (55,1%).
Oblečení a obuv: Češi platí víc než Španělé, i když mají nižší příjmy
Dalším ukazatelem vysokých životních nákladů v Česku je srovnání cen konkrétních kategorií zboží. Podle dostupných dat dosahují ceny oblečení v Česku 125,8 % průměru EU, zatímco ve Španělsku pouze 81 %. U obuvi je rozdíl podobný – v Česku 113,7 %, ve Španělsku 94,5 %.
Přitom průměrné příjmy jsou ve Španělsku výrazně vyšší, což znamená, že čeští spotřebitelé platí více za stejné zboží, přestože si toho mohou dovolit méně.
Vyšší ceny v Česku? Nejen ekonomika, ale i mentalita
Zámečník upozorňuje, že vysoké ceny v Česku nejsou jen otázkou ekonomických faktorů, ale i kulturních zvyklostí. „V Česku má západní zboží stále punc výjimečnosti a vyšší cenovky často projdou bez většího odporu,“ vysvětluje. Menší velikost trhu, omezená konkurence a slabší cenová citlivost podle něj umožňují prodejcům držet ceny vysoko. Dalším faktorem je i nízké využívání online srovnání a nákupních platforem, díky čemuž spotřebitelé méně tlačí na trh, aby zlevňoval.
?? Náš problém není jen v agregátní inflaci. Jde o strukturu cen.
— Miroslav Zámečník (@M_Zamecnik) May 6, 2025
?? Oblečení v Česku dosahuje 125,8 % průměru EU, zatímco ve Španělsku je to jen 81 %.
?? Obuv? 113,7 % v Česku vs. 94,5 % ve Španělsku.
???? Přitom španělské mzdy jsou výrazně vyšší. pic.twitter.com/Im2yhNq94a
Levnější Polsko. Češi si připlácejí i za potraviny
Miroslav Zámečník upozorňuje také na srovnání nákladů mezi Prahou a středoevropskými městy. Podle dat serveru Numbeo jsou například potraviny ve Varšavě o 11,8 % levnější než v Praze. „Jediné, co máme levnější, je pivo, víno a ceny v restauracích. Ale to běžné náklady domácnosti příliš nevytrhne,“ říká ekonom. Výsledkem je, že i ve srovnání se sousedy působí Česko jako drahá země pro běžné každodenní výdaje.
Výrazně dražší je u nás i elektronika a energie
I další položky v Česku výrazně převyšují evropský cenový průměr. Spotřební elektronika se u nás prodává za 111 % průměru EU, energie dokonce za 140 %, což výrazně zatěžuje domácnosti napříč příjmovým spektrem. Náklady na život v Česku se rychle přibližují západním metropolím, ale bez odpovídajících příjmů, konstatuje ekonom.
Dokládá to i konkrétním příkladem: životní náklady v Madridu jsou jen o 6,4 % vyšší než v Praze, ačkoli příjmová úroveň je tam výrazně vyšší.
???? Čísla z Numbeo ukazují další realitu: potraviny jsou ve Varšavě o 11,8 % levnější než v Praze.
— Miroslav Zámečník (@M_Zamecnik) May 6, 2025
?? Jediné, co máme levnější, je pivo a víno, a ceny v restauracích.
??? Ale to běžné náklady domácností příliš nevytrhne. pic.twitter.com/EIsuwEXu4L
Je potřeba vidět i to, jak nerovnoměrně jsou příjmy v Česku rozdělené. Medián hrubé měsíční mzdy v Česku je 49 142 korun. Ale deset procent lidí má méně než 22 892 korun. Horní čtvrtina zaměstnanců v Česku si vydělá více než 73 000 korun měsíčně. Nejlépe placených deset procent (tzv. devátý decil) pak pobírá přes 114 000 korun. „Čím vyšší bydlení a náklady, tím více se rozevírají nůžky,“ dodává ekonom.
Podle dat Eurostatu za rok 2022 patří Česko k zemím s nižšími mediánovými hrubými hodinovými mzdami v přepočtu na paritu kupní síly, tedy po zohlednění rozdílů v cenách. „Zaostáváme nejen za většinou západní Evropy, ale i za Slovenskem a Polskem,“ upozorňuje. Třetina domácností podle dat PAQ Research nedokáže ušetřit vůbec nic. A platí zde známé pravidlo 80/20: 20 % nejlépe zajištěných domácností drží většinu všech úspor, zatímco dolní pětina žije trvale na hraně, bez rezerv.
Frustrace roste. Ekonomický tlak živí nedůvěru i protestní nálady
Ekonomická situace má přímý dopad na atmosféru ve společnosti. Zamečník upozorňuje na paralelu se Spojenými státy: „Ve Spojených státech pomohla frustrace bílé dělnické třídy Donaldu Trumpovi. U nás se něco podobného děje méně nápadně, ale platí, že nedůvěra, strach a ekonomický tlak živí protestní nálady.“
Zdražování, inflace a stagnace reálných příjmů podle něj vytvářejí živnou půdu pro strany, které místo růstu slibují přerozdělování a místo strukturálních reforem hledají viníky. „V našem případě například Ukrajince,“ dodává.
Dlouhodobý ekonomický tlak má podle něj ještě jeden důsledek: vede ke ztrátě optimismu – a ten má cenu zlata. Řešení ale podle Zámečníka existuje a vyžaduje změnu přístupu: „Nestačí koláč přerozdělit, musíme ho zvětšit. Zvyšovat produktivitu, investovat do kvalifikace, mít odvahu říct si o vyšší mzdu. Řemeslo má zlaté dno a platí, že hodnota každého z nás roste učením, nikoliv čekáním,“ dodává ekonom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Myslíte si, že hlavní vinu za vysoké ceny v Česku nese současná vláda?
autor: Natálie Brožovská
