Mediální odezvou výročí 17. listopadu startuje pravidelný přehled zajímavostí uplynulého týdne. „Oslavy proběhly dle očekávání. Mainstreamová média věnovala z drtivé většiny pozornost jenom tomu, co se dělo na Václavském náměstí. Přitom se žonglovalo s čísly a počty účastníků a neustále probíhalo píárko na jednotlivé části toho hudebního programu. Trošku mi to připomínalo První máje, když soudruzi stáli na tribuně, mávali a kynuli lidu a za nimi byl nějaký pěkný nápis ‚Se Sovětským svazem na věčné časy‘ nebo něco podobného. Také to byla taková velmi strojená trachtace, která byla završena – alespoň pro někoho, pro mě třeba – dosti odpudivým koncertem, dá-li se to tak vůbec nazvat, nebo spíš vystoupením skupiny Kundí virvál, jak svého času přeložil pan prezident,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Pozvání skupiny provokatérek se dá těžko nazvat jinak než zase provokací. „Tím provokují a urážejí prezidenta, s nímž je ta skupina nějak propojena skrz ten incident v Českém rozhlase. Samozřejmě že tím vyjadřují své stanovisko vůči ukrajinsko-ruskému, respektive americko-ruskému na Ukrajině se odehrávajícímu konfliktu. Nemyslím si, že náš státní svátek je tím pravým pódiem pro to, abychom se vyjadřovali ke geopolitice, kterou nemůžeme nijak ovlivnit. Druhý postřeh, jaký ke čtvrtečním akcím mám, je překvapení z toho, že se u České televize sešlo deset tisíc lidí, což je docela velký úspěch. To jsem nečekal, protože taková akce vyžaduje určité úsilí. Ale když jako mladý člověk dojedete na Václavák, dáte si tam svařák a koukáte se na partu ruských provokatérek, tak je to jen takový mejdan,“ míní mediální analytik.
Celá show na Václavském náměstí. Pussy Riot nastupují v čase 3:58:00
Lidem v lednu dojde, že krize má viníky, strůjce i důvody
To demonstranti proti tomu, čím veřejnost krmí ČT, to tak snadné neměli. „Jít poměrně dlouhou cestu z Hlavního nádraží na Kavčí hory a tam vyjadřovat svůj názor pod okny manipulátorské budovy, odkud se vysílá za naše peníze a z našich poplatků, už chce jakési odhodlání, aktivitu nebo své vlastní angažmá. Proto tuto akci hodnotím pochvalně. Smutný pohled byl samozřejmě na Letnou, kde chcípl pes do slova a do písmene. Přesně takhle i o tom média s ironií informovala. Ale v zásadě je velká škoda, že se jednotlivé aktivity těch alternativně smýšlejících lidí nejsou schopny propojit, že tam jsou osobní řevnivosti, osobní ambice, které přerůstají společné zájmy, kvůli nimž lidé do ulic a na náměstí chodí. To je špatně,“ poznamenává Petr Žantovský.
Navíc demonstrací už bylo hodně a každá další bude jenom rozmělněním. „No uvidíme, možná ne. Ale čekám, že takový opravdu silný zásah by to dění mohlo dostat po Novém roce, až všichni dostanou domů nové složenky, nové předpisy záloh na energie. Pak jim dojde, že tady už opravdu končí veškerá legrace, že krize má nějaké viníky, nějaké strůjce a nějaké důvody. Netuším, jestli to povede k něčemu dalšímu, to se uvidí, ale od toho tady nejsme, abychom to predikovali. Každopádně asi ještě není tak zle, aby nemohlo být hůř,“ domnívá se mediální odborník.
Lampasák totalitního režimu chválí, že tu režim už není
A ke čtvrtečnímu státnímu svátku přidává ještě drobnou, vůbec ne úsměvnou, i když to tak na první pohled může vypadat, glosu. „Samozřejmě že akce k výročí 17. listopadu zneužili i prezidentští kandidáti. Viděl jsem jich na Národní několik. Nejvíc mě pobavil Pavel Fischer, který vykládal, že jsme chodili na demonstrace v září, v říjnu a podobně. Žádné takové nebyly. Takže v tu chvíli zaimprovizoval, vycucal si to z prstu a zesměšnil se, protože tím projevil skutečnost, že o tom vůbec nic neví, protože měl zcela jiné starosti, než chodit na nějaké demonstrace a nechat se mlátit policajty,“ komentuje Petr Žantovský výroky senátora, který v letech 1984 až 1990 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kam nepřijímali za minulého režimu jen tak leckoho.
Psali jsme:
Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?Anketa
Pozadu příliš nezaostal ani nejžhavější kandidát na příští hlavu státu, generál Petr Pavel. „Také byl docela zábavný Petr Pavel. Ten převedl téma listopadové revoluce na dle něj brutální pragmatickou privatizaci, která prý opomněla hodnoty, které jsme na začátku všichni měli, na blbou náladu, na Václava Havla a tak dále. A to vše jenom proto, aby vyklouzl ze spoluzodpovědnosti za ten režim, který tady velmi aktivně budoval, jak víme z posledních týdnů a ze všech těch dokumentů, co už byly zveřejněny. Když mi lampasák totalitního režimu vypráví o tom, co to byl totalitní režim a jak je dobře, že se proti němu bojovalo, a jak je dobře, že už tady není, tak z toho se mi dělá trošku šoufl,“ přiznává mediální analytik.
Přespat v atriu brali studenti za podstatnou část protestu
„Studenti stávkují za klima. Na brněnské fakultě sociálních studií obsadili uzavřené atrium“, psalo na základě zprávy ČTK Právo. Studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zahájili v pondělí dopoledne v atriu budovy okupační stávku za klima. Děkan Stanislav Balík sice atrium nechal uzavřít, během dopoledne však někdo prostor otevřel a studenti se tam přesunuli ze suterénních prostor, kde si předtím vytvořili nouzové zázemí, včetně karimatek, polštářů či lůžkovin. Balík se studenty vyjednával, chtěl jim umožnit protest i kulturní program v atriu, ovšem pouze přes den, nikoli v noci. Studenti ale pokládali přespávání za podstatnou část svého protestu. V e-mailu studentům děkan argumentoval bezpečností a ochranou zdraví a majetku. Ráno tak studenti našli atrium uzamčené, což se ale dopoledne změnilo. Kdo prostor otevřel, není jasné.
Na fakultu studenti přišli s transparenty jako „Nerůst“, „Vystoupit z Energetické charty“ nebo „Pohodu všem“. Chtějí přimět vládu k větší aktivitě tváří v tvář výzvám spojeným s globálním oteplováním a změnou klimatu. „Protestovat považujeme za svoji akademickou svobodu, i za svoji akademickou zodpovědnost. Právě vědecké poznání nás varuje před ničivými dopady klimatické krize. Je proto přirozené a nutné z pozic členů a členek akademické obce upozorňovat na nutný konec těžby a spalování fosilních paliv. Chceme rozvíjet diskusi o východiscích z krize,“ řekl mluvčí hnutí Univerzity za klima Marek Soška. Stávka za klima se vzápětí konala také v Praze a v Olomouci, stejně jako na dalších školách v Brně. Připojili se studenti Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického a Janáčkovy akademie múzických umění.
Nikdo se stávkujících nezeptal, co by sami chtěli udělat
„To je tedy opravdu zásadní věc: studenti místo studia píšou hesla na transparenty, vykřikují fráze a tvrdí, že je to jejich svoboda a povinnost zároveň. Mám za to, že jejich povinností je studovat. Nebo se mýlím? Začala to nebohá Greta Thunbergová, která prohlásila, že se nechce vzdělávat, protože by jí to bránilo v jejím aktivismu. Hurá. To tedy znamená, že studenti Fakulty sociálních studií místo toho, aby se učili psychologii, sociologii, novinařinu a další obory, se vymezují v oborech, o nichž nemají nejmenší odborné povědomí. Co vědí o paleontologii, geologii, klimatologii, fyzice a tak dále? Patrně nic. Mnozí z nich si vybrali sociální vědy právě proto, že v nich není povinnosti lámat si hlavu exaktními pojmy, matematikou, chemií,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vlastně ho ani nepřekvapuje, že média studentům za to ještě tleskají. „Hurá, máme skvělou nastupující generaci, která vždy dobře ví, kdy a proti čemu protestovat. Ale zeptal se někdo té skvělé generace, co by vlastně sami chtěli udělat, aby odvrátili ty neblahé konce, o nichž řeční? Naši novináři to nebyli, a – troufám si tvrdit – nikoho jiného, než naše popletené žurnalisty nějaká stávka o klimatu nezajímá. Normální člověk má jiné starosti. Třeba, zda nezmrzne nebo nezemře hlady a na nedostatek léků v příštích měsících, které mu tak hezky uchystala vláda složená ze samých sympatizantů Grety Thunbergové a aktivit podobných té brněnské,“ upozorňuje mediální odborník.
Historici se přou, zda si vůdci studentů vyznamenání zaslouží
Česká televize přepisuje dějiny. Uveřejnila na svém webu článek s názvem „Hrdinové, nebo oběti? Reportéři ČT odkryli politické postoje oceněných studentských funkcionářů“. Píše se tu: „Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí Za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Čeští historici, kteří se zabývají protinacistickým odbojem, se dohadují o tom, zda si vůdcové studentských spolků zavraždění nacisty 17. listopadu 1939 vyznamenání zaslouží.“
Tomio Okamura
Důležitá podrobnost: Medaili Za hrdinství udělil prezident Zeman devíti představitelům studentských organizací na návrh poslance Jiřího Kobzy (SPD). Například šéf SPD Tomio Okamura je označil za silné vlastence a národovce. „Je otázka, jestli ty studenty vyznamenat, protože pokud by to bylo vyznamenání za hrdinství, tak oni byli jednoznačně oběti. Nestáli proti nacistickému režimu, ale snažili se s ním vyjít,“ říká historik Prokop Tomek. „Většina z nich patřila k české nacionální pravici, většina z nich už studenty nebyla,“ dodává historik Josef Tomeš. „Ocenění chápu jako ocenění symbolické. 17. listopad 1939 je bezpochyby symbolem, stejně tak chápu i to ocenění studentů,“ uvedl historik Jiří Plachý. „Byli popraveni, to je pro mě absolutně důležité a podstatné,“ doplnil dokonce i historik a bývalý předseda české vlády Petr Pithart.
Nacisté chtěli ukázat, že i loajální člověk může být popraven
Jedním z oceněných prezidentem byl i Jan Černý, o kterém Kobza Zemanovi napsal, že byl předsedou Svazu českých mediků. Jenže mu prý (podle ČT) zatajil, že byl ze svazu za druhé republiky vyloučen pro svůj extremismus. Černý totiž rozmnožoval rasistické letáky a byl také členem Vlajky, kterou historik Petr Koura označil za radikální organizaci. „Každý historik si čerpá ze svých kanálů. Nemůže se vyhnout tomu, aby do toho necpal svoje vlastní názory. Takže současná liberální ideologie s tím může mít problémy,“ reagoval Kobza.
Další vyznamenaný Josef Matoušek byl podle Koury místopředsedou Českého svazu pro spolupráci s Němci, tedy organizace, která vyzývala k aktivní spolupráci s Německem. „Matoušek měl velice blízko k těm protektorátním kolaborantským kruhům,“ dodává historik. Kobza ale reagoval slovy, že si nemyslí, že by nacisté popravovali své sympatizanty. Historik Koura to ale vidí jinak: „Nacisté chtěli ukázat, že teď tady vládnou oni, a že i tak loajální člověk s názory do značné míry korespondujícími s nimi, může být popraven, když se rozhodnou.“
Jediný den mezinárodního významu, který má český původ
Petr Žantovský při úvaze, jak celou kauzu číst, přichází se čtyřmi eventualitami. „Nacisté byli spravedliví a stavěli ke zdi ty, kteří si to zasloužili, ať byli či nebyli jejich stoupenci. Druhou možností je ta, že Kobza je zločinec, protože hájí čest lidí, které někdo označil za kolaboranty s nacismem. Třetí eventualitou je ta, že je třeba mediálně okopat kotníky Zemanovi a Kobzovi naráz, a tato věc se k tomu hodí mimořádně. A zbývá ta, že jsme ve věku přepisování dějin. Tak s dovolením připomeňme, jak to skutečně bylo, a pak si klaďme otázku, kdo a proč to chce zamlčet či zamlžit,“ navrhuje mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
A začíná tím, jak se Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, vlastně zrodil. „Je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Byl vyhlášen roku 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí; stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí. Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zavření vysokých škol, zatýkání a popravy studentů
Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze. „Během ní byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS; následovaly střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami,“ připomíná mediální analytik.
Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na tři roky. „Ale také zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech. Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943; z těchto 1200 studentů velká část nepřežila útrapy koncentračních táborů,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Lapsus s pošpiněním Zemana za peníze koncesionářů
A hned se ptá, co z připomenutých faktů vyplývá. „Naše prorežimní média se rozhodla zpochybnit historická fakta, což mělo za cíl nahrát nějaký ten bonus současné Čtvrté říši v podání Berlína a Bruselu. Zároveň, jako další bonus, šlo o pošpinění dalšího rozhodnutí nenáviděného Miloše Zemana, který v tomto případě – vyznamenání popravených studentů – rozhodl nejlépe, jak mohl. A na čí že to učinil podnět? Inu na podnět poslance Jiřího Kobzy z SPD, rovněž nenáviděného mainstreamovými médii, hlavně proto, že je vzdělaný a argumentuje přesvědčivě, s čímž se žádná ‚mluvící hlava‘ v našich médiích nedokáže rovnat, a tedy ani smířit. Ať už je důvodem tohoto mediálního lapsu cokoli z uvedeného, nic to nemění na tom, že je to lapsus, Navíc v ČT, tedy za naše peníze,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
