„Bruselští byrokraté to berou jako úspěch, protože Trump vyhrožoval 30 % a oni to stáhli na 15 %. Jenže je potřeba si uvědomit, že těch 15 % je jen průměr. Skutečný dopad mají 50% cla na hliník, ocel a přidružené výrobky,“ vysvětluje Drulák. Tyto nové tarify podle něj tvrdě zasáhnou klíčová evropská odvětví, především automobilový průmysl.
Hlavním problémem je podle něj slabé vedení Evropské unie, konkrétně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Kdybychom měli v Evropské unii svéprávné vedení, tak by se dalo vyjednat více, protože oni nevyjednali vůbec nic,“ míní Drulák. „Ursula von der Leyenová byla vychovávána myšlenkově v atlantismu, v tom, že Spojeným státům se nesmí oponovat.“
Zatímco EU přistoupila na rozsáhlé ústupky, sama žádná odvetná cla vůči USA neuvalila. „Ten obraz ukazuje tu váhu Evropy a nedostatek respektu. A taková Evropská unie, která toto vyjednávala, si ani respekt nezaslouží,“ konstatuje Drulák v rozhovoru pro XTV.
Součástí dohody podle něj nejsou pouze cla, ale také další kontroverzní závazky. „Je to vlastně trochu vazalská smlouva, protože tam jsou i další části dohody – že EU bude nakupovat americké zbraně a fosilní paliva za stamiliardy eur,“ říká a dodává, že „ze strany Ameriky nic“.
Byl Jiří Krampol dobrý herec i dobrý člověk?Anketa
Drulák souhlasí s výrokem maďarského premiéra Viktora Orbána, že si „Trump namazal Leyenovou na chleba“. Obě nově uzavřené dohody – cla a zbrojní výdaje – podle něj zapadají do jednoho obrazu. „Evropa už Trumpovi odkývala i další věci, jako 5 % HDP na zbraně v rámci NATO. A z toho logicky více než polovina nyní půjde na nákup amerických zbraní.“
Jako klíčový ekonomický problém označuje energetickou závislost. „Americké energie jsou mnohem dražší, než které bychom mohli mít z Ruska nebo i ty z Kataru. Vyměnili jsme závislost na Rusku za závislost na USA a Kataru,“ tvrdí. Dodává, že ani nový dodavatel není bez problémů: „Katar už nám to dává najevo. Pokud bude EU trvat na svých zelených směrnicích, tak Katar například zvýší cla právě na své energie mířící do Evropy.“
Co se týče samotného Trumpa, Drulák vidí jeho přístup jako agresivní, ale zároveň kalkulovaný. „On je střelec, on něco vystřelí a pak podle reakce plánuje další kroky.“ Upozorňuje, že vůči Číně si Trump tvrdé podmínky dovolit nemohl. „S Čínou mu to takhle nevyšlo. Vybalil tady ty své drzosti a oni reagovali svými cly. Uvedli, že s Trumpem budou jednat, až půjde o seriózní debatu.“
Naopak EU zařadil Drulák mezi slabší hráče. „Slabší státy jako Kolumbie a další, ty nevyjednávají, ale plní Trumpovy plány. A sem se bohužel zařadila i EU.“ Podle něj za to může i „mentální vazalství“, které se v Evropě rozšířilo po vypuknutí války na Ukrajině.
Drulák rovněž varuje před Trumpovým nátlakem na další světové mocnosti. „Trump zkrátil ultimátum pro Ruskou federaci, do kdy má vyjednat příměří s Ukrajinou. Jinak uvalí sekundární cla na země, které s Ruskem obchodují – zejména Čínu, ale také Indii nebo Brazílii.“ Pokud k těmto clům skutečně dojde, mohlo by to podle Druláka „velmi pocítit“ celé uskupení BRICS.
„Možná má nějaké informace, že třeba Čína a Indie budou reagovat jinak. To by pro něj bylo skvělé, že rozbije BRICS. Anebo jen blafuje – a k tomu bych se přiklonil já,“ uzavírá Drulák.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič