„Truman věřil, naivně a mylně, že svrhnutím bomby opravdu uspíší kapitulaci Japonců bez sovětské pomoci a nebude muset splnit sliby, které Sovětům a Stalinovi dal Roosevelt ohledně územních zisků a hospodářské pomoci. Stalin si to uvědomil a na jednání své vlády podotkl, že Američané využijí svého atomového monopolu, aby si v Evropě diktovali podmínky, ale on na vydírání nepřistoupí. Nařídil sovětské armádě, aby urychlila vstup do války v Asii, a sovětským vědcům, aby urychlili práce na atomové bombě. Naopak zakomplexovaný Truman považoval bombu za svůj trumf nad Stalinem. Ve skutečnosti však jen donutil Stalina změnit strategii. Z přátelské na nepřátelskou,“ popsal svůj pohled na konec druhé světové války Okamura.