Peter, na Konzervativním kempu jste přednesl projev, ve kterém jste říkal, že Ficovu vládu lze za mnohé kritizovat, nicméně demokracie na Slovensku ohrožena není. Proč?

Robert Fico si opravdu zaslouží kritiku za řadu věcí. Například za novelu trestního zákona, za způsob, jakým konsoliduje veřejné finance, a také za některé fauly vůči opozici – jako bylo například neodůvodněné odvolání lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky z postu místopředsedy parlamentu. Ale tvrdit, že současný premiér je hrozbou pro demokracii, je – mírně řečeno – přehnané. Během více než třiceti let v politice byl Fico několikrát u moci a byl i v opozici. Když byl u moci, nikdy se nepokusil změnit volební systém v neprospěch svých oponentů, a to ani tehdy, když Směr vládl sám. A když Fico volby prohrál, vždy uznal porážku. 

Je tu ještě jeden rozměr: za současné vlády policie neposílá opoziční politiky za mříže. Nedávno se sice pokusila zadržet bývalého ministra obrany Jaroslava Naďa kvůli prodeji munice na Ukrajinu, ale šlo o případ, který iniciovala evropská prokuratura. Za minulých vlád však představitelé opozice za mříže putovali. A je třeba říct, že často odůvodněně. Soudy pravomocně odsoudily desítky vysoce postavených osob z éry Směru, z nichž se mnozí přiznali.

Na druhou stranu je třeba říct, že obvinění Roberta Fica ze založení organizované zločinecké skupiny bylo projevem určité radikalizace vyšetřovatelů. Údajně se ho Fico dopustil tím, že se na poradě zajímal, zda je možné stíhat Andreje Kisku a Igora Matoviče kvůli daňovým únikům. V parlamentu tehdy chyběly jen dva hlasy k tomu, aby byl Fico vydán k vazebnímu stíhání. Pokud by byl Fico opravdu takovou autokratickou hrozbou pro demokracii, jak ho někteří vykreslují, čekali bychom od něj nějaký druh odvety. To se však neděje.