Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil Libyi za „mimořádnou situaci, kterou musí Evropa řešit společně“.

„Role Ruska v Libyi se nadále rozšiřuje a využívá ji jako ústřední uzel své africké strategie,“ uvedl pro POLITICO jeden z diplomatů EU, který problematiku pozorně sleduje, a dodal, že politicky propojená pašerácká síť v Libyi podporuje strategické úsilí Ruska, pomáhá Moskvě obcházet sankce a využít migraci jako svou zbraň.

Rusko posiluje vliv v Libyi zejména prostřednictvím velitele libyjské národní armády Chalífa Haftara, usiluje o zřízení námořní základny ve Středomoří a údajně také zvažuje rozmístění raket v jižní Libyi.

Libyjské základny už nyní Rusko využívá pro své operace v Africe a i jihoevropské země se obávají, že by Moskva mohla využít migraci jako nástroj hybridní války proti Evropské unii.

Řecko má zase obavy z turecko-libyjské spolupráce na rozdělení Středozemního moře na energetické námořní zóny. Turecko a Libye si nárokují vody jižně od Kréty. Řecko to považuje za nelegální podle mezinárodního práva, a Athény tak vyslaly v reakci na migrační vlnu a strategické obavy k libyjským břehům dvě válečné lodě.

Už minulou středu řecká vláda oznámila, že pozastaví vyřizování žádostí o azyl pro migranty, kteří do země připlouvají z Libye. Rozhodnutí následovalo poté, co v posledních dnech dorazilo  více než 2 000 migrantů na Krétu. Opatření by mělo podle agentury DW trvat nejméně tři měsíce.

„Mimořádná situace vyžaduje mimořádná opatření, a proto řecká vláda přijala rozhodnutí informovat Evropskou komisi, že ... přistupuje k pozastavení vyřizování žádostí o azyl, zpočátku na tři měsíce, pro osoby, které do Řecka připlouvají ze severní Afriky po moři,“ řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Celkem se počet nelegálních přechodů v centrálním Středomoří za první polovinu roku zvýšil o sedm procen, a to téměř výhradně kvůli Libyi. Od začátku roku dorazilo na Krétu už asi 9 000 migrantů.

A ačkoliv Evropská komise nad nastalou situací v Libyi vyjádřila znepokojení, POLITICO upozorňuje, že skutečné řešení zatím chybí. Předpokládá se, že by mohly být využity finanční pobídky, podobně jako v dohodě Evropské unie s Tuniskem z roku 2023, kdy EU platila za zastavení migrace. V případě Libye ale diplomaté pochybují, že by to kvůli silné vnitřní nestabilitě a vlivu milic fungovalo.

Důkazem nezájmu Západu o problematickou situaci v Libyi je podle POLITIKA i červnová deklarace Severoatlantické aliance ze summitu v Haagu, která Afriku vůbec nezmiňuje.

Psali jsme:

Fico se šíří. Jeho odpověď Fialovi zaujala

Ministr Výborný: Českým zemědělcům musí Evropa naslouchat

Pardubice usnadní práci pečovatelům. Nová parkovací místa urychlí domácí péči

NKÚ: Údaje v digitálních technických mapách jsou neúplné a nespolehlivé