Výroky a kroky prezidenta Donalda Trumpa pravidelně vedou k otázce: O co mu jde? Co vlastně řeší? A jak si může myslet, že to bude fungovat? Co vypadá jako chaos, může mít skrytou logiku, ale také nemusí. Některé jeho nápady vedou k panice na burze, takže se nabízí podezření, že jejich pravým smyslem je nechat někoho vydělat, přihrát exkluzivní informace spekulantům, spiklemcům. Také je ale možné, že chaotická rozhodnutí jsou důsledkem traumatu ze situace, která nemá dobré řešení. A do situace, která nemá dobré řešení, se dostala Amerika, kterou Trump troufale slíbil učinit skvělou.
Trumpův strašák se jmenuje de-dolarizace. Neodvratně se blíží den, kdy už Američany přestane živit prodej dolarů do světa. Udržet výsadní postavení dolaru, coby světové rezervní měny, je Trumpovou prioritou, neboť Amerika ztratila schopnost žít za své. Vše co Ameriku v minulosti dělalo světovým lídrem, outsourcovali globalisté za levnější pracovní silou, a s výrobou se vystěhovala z Ameriky i tvořivost, výzkum a vzdělanost. Zůstala jenom armáda, zajišťující po celém světě respekt k vývozu jediné zbývající vývozní komodity, amerického dolaru.
V pozici hegemona Američané rezignovali na diplomacii a to jak vůči svým rivalům, tak i vůči svým spojencům, které bere pouze jako své vazaly. S Trumpem k revitalizaci diplomacie nedošlo ani náhodou. Globální konkurenty vnímá Trump jako nepřátele, které je třeba poškodit a porazit, po spojencích požaduje, aby se angažovali vedle Američanů a nejlépe místo nich, v zástupných konfliktech s globálními konkurenty, tedy s Ruskem a hlavně s Čínou. Trump neřeší, jak se zbytkem světa konstruktivně spolupracovat. Rozčiluje ho, že se svět Američanů přestává bát.
Právě nevybíravé vynucování vlastních zájmů na úkor rivalů a vazalů ovšem stojí za globálním trendem k multipolaritě. Svět si prostě uvědomil, že s Američany nelze bezpečně kooperovat, na výběr je pouze poslušně se hrbit, anebo se bránit. Důležitým impulzem k úvahám o de-dolarizaci se stal pokus Američanů odstřihnout Rusko od mezinárodního platebního systému a konfiskovat jeho zahraniční aktiva. Tento precedent vyvolal všeobecnou nejistotu, zda lze Američanům věřit ohledně dodržovaní pravidel, čili zda lze důvěřovat dolaru.
Z ruské reakce na majetkové, finanční a ekonomické sankce Západu se poučila především Čína, která si vyhodnotila, že je další na řadě. Proto pracuje na snížení závislosti na americkém dolaru, zintenzivňuje se vývoj platebního systému zemí BRICS. Čína bude preferovat investice do ekonomik nezávislejších na USA a Západu a především bude usilovat o to, aby se čínská měna etablovala jako světová rezervní měna a začala nahrazovat dolar ve světovém obchodu.
Rozvoj de-dolarizovaných světových obchodů sleduje s mimořádným znepokojením CIA a nevybíravé vyhrůžky Donalda Trumpa na adresu ještě včera Západem vysmívaného společenství BRICS naznačují, že legrace skončila. Dalším dějstvím boje o americký dolar, bude vyhlášení Trumpových sankcí vůči Rusku a zemím, které se s ním odváží obchodovat. Řada komentátorů soudí, že se Trump chystá na souboj, který nemůže vyhrát. Spekuluje se, koho Američané stáhnou ke dnu sebou, kdo se nechá zastrašit či vydírat a kdo naopak ukáže Donaldovi dlouhý nos.
Ta nejdůležitější otázka, která visí ve vzduchu, ale zní: Mohou USA zabránit de-dolarizaci a ztrátě nadvlády nad světem jinak než silou? A jak silní ještě Američané ke dnešku vlastně jsou?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s Ivanem Hoffmanem?
autor: Ivan Hoffman
napetr
