Na značný podíl vlády Petra Fialy na protlačení finančního postihu pro domácnosti za vytápění plynem či uhlím či pro majitele aut se spalovacími motory před dvěma roky upozornil například ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický, jenž pro Ekonomický deník zmínil, že se původně ani nečekalo, že se v klimatické oblasti podaří natolik uspět a že seznam zvládnuté legislativy z unijního balíčku Fit for 55 bude tak četný.
Vláda dle něj při prosazování klimatické legislativy, která dopadne na občany, opravdu nikterak nelenila. Výčet to je skutečně pestrý. „Od EU ETS (Evropský systém pro obchodování s emisemi) přes CBAM, což je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, až po pravidla pro emisní obchodování v námořní dopravě, v letectví či v silniční dopravě,” vyjmenoval Zámyslický serveru s tím, že rozšíření systému emisních povolenek má být dle jeho mínění kvůli zřízení sociálně klimatického fondu „sociálně přijatelné pro všechny skupiny obyvatel“.
Fotogalerie: - K výpadku proudu
Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?Anketa
Nakolik je přesto „sociálně přijatelné pro všechny skupiny obyvatel“ zdražení života pro české obyvatele v důsledku zavádění emisních povolenek o jednotky či – v případě výraznějšího zvýšení cen povolenek – o desetitisíce korun ročně však začíná pochybovat už i samotný premiér Petr Fiala (ODS) a snaží se jeden z hlavních výstupů českého předsednictví demontovat. Jak se však zdá, na něco takového je již pozdě.
Rozšíření emisních povolenek na sektor dopravy a vytápění budov od roku 2027 se totiž již vládě zpětně nedaří na unijní úrovni zrušit ani odsunout, neboť – jak zaznělo přímo z vlády – „na tom nepanuje v EU dostatečná shoda“.
Česko se tak snaží ve spolupráci s dalšími evropskými státy o to, aby se prosadily alespoň některé změny a záruky, které mají dle vlády přispět k tomu, že obchodování s emisními povolenkami „bude předvídatelné a nebude mít negativní dopad na občany“.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Stále platí, že nejlepší by bylo nové emisní povolenky úplně zrušit nebo odložit, na to ale bohužel nemáme nyní potřebnou většinu,“ podotkl premiér Fiala s tím, že vláda „dělá maximum pro to, aby klimatická politika EU nebyla jen ambiciózní, ale také sociálně únosná, ekonomicky rozumná a neměla negativní dopad na naše domácnosti nebo podniky“.
Jelikož se však již záměr zatížit domácnosti emisními povolenkami nejspíš odvrátit nepodaří, konejší Fialův kabinet občany alespoň dovětkem, že zahrnuto do nich nebylo například dřevo a nejde tak pouze o snižování emisí, „ale zejména snižování závislosti na dovozu fosilních paliv“.
I přes výroky premiéra o tom, že se kabinet snaží prosadit, aby obchodování s emisními povolenkami bylo předvídatelné a nemělo negativní dopad na občany, se zároveň vláda chystá na to, že se statisíce Čechů dostanou do energetické chudoby.
Fotogalerie: - Petr a Ursula
Ministerstvo Čechy připravuje na „energetickou chudobu“
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již stanovilo oficiální definici energetické chudoby, která má být používána pro tvorbu opatření v oblasti energetické účinnosti, ochrany zranitelných spotřebitelů a plnění požadavků unijní legislativy.
Definice uvádí, že domácnost „je energeticky chudá, pokud nemá dostatečný disponibilní příjem a přístup k základním energetickým službám potřebným k uspokojení svých základních potřeb, jako je vytápění, teplá voda, chlazení, osvětlení a energie pro napájení spotřebičů“ v důsledku vysokých výdajů za energie, nebo vysoké energetické náročnosti bydlení, přičemž podmínku pro zařazení mezi tyto domácnosti budou splňovat ty, které svým měsíčním příjmem patří mezi 30 % nejchudších v Česku a zároveň platí za energie dvojnásobek oproti průměrným domácnostem, či se bude posuzovat „celkový počet obyvatel žijících v obydlí se zatékající střechou, vlhkými stěnami, podlahami nebo základy nebo s hnilobou okenních rámů či podlahy“.
Jak hodnotíte práci Donalda Trumpa? (Ptáme se od 23.6.2025)Anketa
„Na nižší úrovni probíhala v průběhu roku 2024 pravidelná setkání se zapojením odborníků z uvedených resortů (MPO, MŽP, MMR, MF, MPSV, včetně Úřadu vlády ČR), akademických institucí (VŠE, ČVUT, Masarykova univerzita), i Platformy pro sociální bydlení a Člověka v tísni,“ dodal Hluštík.
Stanovená definice bude použita ve Strategii renovace budov, kterou MPO připravuje coby páteř strategického rámce dekarbonizace budov v ČR. „Přesný podíl domácností v energetické chudobě bude vypočten na základě uvedených indikátorů a zveřejněn ve Strategii renovace budov,“ uvádí MPO.
Fotogalerie: - Hladíkova Nová zelená úsporám
Dle Hluštíka aktuálně Analýza fondu budov v ČR ukazuje podíl domácností spadajících do energetické chudoby dle stanovené definice. „Zároveň budou k dispozici i podkladová data a indikátory, které umožní každoroční aktualizaci výsledků a dlouhodobé sledování v čase,“ dodává.
A jaká je pak spojitost se zaváděním emisním povolenek pro domácnosti? Právě na zmiňovanou definici bude navázána jejich případná kompenzace dopadů na české rodiny, jelikož bude zároveň využita v rámci přípravy a realizace Sociálního klimatického fondu, který připravuje ministerstvo životního prostředí.
Skrze Sociální klimatický fond se pak budou rozdělovat výnosy z emisních povolenek mezi občany unie a kompenzovány mají být vyšší náklady zejména právě nízkopříjmovým domácnostem.
Fotogalerie: - Jednání vlády s Hladíkem
Negativní dopady uvalení emisních povolenek na české domácnosti tak budou kompenzovány jen části lidí – a to navíc většinou jen částečně, jelikož existuje možnost, že podpora na větší kompenzaci dopadů na nízkopříjmové občany nebude stačit, a problémy dostat se ze své situace mohou v budoucnu mít též ti, kteří čelí exekuci nebo zápisu v registru dlužníků. Právě tato část veřejnosti totiž nemusí dosáhnout na nárok na některé formy dotací na revitalizace budov, a tudíž hrozí, že tisíce lidí, kteří po zdražení v důsledku klimatické politiky nedokážou zlepšit svou situaci, se stanou dlouhodobě závislí na podpoře od státu.
Politika EU nejhůře zasahuje střed a východ Evropy
MPO se netají, že jednou z příčin vymezování definice energetické chudoby je právě plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti energetické a klimatické politiky, kterou právě v této souvislosti pro ParlamentníListy.cz kritizuje ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
„Považuji za nešťastné, že na centrální úrovni EU zavádíme takové zdanění základních energetických potřeb, že je nutné se zabývat nebezpečím rozšíření energetické chudoby, jako bychom neměli dost jiných sociálních rizik a problémů se stagnující ekonomikou. Bohužel se projevuje socialistické myšlení, že chyby v návrhu napravíme přerozdělováním, a nikoli kritické myšlení, že bychom politiky podkopávající konkurenceschopnost EU měli zásadně revidovat nebo raději vůbec nezavádět,“ zdůraznil.
Fotogalerie: - Kotlíkové dotace
Ekonom a energetický expert Lubomír Lízal, jenž působí rovněž na Fakultě elektrotechnické ČVUT, pak dodává, že klimatická a energetická politika EU působí na členské státy dosti disproporčně. „Skandinávské země mají dostatečné vodní zdroje pro výrobu elektřiny, ale střední a východní Evropa musí, na rozdíl od zbytku EU, v zimě topit, aby nezmrzla. Dlouhodobé protijaderné a protiuhelné tažení bohužel disproporčně dopadá na tu část EU, kde se musí v zimě topit, což jsou však vesměs chudší země, ale už i celkem bohaté Německo nyní zjišťuje, že to začíná být poněkud drahé i pro ně,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte, že jsou obavy z dopadů klimatické politiky EU opodstatněné?
autor: Radek Kotas
Kocum
