Jak ukázal aktuální exkluzivní průzkum společnosti SANEP, téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR se obávají v souvislosti s děním na Ukrajině zhoršení mezilidských vztahů, dalšího rozdělování naší společnosti. Lidé mají strach ze zhoršení bezpečnosti, zdravotní péče a zvýšení cen.
„Obavy jsou pochopitelné, ať se nám to líbí, nebo ne, máme za humny válku. Válka plodí nejen utrpení na Ukrajině, ale také uprchlíky,“ shrnuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a připomíná, že z Ukrajiny už odešly tři miliony lidí a k nám asi 270 tisíc. „To je na desetimilionovou zemi obrovské množství. Mezi nimi jsou desítky tisíc dětí. Když si vezmete kapacity předškolních zařízení, škol, dětských lékařů, je to bezprecedentní zátěž. Situace ale neznamená, že se zhorší kvalita zdravotní péče nebo vzdělávání. Jsem přesvědčen, že to naše země zvládne, ale obavy jsou. Když si lidé pustí večer zprávy, vidí ostřelování a mají obavy. Obavy jsou pochopitelné,“ analyzuje.
Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?Anketa
Další dopad války je ekonomický. „Z padesáti procent jsme závislí na ruském plynu a ropě, nahoru jdou ceny energií, inflace je jedenáct procent, říká se, že vystoupí snad ke čtrnácti. Je pochopitelné, že lidé obavy mají, ať jde o bezpečnostní situaci, zdražování nebo nápor na školství a zdravotnictví v souvislosti s vlnou uprchlíků,“ přemýšlí Rouček.
Všichni se snaží sociálně nejzranitelnějším pomoct a my?
Podle některých odborníků i politiků míříme do chudoby. Podle bývalého poslance TOP 09 Miroslava Kalouska upadne pětina českých domácností do chudoby dramatické. „Mělo by dojít k nějakým opatřením. Nelze jen komentovat situaci jako Miroslav Kalousek. Od toho je stát! Od toho si národ vytvořil stát, aby mu zajistil fyzickou bezpečnost a určité zabezpečení sociální,“ konstatuje Rouček. „Když se podíváme po Evropě, všechny státy od Polska na východě přes Španělsko na jihu po Švédsko na severu přijaly nějaká opatření a sociálně nejzranitelnějším se snaží pomoci. Ať už je to snižování spotřební daně, DPH, přídavky, příplatky na topení, elektřinu, prostě na bydlení,“ vypočítává a také vyčítá směrem k české reprezentaci: „Tohle bohužel naše vláda nedělá. Je to obrovská chyba, která postihne nejen společnost. Jak půjde čas, postihne to popularitu a volební preference vládních stran, pokud přístup nezmění. Nelze jen stále omílat, že musíme šetřit a snižovat deficit státního rozpočtu. Ano, nelze vyhazovat peníze. Velmi jsem kritizoval Babišovu vládu, že „rozhazovala peníze vrtulníkem“ bez ohledu na to, kde je vezmeme. Tato vláda jde do druhého extrému, mluví jen o šetření, snižování zadlužení a nevidí sociální potřeby a zadlužení velké části populace. Jde o to se postarat o sociálně slabší.“
Jedno tabu. Otevřete otázku zvyšování příjmů
A sociální demokrat analyzuje dál. „Šetřit je v pořádku, ale nešetřit na těch nejzranitelnějších ve společnosti! Co je naprosté tabu pro tuto vládu… Musíme otevřít otázku zvyšování příjmů. Můžeme je zvýšit tím, že se podaří mít obrovský ekonomický růst a do státní kasy poteče více peněz, to by bylo ideální. Ale v této ekonomické situaci dnes nežijeme. Takže musíme uvažovat o tom, že zvýšíme daně. Pořád není problém přiblížit se evropské úrovni. Třeba o jedno, dvě procenta zvýšit korporátní daně,“ říká Rouček. „Včera byla zveřejněna čísla, kolik vydělaly naše banky. I přes covid a lockdowny zvýšily zisky dvojcifernými čísly. V porovnání s nejkapitalističtějšími zeměmi jako je Velká Británie, Amerika, koneckonců i ty sociálnější jako Rakousko nebo Německo, které mají progresivní daň, kde nejvyšší příjmy miliardářů zdaňují třeba padesáti, pětapadesáti procenty, my žádnou progresivní daň nemáme. Všechno to odnášejí střední vrstvy a nižší střední vrstvy a to je špatně. Tohle tabu by vláda měla prolomit. Začít nejen diskutovat, ale i jednat. Samozřejmě že se nesmíme zadlužovat, ale musíme vnímat i potřeby obyčejných lidí, kteří se živí prací. To nejsou lidé, kteří by seděli za pecí nebo v hospodě. Pracují, kolikrát mají dvě zaměstnání a jen tak tak mají na složenky,“ dodává rázně.
Fotogalerie: - Uprchlíci z kongresového centra
Rouček: Teď to vidíte, co se děje bez ČSSD
S migrací se opakuje další otázka, a to zneužívání práce ukrajinských válečných uprchlíků. Obrana proti tomu je tradiční vysoká úroveň sociální politiky ve střední Evropě, ale ta se nám v posledních třiceti letech podařila snížit na neobvyklou úroveň. Nemělo by tedy dojít k návratu zapomenutých ideálů sociální demokracie? „Samozřejmě, že mělo. Už vidíme, co se stalo, když není ve vládě ani v Parlamentu sociální demokracie. Andrej Babiš populisticky a velmi šikovně manipuluje společnost. Ale nikdy neotevře téma progresivních daní. Proč ne? Protože by sám musel platit větší. Problém v naší zemi je, že nemáme rozumnou, odpovědnou, středolevou stranu, sociální demokracii rakouského nebo německého typu. Když se podíváme do Německa, působí tam sociální demokracie, teď je vláda vedená sociální demokracií, hospodaří zodpovědně, ale zároveň lidem přídavky pomáhá. Tohle u nás bohužel není,“ hodnotí Rouček.
Psali jsme:
Pokud jde o podmínky k práci pro Ukrajince, problémy hrozí. „I v minulých letech se jejich práce velmi zneužívala. Pracovní agentury jejich práci zneužívaly. Vytvoří se mafie, pak od lidí berou výpalné, lidé pak pracují ve velmi špatných podmínkách a ještě platí nějaké bosse. Pak se nelze divit, že na ubytovnách dochází ke kriminalitě. To je výsledek. Stát by měl dělat mnohem víc. Máme inspekci práce, víme, na jakých stavbách Ukrajinci dělají. Musíme vše kontrolovat. Je to důležité jak pro Ukrajince, aby nebyli vykořisťováni, tak pro nás, protože s vykořisťováním přichází určitá kriminalita a zhoršují se podmínky pro české zaměstnance, ať je to ve stavebnictví, úklidových službách nebo v pomocných pracích. Stát by měl dělat mnohem více, než dělá. Nemusíme chodit daleko, stačí se podívat, jak vše dělají v Rakousku nebo v Německu,“ vzkazuje.
Není v zájmu nikoho, aby zdravé podniky padly
Ekonomické problémy drtí podniky. „Samozřejmě že to problém je. I tomu by se vláda měla více věnovat. Není v zájmu nikoho, aby zdravé podniky padly. Na druhé straně je potřeba českou ekonomiku krok za krokem restrukturalizovat, aby vyprodukovala vyšší přidanou hodnotu. Když jedete kolem dálnic, všude jen vyrůstají sklady. Jde o to, abychom nebyli jen zemí skladů a montoven. Čeká nás usilovná práce, výchova, vzdělávání, abychom se posunuli do vyšší ligy. S růstem energií souvisí přechod na obnovitelné zdroje, abychom nebyli stále závislí na dovozech plynu i ropy z Ruska,“ popisuje Rouček.
Švédsko nebo Němci mají na rozdíl od nás jasný plán. „Nová německá vláda si dala za cíl ve svém vládním prohlášení mít do roku 2030 osmdesát procent energií z obnovitelných zdrojů. Už dnes při výrobě elektřiny je Německo na padesáti procentech a má jasnou strategii, jak se rozvíjet. Dokážou to. Ano, závislost na Rusku ještě pár let bude, ale pak už ne. Obnovitelné zdroje vyrobí elektřinu levněji, zároveň vyspělé země budou mít technologie, které pak vyvezou do celého světa. Finančně i sociálně budou mnohem dál než ostatní, co zaostávají. Obávám se, že my při zažitém konzervatismu, kdy všechno nové odmítáme, budeme zaostávat,“ přemýšlí Rouček. „Zaostáváme již nyní. U nás řeknete elektromobil a lidem naskakují pupínky a naježí se kůže. Ať se nám to líbí, nebo ne, svět přechází na elektromobily. Když se nepřizpůsobíme, zničíme si i dnes nejdůležitější odvětví průmyslu, a to automobilový průmysl. Faktorů a souvislostí je mnoho. Válka na Ukrajině něco zpomalila, ale vývoj k obnovitelným zdrojům urychlí. Musíme se přizpůsobit. Jinak budeme zaostávat a pak si jen neustále stěžovat, že v Rakousku nebo v Německu mají dvakrát vyšší platy a v supermarketech levnější zboží,“ uzavírá Rouček.
Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu. Foto: archiv L Rouček
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
