Výroky a kroky prezidenta Donalda Trumpa pravidelně vedou k otázce: O co mu jde? Co vlastně řeší? A jak si může myslet, že to bude fungovat? Co vypadá jako chaos, může mít skrytou logiku, ale také nemusí. Některé jeho nápady vedou k panice na burze, takže se nabízí podezření, že jejich pravým smyslem je nechat někoho vydělat, přihrát exkluzivní informace spekulantům, spiklemcům. Také je ale možné, že chaotická rozhodnutí jsou důsledkem traumatu ze situace, která nemá dobré řešení. A do situace, která nemá dobré řešení, se dostala Amerika, kterou Trump troufale slíbil učinit skvělou.

Trumpův strašák se jmenuje de-dolarizace. Neodvratně se blíží den, kdy už Američany přestane živit prodej dolarů do světa. Udržet výsadní postavení dolaru, coby světové rezervní měny, je Trumpovou prioritou, neboť Amerika ztratila schopnost žít za své. Vše co Ameriku v minulosti dělalo světovým lídrem, outsourcovali globalisté za levnější pracovní silou, a s výrobou se vystěhovala z Ameriky i tvořivost, výzkum a vzdělanost. Zůstala jenom armáda, zajišťující po celém světě respekt k vývozu jediné zbývající vývozní komodity, amerického dolaru.

V pozici hegemona Američané rezignovali na diplomacii a to jak vůči svým rivalům, tak i vůči svým spojencům, které bere pouze jako své vazaly. S Trumpem k revitalizaci diplomacie nedošlo ani náhodou. Globální konkurenty vnímá Trump jako nepřátele, které je třeba poškodit a porazit, po spojencích požaduje, aby se angažovali vedle Američanů a nejlépe místo nich, v zástupných konfliktech s globálními konkurenty, tedy s Ruskem a hlavně s Čínou. Trump neřeší, jak se zbytkem světa konstruktivně spolupracovat. Rozčiluje ho, že se svět Američanů přestává bát.