„Když volby nebo nějaký jiný hlasování dopadnou podle našich představ, tak je demokracie posvátná a nádherná a je potřeba ji respektovat, protože je to prostě nejvíc, a nic lepšího neexistuje, protože jak jinak rozhodovat o naší budoucnosti, a lidi, kterým se to nelíbí, si zahrávají s ohněm a táhnou nás do totality,“ napsal a dodal, že je jasné, že všichni jsme demokrati, ale demokracie se tak mění, že ani už nevíme, co je vlastně zač.
Zato když to ve volbách a v hlasování nedopadne podle někoho úplně „epesně“, tak najednou říkíme, že raději pěkně „pomalu a v klidu“. „Protože kdo má mozek v hlavě, tak ví, že demokracie není jen nějaká pitomá diktatura většiny, to bychom si nerozuměli, demokracie je diskuse a proces a nemyslete si, že ta hovadina, co jsme si teď odhlasovali, se jako stane,“ uvedl.
Volby jsou pomalu jako svátek demokracie a my se při nich podle Čermáka moc dojímáme, když chodíme za plentu a fotíme se s volebními lístky. „To je celý hrozně sluníčkový a srdíčkový. Jo ale když to nedopadne... hm ... co s těmi kretény a idioty, co hlasovali jinak než my?“ dodal.
Vypadá to, že jako nejlepší přístup k demokracii se nabízí ten nejvlažnější. „Prostě ti lidi, kteří pokrčí ramenama, ‚hm, tak nějak to dopadlo, ale asi se z toho neposereme, že jo‘, a pak se zase starají o to svoje, a někdy chodí volit a někdy nechodí, ale udržujou tu věc v chodu tím, že ji v zásadě nezpochybňujou, respektujou, a v tom svým lehce ignorantským přístupu ji vlastně uctívají,“ míní.
Za nejhorší považuje lidi, co se prý až příliš rozvášní. „Investujou do toho šíleně emocí, a těma lidma zmíněnejma v předešlým odstavci v podstatě opovrhují, protože neprodukují stejné nadšení pro demokracii jako oni,“ řekl a dodal, že „ale když to nedopadne podle jejich gusta, tak jim ta jejich emocionální investice v boha demokracie leží na podlaze jak bitcoin v únoru a jsou z toho otrávený a smutný a nasraný a chtějí to řešit“.
„Nedá se to řešit,“ myslí si Čermák, jelikož když se to začne řešit, nemůže to dopadnout dobře. „Ta strašně jednoduchá věc (jeden člověk, jeden hlas, ať jsi blbej, chytrej, vzdělanej nebo si myslíš, že Země je placatá) funguje jenom v momentě, když je takhle jednoduchá, a můžeš do toho investovat emoce i srdíčko a sluníčko a cokoli, ale když to nevyjde, tak se z toho nesmíš posrat,“ uzavřel.
Kompletní text Miloše Čermáka:
Hele jako všichni jsme demokrati, to je jasný ... ale když vidím, jak se DEMOKRACIE proměňuje před očima, přemýšlím, co je vlastně zač.
Že když volby nebo nějaký jiný hlasování dopadnou podle našich představ, tak je POSVÁTNÁ a NÁDHERNÁ a je potřeba ji respektovat, protože je to prostě nejvíc, a nic lepšího neexistuje, protože jak jinak rozhodovat o naší budoucnosti?, aha?, a lidi, kterým se to nelíbí, si zahrávají s ohněm a táhnou nás do totality atd.
ALE když to nedopadne úplně epesně, tak najednou říkáme, hele, prrr!, jako pomalu a v klidu, protože kdo má mozek v hlavě, tak ví, že demokracie není jen nějaká PITOMÁ DIKTATURA VĚTŠINY, to bychom si nerozuměli, demokracie je diskuse a proces a nemyslete si, že ta hovadina, co jsme si teď odhlasovali, se jako stane.
A pak volby, to je přece SVÁTEK DEMOKRACIE, a dojímáme se, jak chodíme za plentu a fotíme se s volebníma lístkama ... a je to celý hrozně sluníčkový a srdíčkový. Atd. Jo ale když to nedopadne ... hm ... co s těmi kretény a idioty, co hlasovali jinak než my? Hm?
Čím dál tím víc si začínám myslet, že ten nejlepší přístup k demokracii je ten NEJVLAŽNĚJŠÍ. Prostě ti lidi, kteří pokrčí ramenama, "Hm, tak nějak to dopadlo, ale asi se z toho neposereme, že jo", a pak se zase starají o to svoje, a někdy chodí volit, a někdy nechodí, ale udržujou tu věc v chodu tím, že ji v zásadě nezpochybňujou, respektujou, a v tom svým lehce ignorantským přístupu ji vlastně uctívají.
Ale že nejhorší jsou lidi, co se strašně ROZVÁŠNÍ, investujou do toho šíleně emocí, a těma lidma zmíněnejma v předešlým odstavci v podstatě opovrhují, protože neprodukují stejné nadšení pro demokracii jako oni ... ale když to nedopadne podle jejich gusta, tak jim ta jejich emocionální investice v BOHA DEMOKRACIE leží na podlaze jak bitcoin v únoru a jsou z toho otrávený a smutný a nasraný a chtějí to řešit.
Nedá se to řešit, myslím si. Protože když se to začne řešit, nemůže to dopadnout dobře. Ta strašně jednoduchá věc (jeden člověk, jeden hlas, ať jsi blbej, chytrej, vzdělanej nebo si myslíš, že Země je placatá) funguje jenom v momentě, když je takhle jednoduchá, a můžeš do toho investovat emoce i srdíčko a sluníčko a cokoli, ale když to nevyjde, tak se z toho nesmíš posrat.
Ani to nelajkujte a nepište žádný komentáře a jděte se proběhnout ven, nebo tak něco.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
