Jako pracovnice komunistického národního výboru dostala na podzim 1989 od svého šéfa za úkol vyrazit do ulic a strhat plakáty Občanského fóra. S kolegy do ulic opravdu vyrazili, ale místo toho, aby plakáty OF strhávali, vylepovali údajně další. Prý jich měli plné tašky. A nejkrásnější na tom prý bylo, že jim řada lidí pomáhala. Spontánně, ze srdce. Právě proto to byla pro Janu Zwyrtek Hamplovou úžasná doba.
Je špatně, když politici nadávají novinářům ČT, např. z pořadu 168 hodin?Anketa
„Protože přesně o tomto byl listopad – o skutečném, spontánním vzedmutí lidí po statisících a milionech. Dlužno dodat, že nebýt právě tohoto jevu, asi by celou republiku Letná neoslovila – ti lidé tam mluvili tak trochu jinak (což ostatně trvá dodnes, Praha si často se zbytkem republiky moc nerozumí), Havla nikdo neznal a intelektuálové kolem něj mohli těžko oslovit lidi od výrobních pásů. Listopad byl tak úspěšný proto, že do OF vstoupili místní lidé z fabrik, škol, doktoři, prostě lidé známí, mající důvěru ostatních a bez ohledu na Havla a Dubčeka svou obec či své město dostali na náměstí. A pak už to jelo samospádem. Nebýt těchto lidí z obcí a měst, Letná by se stala pouhou epizodou, napsala pamětnice, které tehdy bylo 24 let.
Vzhledem k tomu, jak lidé OF spontánně podporovali, odmítá Hamplová konspirační úvahy o tom, jak byla sametová revoluce dopředu připravena lidmi kdesi shora.
Na listopad 1989 se dívá jako na krásnou dobu i navzdory tomu, co se pak dělo v 90. letech, navzdory tomu, že mnozí lidé zneužili tento dějinný okamžik a děly se šílené věci. Aspoň tak si 90. léta 20. století pamatuje Hamplová.
„S odstupem doby samozřejmě vidíme, co vše se udělalo špatně. Že v něčem jsme byli neskonale naivní. V něčem příliš velkorysí. Že se v něčem pletl i Václav Havel. Protože byl taky jen člověk. I trochu dost ješitný. Třeba v tom, že může plně věřit Západu, protože mu klepe uznale na rameno, a ono tam šlo třeba jen o kšeft. A ty králíkárny, které kritizoval... Co by dnes mladí dali za nové králíkárny s byty? Byla to prostě svá doba se všemi klady, minusy, nadějemi a zklamáními. Přesto všechno je dobře, že přišla. A že vše proběhlo tak nějak v klidu na rozdíl od některých jiných zemí,“ pokračovala Hamplová.
Je jí líto, že dnes lidé k volbám nechodí a po nich jen nadávají na politiky, jejichž zvolení sami připustili tím, že k volbám nešli. Sama prý od roku 1990 žádné volby nevynechala.
A třicet let po listopadu 1989 se prý, s nadsázkou řečeno, těší na to, až jí budou dnešní mladí lidé poučovat o tom, co tehdy zažila.
„Nejvíc se těším, jak mně ti mladí a neklidní, v kapse drahé mobily, v batohu notebook a v pátek demonstrující bez povinnosti jít do školy, budou říkat, co jsem to vlastně v listopadu prožila. A možná se zeptají, proč jsme to neorganizovali formou sms. Ano, jsme už zkrátka jiná generace. Listopad 89 je nepřenosný. Jsem moc šťastná, že jsem ho zažila. Opravdu doba s příběhem. Byla jsem jak na Letné, tak ve svém rodném městě na tom malém náměstí – to už na pódiu – kde byla pode mnou hlava na hlavě. Nádherné chvíle. Bez ohledu na vše poté. Nebylo ale zase všechno k zahození,“ prohlásila.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
