Kontroverzní reakce vyvolal návrh sochy Václava Havla ve skutečné velikosti. O dosti smířlivější či pozitivní reakce jsou na „havlovské pomníky“ na několika místech v Ústeckém kraji, který se může v tomto směru pochlubit několika novinkami:

Volně přístupný byl výjimečně během adventu kostel svaté Kateřiny v Chomutově, kde byl loni u příležitosti 30 let od sametové revoluce instalován „Obelisk pravdy a lásky“ s otiskem ruky Václava Havla. Otisk získal sochař Karel Meloun před třiceti lety, konkrétně 12. února 1990 při první a také poslední návštěvě exprezidenta v tomto severočeském městě. Umělec, který se nazývá „mužem z rodu Keltů“, neměl se svým nápadem ale také od počátku na růžích ustláno. Chtěl původně vytvořit šestimetrovou sochu a trval na jejím umístění přímo na historickém náměstí. To se ale místním politikům nezamlouvalo.

Navrhovali jako vhodnější místo atrium knihovny, jen pár metrů od náměstí, protože Havel byl koneckonců literát. „Vhodnějším a kulturnějším prostředím je atrium chomutovské knihovny, kde by bylo možné pietnější umístění památky na prezidenta, ale i spisovatele a dramatika, než mezi zaparkovanými auty na náměstí. Přínosem této varianty je i zabezpečení prostoru proti vandalismu,“ vysvětlovala tehdy postoj města novinářům Šárka Schönová, tisková mluvčí.

Melounovi to připadalo nedůstojné, dokonce vytvořil protest dílo Obelisk pravdy a lásky II., a to ve Vejprtech na Mezinárodním sochařském sympoziu.

Loni nakonec obelisk našel místo v prostorách kostela, který je ve správě muzea. Tam má podle plakátů zůstat do 1. února. V době adventu do kostelních prostor houfně proudili lidé, zapalovali svíčky do tvaru srdce. Prohlíželi si třicetileté fotografie z někdejší Havlovy návštěvy Chomutova, které spatřily světlo světa letos vůbec poprvé. „Autorem je muzejní fotograf Hugo Sedláček,“ prozradil přímo na místě jeho kolega, historik muzea Jiří Kopica, který ochotně ukazuje, kdo je kdo na snímcích. „Tady například Jindřich Marek, dnes vydává spoustu knížek,“ ukazuje mimo jiné.

Fotogalerie: - Obelisk Pravdy a lásky během Vánoc

Na zemi leží i fotografie, kde o třicet let mladší Karel Meloun žádá Havla o otisk ruky do modelíny (viz níže).

Karel Meloun a Václav Havel na fotografii Huga Sedláčka.

Karel Meloun už při říjnové instalaci skulptury do místa, které není běžně přístupné po celou otevírací dobu muzea, upozornil, že dílo není politickou, ale duchovní záležitostí. Havla vnímá jako proroka světské pravdy a lásky, proto obelisk nese jeho atributy: jde jednak o dlaň, jejíž původní obtisk v modelíně odlil už před třiceti lety do bronzu, a podpis se srdcem.

Karel Meloun při odhalení obelisku. Foto: archiv Muzea Chomutov

Sochař z Klášterce nad Ohří sám sebe nazývá havlistou, sympatizantem pražské kavárny a příznivcem sdružení Ztohoven. Mimochodem, je i jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Klášterci a Chomutově. „Že 12. února 1990 přiměje Václava Havla při jeho prezidentské návštěvě Chomutova otisknout dlaň do modelářské hlíny, věděl jen on a několik zasvěcených. Obelisk je tak zároveň jedinečným dokladem tehdy ještě nevychladlého společenského vření v Chomutově,“ píše se na infopanelu, který je u díla umístěn.

Otisk ruky a Havlův autogram zblízka. Foto: Lucie Bartoš

Při odhalení „sochy“ před několika týdny řekl mimo jiné, že „svět nezachrání copatá Greta v čele mladých záškoláků“. Její úsilí považuje za dvousečné a také vydatně ovlivněné osobním profitem řady dospěláků. 

Na slavnostní představení pietního obelisku tehdy dorazili například občanští demokraté Alexandr Vondra a Miroslava Němcová. Vondra při té příležitosti připomněl, že v roce 1989 jsme měli svým způsobem kliku: „Havel nás doma spojoval, Polsko a další vzbouřenci proti bolševismu nám vydláždili cestu, Amerika a Evropa pomohly, Rusko bylo slabé a Gorbačov to vzdal – zkrátka naši cestu ke svobodě rámovaly příznivé domácí i geopolitické podmínky.“ Na sociální síť po návštěvě dopsal i to, že po 30 letech se máme daleko líp než tehdy, ale podmínky už tak ideální nejsou. „Doma nikdo nespojuje, Amerika se pomalu z Evropy stahuje, Evropa si neví rady sama se sebou a Rusko vystrkuje růžky. Náš úkol je to tedy nezvorat a svobodu neztratit. Další takovou šanci už dostat nemusíme. Havel už tu není, ale aspoň ten otisk ruky tu zůstává...“ vysvětlil blíže svá slova.

Mimochodem, v Chomutově jde již o třetí Melounův obelisk Pravdy a lásky: první skica počítala se zmíněným šestimetrovým kolosem na náměstí v Chomutově (neuskutečnilo se), číslo II vzniklo jako charitativní dar Klinice Dr. Pírka v Mladé Boleslavi, aktuálně k vidění v chomutovském kostele sv. Kateřiny, který je ve správě muzea, je tedy obelisk již s číslem III. Vyroben je z pískovcového podstavce, samotný obelisk pak z antikora. Včetně bronzového otisku váží kolem pěti metráků.

Podbořany: Gesto vítězství je opravdu velké

V Podbořanech také přišli s horní končetinou prvního polistopadového prezidenta. Nejde ale o obelisk ani obtisk dlaně ve skutečné velikosti, ale o nadrozměrnou dřevěnou ruku, která je jako socha umístěna do středu náměstí. Tmavohnědá skulptura, která zobrazuje známé Havlovo gesto s prsty ve tvaru písmene „V“, nese název Gesto vítězství. Vedle ní je umístěn věnec a během adventu přibývaly i zapálené svíčky.

Autorem je dřevosochař Martin Kučera z Nového Bydžova, kterého již v městečku na Lounsku znali. Jeho díla byla už rok předtím na náměstí k vidění v době Vánoc.

Symbolická socha vznikala přímo u radnice v areálu moštárny. Měří dva metry a je zpracována z dubového dřeva, opracována byla hrubě pomocí motorové pily a poté obroušena a dostínována syntetickou barvou s následnou patinou. Sochu během listopadu odhalil místní starosta Radek Reindl. Zdejší „havlistické“ dílo, které nese letopočty 1989–2019, bude trvalé, město jej od tvůrce koupilo za 16 tisíc korun.

Dílo „Gesto vítězství“, které se loni objevilo v Podbořanech a zůstane zde natrvalo. Foto: Lucie Bartoš

Připomeňme lavičkové prvenství

V Ústeckém kraji mají mimochodem jedno „lavičkové prvenství“. Do litoměřického Parku Václava Havla byla v květnu 2016 umístěna první solární lavička v České republice, která umožňuje dobíjení telefonů a tabletů, má v sobě zabudovaný hotspot pro přístup k internetu a zároveň měří kvalitu ovzduší.

Park o rozloze 8 401 metrů čtverečních se nachází ve Vojtěšské ulici, rostou v něm desítky rostlinných druhů. Dominantou jsou dvě jezírka s dřevěným můstkem. Díky spolupráci města s Nadačním fondem Kalich vznikla bronzová busta prezidenta Václava Havla – vytvořila ji litoměřická sochařka Alžběta Kumstátová a místní ji zde znají už od roku  2012.

Na Litoměřicko jezdil Havel častěji. Například jako hlava státu sem každý rok zavítal na terezínskou tryznu, ale objevil se tu i v rámci běžné prezidentské návštěvy. Častěji zavítal i do Horní Řepčice nad Třebušínem, kde se setkávali disidenti. Po skončení prezidentského mandátu zavítal do Litoměřic před deseti lety – v roce 2009, na pozvání senátora Alexandra Vondry, na oslavu 20. výročí sametové revoluce. Tehdy mimo jiné došlo k odhalení bronzové pamětní desky obětem totalitního režimu. Úplně naposledy se v okrese ukázal na zámku v Ploskovicích v létě 2010, kdy se natáčely poslední scény filmu Odcházení bývalého prezidenta.

***

První Havlovu bronzovou sochu v životní velikosti odlila umělecká slévárna HVH v Horní Kalné na Trutnovsku. Ta Havlovy busty běžně zasílá do zahraničí, například do irského parlamentu v Dublinu, na univerzitu v Mexico City, do Rady Evropy ve Štrasburku nebo do amerického Kongresu ve Washingtonu. Dílo krkonošských slévačů, kteří se specializují na odlévání uměleckých děl do bronzu metodou ztraceného vosku, ale nebude zdobit žádnou instituci ani veřejné prostranství: objednatelem byl soukromý podnikatel z Plzeňska z Chotíkova. Sochař Petr Filip při výrobě nezapomněl na pověstné „véčko“ ani krátké kalhoty.

Jak soukromá socha vypadá, se objevilo nedávno u příspěvku Pirátů na Twitteru:

Václav Havel – Jaká kulatá výročí nás ještě v dohledné době čekají?

• v souvislosti s Chomutovem: První a zároveň poslední návštěva před 30 lety, dne 12. února 2020.

• celospolečensky:
• V lednu uplyne také 30 let od Havlovy amnestie a velké vězeňské vzpoury v Leopoldově 1990. Třicetileté výročí uplyne i od další kontroverzní události, a to jeho omluvy sudetským Němcům v Mnichově.
• 4. ledna 2012 byla urna s popelem exprezidenta uložena do rodinné hrobky.
• 4. leden je zároveň výročím jeho svatby s druhou manželkou Dagmar (vzali se v r. 1997, k uložení urny tedy došlo 15 let od sňatku)
• V roce 2020 také uplyne například:
  • 65 let od Havlova literárního debutu (v časopise Květen)
  • 55 let od uvedení jeho hry Vyrozumění
  • 45 let od premiéry Žebrácké opery

Psali jsme:

V Chomutově se přes Vánoce hraje „politická únikovka“. Také jsme to zkusili

Hlavní je vydržet, aby nás měl Babiš pořád v zádech, bouřili se lidé na maličkatém protestu na Karlovarsku

Rodiče kydali hnůj, sestra chtěla na medicínu. Tak „očůrali“ komunisty a dostali se na Západ. Slavíme konec výjezdních doložek

Do politického boje v Mostě zapojili seriálovou hospodu. „Něco ze socialismu bychom si nechat měli.“ Třeba kádrování a složky na „nepohodlné“?

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.