Měli by zvát. Ale nezvou. Proč lidé nevěří ČT a jiným, podrobně

22.11.2022 18:50 | Reportáž

Na diskusním fóru „Doba nedůvěry“ při debatě o médiích a manipulacích zaznělo, že klíčovým nebezpečím jsou veřejnoprávní média. „Došlo v nich k obrovskému zglajchšaltování respondentů, které si tam zvou, přitom toto by fakticky měla být otevřená aréna. A to se prostě neděje,“ kritizovala komentátorka deníku Echo24 Lenka Zlámalová. Od profesora neurologie Martina Jana Stránského přítomní slyšeli, že jsme na začátku konce naší civilizace, nic neurčuje, abychom tady byli pořád. Hloupneme. Průměrné IQ se snižuje.

Měli by zvát. Ale nezvou. Proč lidé nevěří ČT a jiným, podrobně
Foto: Archiv PL
Popisek: Komentátorka Lenka Zlámalová

Zmapovat fenomén klesající důvěry napříč společností se pokoušeli přední čeští odborníci v diskusním fóru na téma „Doba nedůvěry“. V historických prostorech Topičova salónu na Národní třídě v Praze ho zorganizovala redakce časopisu Přítomnost. Jeden z diskusních panelů nesl název „Média. Pravda. Manipulace“. Účast v něm přijali Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Lenka Zlámalová, komentátorka deníku Echo24, a Petr Orálek, ředitel Nadačního fondu Nezávislé žurnalistiky. „Nejlepší zpráva o českém mediálním trhu je pluralita a možnost lidí si mezi médii vybrat. V tomto směru jsme na tom podstatně lépe než v celé řadě jiných zemích v Evropě,“ prohlásil v úvodu Josef Šlerka.

Podle Lenky Zlámalové není problém, že vznikají vyhraněná názorová média. „Třeba ve Velké Británii bylo úplně normální, že před každými volbami zazněla ze strany takových médií velmi razantní doporučení, jak volit. To u nás nedávají ani ta nejnázorovější média. Problém není ani to, že máme zcela opačné názory stran, které vycházejí z úplně jiných hodnot. Problémem je uzavírání se do svých komunit a ta nediskuse. Ale to klíčové nebezpečí vidím ve veřejnoprávních médiích, kde došlo k obrovskému zglajchšaltování respondentů, které si tam zvou, přitom toto by fakticky měla být otevřená aréna. A to se prostě neděje,“ kritizovala komentátorka deníku Echo24 nepřijatelnou praxi od České televize i Českého rozhlasu.

Zglajchšaltovaný výběr hostů, jiný názor do ČT nemůže

Připomněla slova novinářského kolegy Jindřicha Šídla, který na toto téma říkal, že do diskusí ve veřejnoprávních médií vždy jde někdo jako jeden kus té pozitivní diskriminace, aby se potom mohlo říkat, že jsou otevření. „Takže takové modely sestav diskutujících tři plus jeden, čtyři plus jeden. Já do takových debat chodím, tak vím, jak to tam vypadá,“ ujistila komentátorka. Aby nikdo nebyl na pochybách, jak to myslí, požádal ji moderátor panelu Petr Fischer, aby upřesnila, co míní tím zglajchšaltovaným výběrem hostů, zda to, že tam nemůže jiný názor. „Přesně. Je to velmi často vidět v debatách ve veřejnoprávních médiích, že lidé, kteří zastávají levicově liberální názory, v těch médiích dominují. Obsahová analýza by to zcela jasně ukázala,“ dodala Lenka Zlámalová.

Do značné míry s ní souhlasil ředitel Nadačního fondu Nezávislé žurnalistiky Petr Orálek s tím, že jde o nemoc celé české žurnalistiky, a nejen posledních několika let. „Začínal jsem novinářskou kariéru v Československé tiskové kanceláři. Měli jsme tam manuál agentury Reuters, což byla ikona zpravodajských agentur, objektivity a záruka všeho. A v něm bylo, jaká slova posouvají význam jakékoli věty nebo sdělení. Byla tam vyjmenována neutrální slova, volně přeloženo do češtiny může být ‚řekl‘, ‚sdělil‘, ale v okamžiku, kdy tam dáte ‚zdůraznil‘, ‚poznamenal‘, ‚podotkl‘, to znamená, že to nepovažujete za podstatné, už nějakým způsobem ovlivňujete to, jak celý článek vyznívá. Oblíbené je u českých novinářů slovo ‚tvrdí‘, jímž se vlastně distancují od toho, co jim ten dotyčný říká, že to tak úplně nemusí být pravda. To se týká i řazení slov. Čeština je v tomhle tvárná. Když něco ve větě předřadíte na první místo, tak na to kladete důraz,“ připomíná Petr Orálek.

Ekonomická témata ne, genderově neutrální záchod ano

„Ještě důležitější než volba slov, která je také extrémně důležitá, ale to už je to novinářské řemeslo, je výběr věcí, o kterých se referuje. Ta jejich důležitost. Mně připadá, že právě pohled na svět často deformuje tu relevanci. Na tu debatu dojde ve chvíli, když jsou nějaké demonstrace nebo akce, které někdo považuje za relevantní, někdo za méně relevantní. Každý ten svět je obrovsky obsáhlý a my jsme schopni vidět jen nějaké procento těch věcí. A úkolem médií je zkrátka vyhodnocovat ty důležité a oddělovat je od těch nedůležitých. Myslím, že to je to úplně základní poslání médií. Sem tam, když se tam dá bizár a zvířátko na konec, jak bývalo v televizi Nova, tak to asi nevadí. Ale ta nedůvěra se buduje a vzniká tak, že se lidem často předkládá svět, se kterým se vůbec nepotkávají,“ upozornila Lenka Zlámalová.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Jak zabránit Číně, aby o nás sbírala citlivá data?

Podle mě také není problém jen v Číně, ale dnes už téměř neexistuje nic jako soukromý. I třeba EU dost šťourá do soukromý lidí - většinou to vydává za dobrý úmysl a možná to i dobře myslí, ale je to potřeba? Co vím, tak třeba chtěla mít možnost sledovat i soukromou korespondenci lidí na internetu at...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vzpoura proti Leyenové: Chce z ČR „páreček“, ne Síkelu. Zlost. I Vondra dupnul

17:40 Vzpoura proti Leyenové: Chce z ČR „páreček“, ne Síkelu. Zlost. I Vondra dupnul

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s českou nominací ministra průmyslu a obcho…