Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil Libyi za „mimořádnou situaci, kterou musí Evropa řešit společně“.

„Role Ruska v Libyi se nadále rozšiřuje a využívá ji jako ústřední uzel své africké strategie,“ uvedl pro POLITICO jeden z diplomatů EU, který problematiku pozorně sleduje, a dodal, že politicky propojená pašerácká síť v Libyi podporuje strategické úsilí Ruska, pomáhá Moskvě obcházet sankce a využít migraci jako svou zbraň.

Rusko posiluje vliv v Libyi zejména prostřednictvím velitele libyjské národní armády Chalífa Haftara, usiluje o zřízení námořní základny ve Středomoří a údajně také zvažuje rozmístění raket v jižní Libyi.

Libyjské základny už nyní Rusko využívá pro své operace v Africe a i jihoevropské země se obávají, že by Moskva mohla využít migraci jako nástroj hybridní války proti Evropské unii.

Řecko má zase obavy z turecko-libyjské spolupráce na rozdělení Středozemního moře na energetické námořní zóny. Turecko a Libye si nárokují vody jižně od Kréty. Řecko to považuje za nelegální podle mezinárodního práva, a Athény tak vyslaly v reakci na migrační vlnu a strategické obavy k libyjským břehům dvě válečné lodě.