Někteří novináři by měli začít navštěvovat kurzy slušného chování, zlobí se Petr Žantovský kvůli textu o Zemanovi. A připomíná jim Havla. Stejně tak ukazuje, co provedla německá veřejnoprávní televize

16.06.2018 6:25

TÝDEN V MÉDIÍCH Hrubnutí ve veřejném prostoru se dá ilustrovat také na úrovni televizních debat. V České televizi jsou dnes vedeny jako aréna se dvěma býky, kteří jsou popichováni k tomu, aby na sebe zaútočili, a divák z toho informačně nemá vůbec nic. Proniká to i do společenského diskurzu, a tak se podle Petra Žantovského není co divit, že nějaký Vilém Besser na nějakém Foru24 píše nesmysly. A píše je způsobem, který ve slušném člověku vyvolává mrazení. Hrozivě působí kroky, jimiž se Evropská unie chystá zúžit míru svobody, ale i obhajoba občanské nesvobody, jak ukázala německá veřejnoprávní televize ARD.

Někteří novináři by měli začít navštěvovat kurzy slušného chování, zlobí se Petr Žantovský kvůli textu o Zemanovi. A připomíná jim Havla. Stejně tak ukazuje, co provedla německá veřejnoprávní televize
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

V úvodu přehledu mediálních zajímavostí upozorňuje Petr Žantovský, že se chce záměrně vyhnout tématu nové vlády, protože výsledek referenda ČSSD nemusí být pro její sestavení tím nejdůležitějším a navíc na toto téma jistě teprve řada komentářů a vyjádření přijde. „Ale záměrně se chci vyhnout také tématu trenýrek. Ten happening se panu prezidentovi povedl, ale dál k tomu není co říci. Snad kromě toho, že ti novináři, kteří se přišli pokochat jeho předpokládanou rezignací, odcházeli s velkým zklamáním. Ale to jsou jen takové nepodstatné události, které mají sloužit spíše k osvěžení našeho společenského života, což se, myslím, panu prezidentovi povedlo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Přesto se první téma hlavy státu týká. „Přečetl jsem si na Forum24 článek z pera člověka jménem Vilém Besser. Toto jméno mám ve velké úctě při vzpomínce na vynikajícího českého herce a manžela loni zesnulé novinářky Slávky Besserové, která jednu dobu dělala také tiskovou mluvčí Pavla Dostála na Ministerstvu kultury a byla to velice slušná osoba a seriózní novinářka. Nevím, jestli je to shoda jmen, nebo je Vilém Besser syn těchto dvou ctihodných lidí, avšak ten článek, který napsal nebo podepsal, ctihodný není ani za mák a vůbec nepatří do seriózní, slušné, korektní novinářské nebo jakékoli veřejné komunikace. Článek se jmenuje ‚Když je Zeman tak zdravý, proč odvolává naplánované zahraniční cesty a izoluje Česko?‘ a zabývá se tím, že pan prezident zrušil v poslední době nějaké dvě zahraniční cesty,“ poznamenává mediální analytik.

Fotogalerie: - Kremace červených trenýrek

Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trený...
Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trený...
Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trený...
Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trený...
Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trený...
Prezident Miloš Zeman veřejně spálil červené trený...

Besser píše pitomě, ale pro bulvár nejhrubšího zrna se to hodí

Podle autora to vyvolává podezření, že prezidentův zdravotní stav je jiný, než o něm říká on sám, jeho mluvčí i jeho lékaři. „Už jsme si několikrát povídali o tom, že polemiky o zdravotním stavu hlav států jsou trochu eticky pochybné. Ale kdo zná Miloše Zemana a jeho diagnózy, o nichž novináři informováni jsou, tak dobře ví, že Miloš Zeman není duševně chorý. A výkon státnické funkce je především výkonem ratia, a nikoli těla. To znamená, že není nucen běhat na čas nebo skákat přes překážky, ale je potřeba, aby dobře myslel a dobře konal v duchu tohoto dobrého myšlení, v čemž mu fyzické nedostatky rozhodně nebrání. Stejně jako nebránily třeba Franklinu Rooseveltovi, jenž po onemocnění obrnou používal kolečkové křeslo, v jeho mandátech prezidenta Spojených států,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Podobný je příklad nynějšího předsedy německého Spolkového sněmu a bývalého mistra vnitra a poté financí Wolfganga Schäubleho, který má po atentátu poškozenu míchu a používá invalidní vozík. „Také se ho nikdo neptá, jestli může vykonávat všechny ty politické funkce v německém a evropském prostoru, ačkoli zcela určitě neuběhne stovku za deset sekund. Tak úplně stejně pitomě píše pan Besser o Miloši Zemanovi na Forum24. Ale protože Forum24 je bulvár toho nejhrubšího zrna, takže se tam vlastně hodí. Jen si kladu otázku, jestli náhodou ten autor nedělá trošku ostudu svému jménu. Ale to už je věc jeho osobního svědomí,“ uznává mediální odborník.

Anketa

Byli byste ochotni bránit Českou republiku se zbraní v ruce?

16%
hlasovalo: 9046 lidí

Havla se nikdo neptal, jestli funkci prezidenta fyzicky zvládne

V té souvislosti připomíná, jak to bylo se zdravotním stavem Václava Havla, který byl poprvé zvolen prezidentem Československé socialistické republiky, pak Československé federativní republiky a dvakrát České republiky. „Byl několikanásobným prezidentem, přestože od roku 1996 byl neustále chudák stíhán různými zdravotními problémy a několikrát si dokonce sáhl na pomyslnou hranu života a neživota. Myslím, že jsme mu tehdy všichni drželi palce, a to i ti, co nesouhlasili s jeho myšlenkami, aby to všechno zvládl, protože zdraví je pro člověka to nejpodstatnější a nejzásadnější a je to ten nejnižší společný jmenovatel, na němž bychom se měli jako na solidárním etalonu sejít,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

„Nevzpomínám si, že by někdo někdy na nějakém mediálním prostoru dělal statistiku týdnů a měsíců, kdy pan Havel nebyl ve funkci, kdy nebyl přítomen v úřadě, kdy byl na různých vícetýdenních zdravotních či rekonvalescenčních dovolených, kdy požíval pohostinnosti tehdejšího španělského krále Juana Carlose v jeho rezidenci na ostrově Lanzarote, kdy byl na všech možných jiných štacích než na Pražském hradě. Očima pana Bessera z Fora24 by bylo asi k zamyšlení, jestli pan Havel byl ten správný prezident. No já si myslím, že v určitém okamžiku byl nějaký společenský konsensus, že pan Havel je správný prezident, správný muž na správném místě a nikdo se nikdy neptal, protože to všichni přirozeně považují za chucpe, jestli je na tom fyzicky tak dobře, aby to zvládl,“ vysvětluje mediální analytik.

Dnes jsou v ČT diskuse podobné aréně s popichovanými býky

Je přesvědčen, že duševně to zvládal vždy velmi precizně, a to i za podmínky, že s ním člověk nesouhlasil. „Jeho intelektuální a duševní potenciál na tu funkci bohatě stačil, stejně jako na tu funkci bohatě stačí Zemanův potenciál. Jen se vytahují účelové argumenty a bijeme holí, která se vždy najde. To celé svědčí pouze o tom, že novináři typu pana Bessera by měli začít navštěvovat v první řadě nějaké etické kurzy a kurzy slušného chování, než by měli vůbec pustit první holou větu do veřejného prostoru. Ale to, bohužel, není jen o panu Besserovi, ale o celé společnosti. Hrubneme, dnešní civilizace hodně hrubne, je hodně vulgární. Když si vzpomenu na už letitý předvolební klip Přemluv bábu s panem Mádlem a Marthou Issovou, tak to už tehdy vyvolalo průtrž kritiky, a to celkem oprávněné,“ domnívá se Petr Žantovský.

Hrubnutí ve veřejném prostoru ilustruje i na úrovni televizních debat. „Když se podíváte na debaty, které v České televizi v neděli vedli lidé jako Miroslav Dittrich, pan Černý, paní Bubílková nebo kdokoli další v pořadech devadesátých let ‚Co týden dal‘, ‚Debata‘ a podobně. To byly všechno formáty velice seriózní, lidé se k sobě chovali slušně. Dnes jsou všechny tyto diskusní pořady vedeny jenom jako aréna, v níž jsou dva býci, kteří jsou popichováni k tomu, aby na sebe zaútočili, a divák z toho informačně nemá vůbec nic. To je jenom další příklad toho, že člověk je člověku vlkem čím dál víc a – bohužel – to proniká i do společenského diskurzu. A tak se vlastně není co divit, že nějaký pan Besser na nějakém Foru24 píše nesmysly. A píše je způsobem, který ve slušném člověku vyvolává mrazení,“ podotýká mediální odborník.

Evropská unie se rozhodla zatočit s lidovým humorem

Druhé téma začíná přiznáním, že se mu neuvěřitelně „přitížilo“, když se dozvěděl, že 20. června bude Evropský parlament hlasovat o zákazu tzv. meme i parodie na internetu. „To znamená těch různých humoristických vsuvek do použitých fotografií z veřejných zdrojů agenturních nebo internetových. Každému z nás, kdo používáme internet, tu a tam dojde nějaká fotka či karikatura nějakého papaláše, nad jehož hlavou se skví nějaký obláček a v tom obláčku je napsáno zpravidla něco výstižného, nebo nevýstižného, vtipného, nebo nevtipného, duchaplného, nebo neduchaplného, ale každopádně hodnotícího konkrétního papaláše. To je běžný způsob lidového humoru, který je na internetu každodenním chlebem. Evropská unie se ale rozhodla s touto věcí zatočit, a to skrze novelu o autorskoprávních opatřeních,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Ta by zamezila tomuto jevu tzv. memů tím, že zpřísní využití autorských děl. „Každá ta fotografie má samozřejmě svého autora, ten je snadno dohledatelný. Každý autor by měl mít, a to dává smysl, na své dílo autorské právo a měl by mít právo rozhodovat o jeho užití. Na druhou stranu několik osobností světového výtvarného umění by nás mohlo přesvědčit o tom, že například forma koláže, kde se pracuje s úryvky z různých výtvarných děl, je naprosto regulérním legitimním novým autorským dílem, karikatura je naprosto legitimním autorským dílem toho autora, který vymyslel nápad na tu karikaturu. To, že k tomu využije nějaký základ, je v podstatě druhotné,“ poukazuje mediální analytik.

Míra svobody se v EU zužuje hrozným způsobem

Jednodušší to je v kresleném humoru. „Vladimír Jiránek, když chtěl nakreslit nějaký moudrý vtip, tak nakreslil nějakého anonymního šupáka a nemusel být podobný žádnému konkrétnímu politikovi. Štěpán Mareš, když si chce udělat legraci z Václava Klause, Miloše Zemana nebo kohokoli jiného, tak nakreslí člověka, který je podobný tomu konkrétnímu politikovi. Ale ten lidový tvůrčí duch, který si chce udělat legraci nebo jen tak vyjádřit svůj postoj třeba k paní Němcové nebo k jakémukoli jinému politikovi, tak sáhne na internetu do vyhledávače obrázků. Nějaký obrázek toho člověka najde a napíše k tomu to své autorské přispění a v podstatě je to jeho autorské dílo. Je to složitá autorskoprávní debata,“ uvědomuje si Petr Žantovský.

Hovoří o tom proto, že je přesvědčen, že nám Evropská unie opět zasahuje do svobod, které byly vždy naprosto nezadatelné. „A to je právě svoboda vyjádřit názor k něčemu, s čím nesouhlasím, co se mi nelíbí nebo na co mám odlišný názor. A jednotlivé kreativní formy, jimiž se to dělo, byly vždy mnohem svobodnější. Míra svobody se zužuje hrozným způsobem. Začne to tím, že nebudete moci napsat komentáře k fotografiím Miroslava Kalouska, Andreje Babiše nebo kohokoli a skončí to tím, že nebudete moci na internet napsat žádnou kritiku na adresu vybraného člověka. A někde bude sedět nějaká komise, co bude určovat, který člověk ještě patří do té množiny chráněných a který už ne, a na kterého je, či není možno veřejně vyjadřovat svůj názor,“ hrozí se mediální odborník.

Brusel míří tam, kde my už jsme být nechtěli

„Tohle totiž známe z časů bolševismu, kdy bylo naprosto nemyslitelné veřejně říci, že Husák je vůl. A dokonce i kdybyste na to měl víc argumentů, že řekl nějaký nesmysl, tak za to hrozilo trestní stíhání, na to byl zákon. Evropská unie jde přesně tímto směrem. Nejenom že nás zbaví humoru, který je, jak se říká, kořením života, ale je to jeden z mála způsobů, jak ten život přežít. Evropská unie nemá žádný humor, natož aby si udělala legraci sama ze sebe. To neuměla nikdy, ale teď chce zakázat i nám ostatním, abychom se smáli. To je jak v Půlnočním království z pohádky Pyšná princezna, kde se nesmělo smát. Co nám to zase připomíná? Padesátá léta. Jsme tam, kde jsme už byli a už jsme být nechtěli. Jestli tomu všemu podlehneme, tak nás nečeká vůbec nic dobrého,“ tvrdí Petr Žantovský.

Pro závěrečné téma si vybral článek „V Hamburku byl ve středu znásilněn Michel Houellebecq“, který vyšel na serveru Echo24. „Jeho autorem je Daniel Kaiser, což je můj oblíbený komentátor už dlouhá léta, ať už pracoval v Lidových novinách nebo jinde. Ne vždy s ním souhlasím, ale vždy oceňuji, že používá při své práci rozum, jehož je v české novinařině jako šafránu. Víme, že francouzský spisovatel Michel Houellebecq napsal román ‚Podvolení‘, což je jakási politická sci-fi odehrávající se ve Francii v roce 2022, která se raději dobrovolně islamizuje,aby nedovolila nástup k moci politikům, které reprezentuje paní Le Penová a podobě. Kaiser popisuje skutečnost, že německá veřejnoprávní – to podtrhuji – televize ARD vytvořila televizní adaptaci tohoto Houellebecqova románu, ale kreativně ho posunula,“ poukazuje mediální analytik.

Jsme xenofobní, cizokrajné hned z něčeho nekalého podezíráme

Ten kreativní posun spočívá ve skutečnosti, že německá veřejnoprávní televize přidala k románu „Podvolení“ svůj vlastní úvod a závěr. „To však dalo tomu románu úplně jiné vyznění a zcela jednoznačnou ideologickou interpretaci. Ten úvod a závěr autor Houellebecq nenapsal, to napsali zřejmě nějací cenzoři, scenáristé, nevím kdo v té ARD. A ten přílepek spočívá v tom, že na začátku jde jakýsi hrdina po ulici, je osloven nějakou skupinou cizokrajných spoluobčanů, kteří po něm chtějí sirky, cigarety či co. On jim to dá a pak zjistí, že se mu ztratil mobil, peněženka či tak něco. A podlehne podezření, že tito cizokrajní občané se dopouštějí takovýchto činů,“ popisuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, co obsahuje k románu připsaný úvod.

Po něm se v adaptaci německé veřejnoprávní televize ARD odehrává celý příběh románu „Podvolení“ a na konci vyústí zase nově připsanou scénou. „V ní tenhle hrdina najde tu svoji ztracenou věc, ať už je to mobil nebo peněženka, a jde se omluvit skupince těch cizokrajně vyhlížejících pánů a nasype si popel na hlavu. My diváci z toho máme pochopit, že oni jsou ti dobří a my ti zlí, protože jsme xenofobní, protože hned podezíráme, a to zcela neprávem, někoho z něčeho ošklivého. Na první pohled to vypadá, jako když se v Československé televizi nastavovalo zrcadlo. To se objevila hlasatelka a uváděla nějaký americký pokrokový film, jak to známe z Vesničky střediskové, slovy ‚film nastavuje nemilosrdné zrcadlo americké buržoazní společnosti‘,“ připomíná mediální odborník.

Obhájci umělecké svobody jsou fakticky obhájci občanské nesvobody

„Ani ten bolševický cenzor a scenárista si netroufl před ten film a za něj vyrobit nějakou scénu jako ze Ženy za pultem nebo z Okresu na severu, čímž by zarámoval to dílo do potřebného ideologického interpretačního rámce tak, jako to provedli v ARD. Pan Kaiser cituje herce pana Selgeho, který ztvárnil tu hlavní postavu a jenž se vyjádřil údajně v tom smyslu, že tvůrce takového díla si – cituji – ‚musí být vědom, jaký postoj zaujímá, a musí si dát pozor, aby nesklízel potlesk ze špatné strany‘. Tu máš, čerte, kropáč. Tak už rozlišujeme, které strany jsou dobré a které špatné, od kterých smíme potlesk přijímat, od kterých ho musíme naopak odmítat, zavrhovat, eliminovat, aby se pokud možno nemohly nijak projevovat,“ kritizuje Petr Žantovský.

To považuje za velice varovné, velice totalitní a totalitarizující. „Je příznačné, že to přichází z veřejnoprávní televize a německé. Daniel Kaiser na závěr připomíná jednu věc, která je velice důležitá, zásadní a za to bych ho odměnil za nejlepší mediální výkon týdne. Konstatuje tam, když volně parafrázuji, že obhájci umělecké svobody místo toho, aby byli rozhořčeni, jakým způsobem se zachází s původním uměleckým dílem, tleskají takové ideologické kastraci a dezinterpretaci a že je tedy na tom světě něco špatně. A že zřejmě – alespoň tak já si tu jeho větu vysvětluji – to asi nebudou obhájci umělecké svobody, ale obhájci něčeho úplně jiného, například občanské nesvobody. Za tohle před panem Kaiserem klobouk dolů a ocenění za nejlepší výkon týdne,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Putin je malý. Jak to, že Putin není mokrý? V Rusku se to vůbec nemělo pořádat, zakončil Bosák na ČT mistrovství světa

21:00 Putin je malý. Jak to, že Putin není mokrý? V Rusku se to vůbec nemělo pořádat, zakončil Bosák na ČT mistrovství světa

Francie porazila na mistrovství světa ve fotbale Chorvaty 4:2. Při předávání poháru se na moskevský …