Mladí si vždy mysleli, že umí a chápou lépe než staří. Historik Kopica o Gretě, demokracii i totalitě

19.01.2020 4:59 | Zprávy
autor: Lucie Bartoš

JINÝMA OČIMA „Dějiny jsou učitelkou života – každý to heslo zná, ale nikdo se jím neřídí. Člověk klidně čtyřikrát vstoupí do stejné řeky,“ zmínil historik Jiří Kopica v povídání, které se od komunistického námětu stočilo až ke Gretě a antickému hrdinovi se Zlatým rounem. „Společnost se zas o tolik nezměnila…“ míní muzejník, který podporuje Piráty. Dialog o reznoucím systému či „gulášovém socialismu“ vznikl po seznámení s únikovou hrou o totalitě, pro niž psal texty. „Něco zdůrazníte, něco popřete. Nechceme ale vnucovat názor,“ odmítá, že by svou práci stavěl jako poselství a připomíná konflikt tématu ‚Sudety‘ či diplomku o zastřelených Němcích.

Mladí si vždy mysleli, že umí a chápou lépe než staří. Historik Kopica o Gretě, demokracii i totalitě
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Jiří Kopica, historik z Kadaně, který pracuje pro Oblastní muzeum v Chomutově. Podporuje Piráty, zajímá ho politika. Připravoval texty o totalitním režimu, které jsou na infopanelech aktuální expozice k vidění do 1. února.

Na besedách či od pamětníků se setkávám s otázkou „Jak to, že nám za komunismu bylo v tom či onom lépe?“ Podle některých dnes z bývalého režimu děláme dokonce „laskavé retro“, prohlížíme si socialistické hračky. Tím degradujeme to, co režim komunismu skutečně znamenal. Chomutovské muzeum také připravilo expozici Retrohrátky… Jaké máte vy zkušenosti s odezvou lidí na téma totalita a socialismus?

Tomu „laskavému retru“ jsme se právě snažili vyhnout. Já jsem měl například v minulém roce na starosti texty k Úniku z totality: Každý infopanel byl věnován určité oblasti, kde byly rozdíly oproti současnosti popsány. Vždy z toho je vidět konkrétní problém, který se v dané oblasti skrýval. Ten systém byl nějak nastaven a postupně reznul a reznul, šlo to více ztuha, až prostě ztuhnul. Konec 80. let byl typický pro režimy ve všech dotčených státech.

Chomutovští budou na 30leté výročí od pádu komunismu a na nový život v čele s Václavem Havlem vzpomínat ještě letos v únoru – 12. února 1990 totiž uplyne 30 let od Havlovy návštěvy tohoto města. Připomíná to mimo jiné dočasně vystavený Obelisk lásky a pravdy, který vznikl právě díky otisku Havlovy ruky z tohoto historického dne, jak jsme psali v nedávné reportáži. Foto: Lucie Bartoš

Československo bylo odlišné v tom, že u nás to bouchlo prakticky jako poslední. Když tedy pominu Rumunsko, kde to bylo trošku jiné, protože tam působil klasický diktátor (Nicolae Ceauşescu), který u nás nebyl. V Polsku už de facto v létě proběhly svobodné volby. Ale stálo za tím také deset let jednání u kulatého stolu. V Maďarsku přešli plynule bez nějaké revoluce a nějakých velkých gest, probíhalo vyjednávání v 80. letech. V Německu šlo o podobný průběh jako u nás – soudruzi si své pozice drželi, ale ty útěky přes západoněmeckou ambasádu v Praze a trabanty zanechané v ulicích Malé Strany, to si mnozí z televize pamatujeme (Sídlo velvyslanectví bylo zaplněné východoněmeckými uprchlíky včetně schodišť, půdy, kotelny a na zahradě dokonce vzniklo stanové městečko. Pozn. red.). Takto se to tam sesypalo jak domeček z karet během dvou tří měsíců.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Grónsko

Dobrý den, pane Turku, zajímalo by mě, co si myslíte o tom, jak se chce Trump zmocnit Grónska? Podle všeho nevylučuje ani vojenskou akci.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Děsivý útok na Babiše. Hřib a Richterová ztratili lidskost

16:18 Profesorka Hogenová: Děsivý útok na Babiše. Hřib a Richterová ztratili lidskost

To, co udělali naši mladí poslanci s premiérem Babišem včera v parlamentu, bylo až děsivé a mrazivé,…