Platíte si ho z vašich daní. Ludwig, obránce Fialovy vlády

Jen před pár dny byl představen projekt Štít demokracie, který má bránit ovlivnění voleb ze strany Ruska. Stojí za ním Petr Ludwig, Roman Máca a reprezentant Milionu chvilek pro demokracii vystupující pod jménem Tony Pášma.

Všichni tři jsou českému publiku dobře známí, minimálně tomu internetovému.

Roman Máca je zavedeným bojovníkem proti dezinformacím a kremelským narativům, původně ve spolku Evropské hodnoty, později také třeba na stránce Manipulátoři.cz. Patřil k nejoblíbenějším respondentům 168 hodin Nory Fridrichové. Zaujal výroky typu „vyšší důchody nás před ruskými raketami neochrání“ a nedávno varoval, že Rusové se snaží českou společnost rozložit tak jako nacisté.

Tony Pášma vystupuje v rámci Milionu chvilek pro demokracii, kde pracuje jako manažer on-line komunity. Na svých osobních stránkách nedávno vysvětloval, že bude volit strany současné koalice, protože jsou prozápadní, proatlantičtí a od prvního dne války na Ukrajině stojí na správné straně.

Hlavní tváří projektu je ale Petr Ludwig. Sám se prezentuje jako „datový vědec“, Wikipedie volí formulaci „český konzultant, podnikatel, publicista a spisovatel“. Manipulátoři.cz jej představují jako „známý propagátor kritického myšlení a digitální bezpečnosti“.

Pochází z rodiny dlouholetého rektora pardubické univerzity Miroslava Ludwiga a magisterský titul získal na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. Později založil společnost, věnující se konzultacím a vzdělávání v oblasti vnitřní motivace, efektivity práce a spokojenosti jednotlivců, o čemž pořádá školení a konference. V roce 2013 vydal seberozvojovou knihu Konec prokrastinace. V roce 2017 spustil podcast Deep Talks o zlepšení české společnosti.

Širší veřejnost jej ale poznala až za pandemie, kdy se stal propagátorem roušek. „Poslední dva roky žiji většinu času v New Yorku a v momentě, kdy se vloni na jaře rušily všechny lety mezi Amerikou a Evropou, tak jsem na poslední chvíli 13. března odletěl do Prahy. Byl jsem téměř jediný, kdo se na palubě letadla něčím chránil. Po příletu jsem si udělal rešerši o tom, co ví věda o rouškách, a narazil jsem na mnoho studií o tom, že roušky fungují, a to i proti virům. Ty se totiž nešíří samostatně, ale v kapénkách, které maska až v 95 procentech zachytí. Spousta lidí si v té době myslela, že vir je malý a rouška jej neobsáhne, ale to se ukázalo jako mylné. Spojili jsme se s předními vědci, abychom tuto hypotézu ověřili v laboratoři. Došli jsme k závěru, že jsou roušky opravdu funkční, a odstartovali jsme kampaň #RouškyVšem. Během tří dnů se nám podařilo mobilizovat různé lidi, primátor Hřib mimo jiné také na základě naší iniciativy zavedl roušky v pražské MHD a vláda jako první stát v Evropě je zavedla povinně,“ vysvětloval tehdy.

Později Ludwig začal spolupracovat s epidemiologem Petrem Smejkalem, který se stal jednou z hlavních tváří expertních týmů pandemie. Sám Ludwig spolupracoval s mnoha expertními skupinami, co se tehdy objevily, na iniciativu Sníh dokonce vybíral peníze.

Proslul velmi dramatickým líčením hrozící situace, což tehdy komentoval Daniel Vávra: „Má neustále plná ústa kritického myšlení, argumentačních faulů a boje s dezinformacemi, přičemž sám první nemá, druhé nadšeně používá a na třetím si udělal skvělý byznys.“

Legendární se stala Ludwigova akce, kdy v rámci boje proti viru a dezinformacím nabídl jeden ze svých placených webinářů zdarma, z čehož si pak nějakou dobu dělal legraci celý český internet.

Pandemie skončila, ale Ludwig ve svém boji proti dezinformacím a konspiracím neustal. Věnoval se, tak jako mnozí jiní, „kremelským narativům“. Ve svém podcastu dal prostor třeba Alexandře Alvarové a jejímu výkladu, že mozky lidí ovládají algoritmy, nebo Mikuláši Minářovi a jeho společenskovědní formulaci ideologie „našismu“.

Jak se blíží volby, na sítích datového experta začaly převažovat obrázky a jednodušší sdělení.

V polovině července pak spustil svůj předvolební projekt, který nazval jako „štít demokracie“. Název některým může připomenout plán Evropské unie na „ochranu demokratických procesů“, zahrnující mimo jiné aktivnější dohledovou roli při volbách nebo „důslednější vymáhání práva v digitální oblasti“.

„Osobně dělám celý ten projekt jako ‚antidepresivum‘ a protijed bezmoci, která mě občas přepadne,“ vysvětloval Petr Ludwig. Bezmoc jej prý přepadá třeba při sledování růstu preferencí hnutí STAČILO!, nebo při sledování aktuálních zpráv z Ukrajiny. A proti tomu všemu chce nastavit „štít“.

„Česko je teď na rozcestí a ne, není to dobré. Rusko udělá pro ovlivnění našich voleb maximum. Kdybych nic neudělal, tak bych si to jednou hodně vyčítal,“ říká Ludwig dále. Sám se prý nechce věnovat politice, ale obraně demokratických hodnot. „Demokracie se sama neubrání, musíme to udělat my, občanská společnost,“ vzkázal.

„Máme docela dost nápadů, ale potřebujeme udělat tým, najmout pár šikovných lidí na obsah, dělat více videí na sociální sítě, vytvořit speciální díly podcastů (v USA podcasty rozhodly volby), zapojit i více AI,“ naznačil Petr Ludwig minulý týden na sociální síti.

Ve čtvrtek představil „AI asistenta na vyvracení ruské válečné propagandy“.

O víkendu však zklamaně hlásil: „Open AI zablokovala náš AI nástroj na vyvracení ruské válečné propagandy. Proti rozhodnutí jsme se odvolali, ale aktuálně nástroj není dostupný. Omlouváme se a pracujeme na nápravě. Nástroj případně postavíme do pár dní na jiném AI nástroji. Určitě se takhle lehce nenecháme odradit,“ ujistil.

V mezidobí už ale stihli jejich AI asistenta posměšně přejmenovat na „českou gerulatu“, podle systému na vyhledávání ruských dezinformací od slovenského vývojáře Michala Trnky, jehož životní příběh se Petru Ludwigovi v mnohém podobá.

Kromě toho Štít demokracie v prvním týdnu představil své logo a na sítích je celkem aktivní. Sdílí úvahy „Oty“ Foltýna, zaujala jejich variace na známý plakát SPD, kde brojí proti rasismu a xenofobii, přičemž Tomia Okamuru vyobrazují jako „politika z dovozu“.

A kromě Facebooku a dalších sociálních sítí působí i na platformě HeroHero, kde je jejich obsah zpoplatněn částkou 5 euro měsíčně.

Pavučina kluků a holek, co spolu mluví

„U lidí jako pan Ludwig je třeba si klást otázku, odkud se zjevili, proč a jaké jsou jejich zdroje příjmů,“ říká k tomu Angelika Bazalová, která se s Ludwigem několikrát „utkala“ v době pandemie, když si dovolila pochybovat o vládních opatřeních, která Ludwig propagoval a jeho hosté tvořili.

Nyní jde ale ještě dále – k jeho obchodním aktivitám před pandemií. „Možná si ještě vzpomenete na dvouhodinovou přednášku o prokrastinaci, za kterou si pan Ludwig vyinkasoval 60 tisíc od ostravské krajské hygieny. Nevím, co tak převratného hygienikům sdělil, ale vím, že i uvnitř resortu to vzbudilo nevoli, protože hygienické stanice zrovna nejsou instituce, kde by zaměstnanci dostávali na výplatu horentní sumy,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

Lidé jako tento rektorský potomek podle ní mají mimořádnou schopnost vždy si najít příležitost, jak se přisát na veřejné peníze. „Je to pavučina kluků (a holek), co spolu mluví a přihrávají si tyhle kšefty. Částečně mohou být napojeni i na různé zahraniční granty a dotace,“ vysvětluje.

V tomto směru mají četné zkušenosti i Ludwigovi dva kolegové. Roman Máca se dlouhodobě pohybuje v organizacích, jejichž financování bylo rozprostřeno mezi české, unijní a americké dotační programy, pro Milion chvilek, kde doposud pracuje pan Pášma, a jehož vznik je přímo spojen s projektem hledání talentů u Člověka v tísni, to platí ještě více.

Pokud jde o Petra Ludwiga, jeho společnost GrowJOB uzavřela jen za poslední tři měsíce s veřejným sektorem smlouvy za téměř 250 tisíc korun. Participovat měla i na milionových kontraktech Pražského inovačního institutu či Pardubického podnikatelského inkubátoru.

Jak ale Bazalová připomíná, jeden zdroj příjmů už podle ní této skupině vyschnul poté, co ve Spojených státech nastoupil Donald Trump a fondy americké vlády, které do té doby sloužily většinou k tomu, aby si vládnoucí moc upevňovala svou pozici skrze placenou agitku, zastavil.

„Ale pořád je tady EU a domácí zdroje. A dokud nevyschnou i tyhle příjmy, budou tady s námi i lidé jako ‚datový vědec‘ Ludwig,“ myslí si.

V opačném případě ale tito lidé zmizí z veřejné scény stejně rychle, jako se objevili.

Rozhodnutí o tom, zda budou lidé jako Petr Ludwig nadále pořádat své webináře a propagovat boj proti dezinformacím za veřejné peníze, je tak do značné míry na voličích.

Petr Ludwig se na svém facebooku přimlouvá za „moderovaný obsah“. „Den by se lidé vztekali kvůli domnělé ‚cenzuře‘ a za chvíli by byl klid,“ radí propagátor kritického myšlení.