Mojmír Grygar: Sudičky u kolébky sudetoněmeckých spolků

12.07.2016 7:30 | Zprávy
autor: vam

Text navazuje na předchozí články věnované tomuto tématu: O zabíjení, deprivantech a genocidě, Tah koněm (Povahopis Daniela Hermana).

Mojmír Grygar: Sudičky u kolébky sudetoněmeckých spolků
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Daniel Herman

1.            Daniel Herman je od roku 2012 členem a funkcionářem české pobočky Ackermann-Gemeinde (Ackermannovy obce), organizace sdružující sudetoněmecké vysídlence katolického vyznání. Pozoruhodné je, že tento spolek získal oficiální zastoupení v Praze již na samém začátku polistopadové éry. V roce 1991 přijel do Prahy  Anton M. Otte, kněz narozený ve Vidnavě, aby vedl kancelář spolku, který dostal útočiště v klášteře Na Slovanech. Německá katolická církev i její přidružené organizace vystupovaly v té době jako bohatí zahraniční příbuzní, kteří dobře věděli, jaké projekty a akce mají podporovat. Netroufnu si odhadnout, kolik kostelů a kaplí u nás v pohraničí bylo opraveno za jejich peníze a kolika kněžím, politikům a novinářům nabídli organizátoři Ackermann-Gemeinde stipendium, aby jejich čeští souvěrci mohli absolvovat jazykové a vzdělávací kurzy v Bavorsku, v zemi, která je, jak již na začátku druhé světové války prohlásil Jaroslav Durych, pro Čechy zaslíbenou zemí katolické víry a kultury.

Nelze však opomenout, že zmocněnec  Ackemannovy obce se hned při prvním projevu omluvil za zločiny spáchané u nás Němci. Později dal najevo zklamání, že jeho omluva nebyla českou veřejností dostatečně oceněna. Co k tomu dodat? Snad jen to, že Václav Havel, když se stal prezidentem, neváhal omluvit se Němcům za příkoří, které jim způsobilo vysídlení z Čech a Moravy; patronem tohoto poselství byl bezpochyby jeho dvojjazyčný kancléř Karel Schwarzenberg. Omluva československého prezidenta se u představitelů sudetoněmeckých spolků, bohužel, nesetkala s uznáním a vděkem; Havlovi vzkázali, a hodně hlasitě, že omluva nestačí, pokud za ní nebudou následovat další kroky. Oč zatvrzelým sudetským Němcům šlo, vyjádřil Horst R. Überlacker, předseda Witikobundu, v knize Die Zukunft Europas und das Sudetenland (Budoucnost Evropy a Sudety) vydané v roce 1992: „Sudetoněmecká politika národnostních skupin musí být zaměřena tak, aby hájila právo na sebeurčení ve všech variantách.“ Navrhuje proto tři možnosti: Sudety buď  „jako součást České republiky“, jako „samostatná správní a státní jednotka“, nebo jako „součást Německa“.           

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Ing. Jaromíra Vítková byl položen dotaz

Pokud vím, jste pro zachování poplatků. Proč?

Proč by ČT nemohla být nezávislá i bez poplatků? Je to jen o penězích? Podle mě ne. A proč by nemohla fungovat třeba jako ostatní televize? Nebo podle vás ty neposkytují nezávislé informace? Myslím třeba Novu, Primu. Navíc, jestli má být financována z rozpočtu, pořád je to pro ni benefit. A z rozpoč...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nemůžu z toho spát.“ Plynový kolaps v Evropě prý bude jako covid

9:31 „Nemůžu z toho spát.“ Plynový kolaps v Evropě prý bude jako covid

„Dozvídám se věci, které mi nedají spát.“ Itálie, Německo a mnoho dalších evropských zemí vyhlížejí …