Pane Martinče, v posledních dnech se objevilo hned několik protichůdných zpráv stran dalších bezpečnostních opatření proti šíření covidu-19 v Česku. Jak jako člověk a občan vnímáte tu současnou situaci?
Tak já jsem samozřejmě jako většina z nás odkázán na názory a rozhodnutí těch kompetentních osob. A ta nařízení jsem vždycky ochoten plnit a respektovat. Co mně ale trochu vadí – a vy jste to už ostatně sám naznačil – že ty názory expertů i politiků jsou často zcela protichůdné. Naposledy to byla přece diskuze o rouškách, kde si tito lidé, kteří by měli být jednoznačně jednotní, dosti protiřečili.
Vy sám máte nějaký problém s nošením roušek?
Já osobně vůbec ne, můj názor je, že by ty roušky být měly. Ale jak už jsem říkal, respektuju rozhodnutí vlády a myslím si, že bychom to měli dělat všichni a chovat se zodpovědně. To je principiálně stejné, jako když trenér vede mužstvo a rozhoduje o všem, co se v něm děje, prostě má tam to poslední slovo, je to na něm. Tak to tedy také ponechme na těch lidech, kteří jsou teď nahoře a rozhodují o tom, ať řeknou, co se bude nebo nebude dít ohledně roušek a dalších věcí ve spojitosti s koronavirem.
Jak podle vás zatím zvládá kabinet Andreje Babiše tu krizovou situaci, trvající de facto už od konce února?
Na to se těžko odpovídá, protože my vlastně nemáme žádné srovnání – žádná podobná věc tu mnoho let nebyla. Vláda se s tím dle mého soudu prozatím vyrovnala vcelku dobře, ale nemá to od začátku vůbec jednoduché. Samozřejmě že se vždycky najde někdo, kdo přesně ví, jak to dělat lépe. Otázka ale je, zda chceme kritizovat nebo jít dopředu.
Během posledních měsíců jsem hovořil s několika lidmi, kteří tvrdili, že doba „postcovidová“ přinese také jisté přehodnocení žebříčku hodnot – to znamená, že naší společnosti přestanou vládnout peníze a lidé si uvědomí, že důležitější jsou v životě i jiné věci rázu duchovního. Je hodně naivní věřit v něco takového?
Že se něco už změnilo a měnit ještě nepochybně bude, to je celkem jasné. Ale tohle je – aniž bych chtěl brát někomu iluze – skutečně dosti naivní představa, protože lidé se zkrátka nemění.
Zanedlouho si připomeneme jedno poměrně přelomové výročí – a sice 11. září 2001 – což je datum, které fundamentálně změnilo svět, ve kterém žijeme. Naše soukromí a naše svoboda ustupují bezpečnosti. Dost možná se tento vývoj nyní umocní i konsekvencemi koronavirové pandemie. Co myslíte?
Na to lze těžko odpovědět. Já se domnívám, že i v současné době – a jak to bude dál, to samozřejmě nechci předjímat – si každý z nás tu svobodu a vůbec takovéto osobní soukromí může zachovat a uhájit. I když je fakt, že někdy je to tedy opravdu pořádná honička.
Pojďme ke sportu. Odstartovala NHL, německá Bundesliga, nejvyšší česká fotbalová soutěž – a všechny se hrají bez diváků. Jak Jiří Holík, tak Alois Hadamczik, se kterými jsem o tom v minulých dnech mluvil, se shodli, že to je opravdu nešťastné a dlouhodobě neudržitelné řešení. Co na to Vladimír Martinec?
A přece stačí, když tam nebude 20 tisíc lidí, ale třeba jenom 3 tisíce – a přesto můžou vytvořit tu adekvátní a důstojnou atmosféru. Jde o to najít nějaký rozumný kompromis, aby to bylo co možná nejschůdnější pro všechny strany. Takže v tom jednoznačně souhlasím s Jirkou Holíkem a s Aloisem Hadamczikem.
Právě bývalý reprezentační trenér Alois Hadamczik se v dubnu nechal slyšet, že hokejová soutěž, která má odstartovat 16. září, začne přesně podle plánů i s diváky. Když jsme o tom mluvili před týdnem, tak svůj optimismus přece jen už trošku krotil. Jak to vidíte vy?
Já věřím, že extraliga opravdu začne i s diváky v ochozech. Otázka je, kolik jich tam bude moci být, ale věřím, že bez fanoušků se hrát nebude muset.
Domníváte se, že české hokejové kluby mají vůbec potenciál, aby sezónu dohrály – to znamená ekonomicky přežily?
Podívejte, každý si musí uvědomit, v jaké situaci se právě nacházíme a všichni by se prostě měli uskrovnit, jinak tu opravdu hrozí, že, jak říkáte, ekonomicky zkolabují.
Naznačujete tím, že současné platy hráčů v Česku jsou někdy až zbytečně vysoké? Chápu to správně?
Ano, já už jsem o tom mluvil několikrát. Máte tu hráče, kteří berou třeba 7 nebo 10 milionů korun ročně. Je to odpovídající? Podle mě ne. Je to někdy zbytečné přeplácení těch hráčů, což je obzvláště v téhle situaci dost velký problém. Když mají v Kanadě, v USA nebo v Rusku dost peněz na vysoké platy, tak ať je vyplácejí. Ale na naše poměry je to, co se některým hráčům platí, momentálně moc. Proto jsem přesvědčený – a tvrdím to dlouhodobě – že bychom i v Česku měli zavést známý platový strop, který funguje i v zámoří. Jestli pak klub dá jednomu hráči 10 tisíc a druhému 10 milionů, to bude samozřejmě už jeho věc, ale mělo by to podle mého názoru být určitým způsobem ohraničeno a zastřešeno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: .
