Bojíte se klimatické katastrofy?Anketa
Hostem rozhovoru u Standy byl bývalý zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó. Na úvod pustil Standa hostovi video současného zpravodaje ČT Davida Borka, který měl reportáž v době, kdy nad ním létaly rakety. Standa se zeptal Szántó, co mu běží hlavou, když vidí tyhle záběry. Vyzdvihl práci kameramana, který v oné reportáži není vidět. „Toto skutečně není sranda nejen kvůli tomu, že to je potenciální nebezpečí, protože ty rakety občas spadnou, obzvlášť čím je člověk blíž ke Gaze. Tak tím víc padají.
Druhá věc je technicky, udržet tohle, točíš Davida a najednou to zvedneš na nebe, je třeba clonit, přehazovat to, on necukal, on prostě udržel parádní záběr, oni si tedy o pár minut později museli do toho bunkru zaběhnout, protože už to asi bylo moc přes čáru, to koneckonců nikdo jiný, než ten kdo pracuje v terénu nemůže odhadnout a já pak Karlovi volal a říkal mu, že ten záběr je skvělý, tak Karel, který je skromný, tak lakonicky řekl, no tak já jsem zvyklý, že dřív jsem točil pro sporťáky golf, tak to je podobný,“ popsal telefonát novinář.
Fotogalerie: - Neposaďte se, prosím
Standa následně popsal, že je zajímavé to, že oblast, nad kterou přelétaly rakety, vypadala jako moderní město a připomíná mu to dle těchto záběrů válku v západním světě. Szántó s tím souhlasil.
„Když byla válka regulérní, která trvala 51 dní v roce 2014, kterou jsme my pokrývali, tak to vlastně byly války dvě. Jedno je válka, která opravdu vypadala jako válka, kdy v Gaze dopadají rakety izraelské, dopadají tam bomby, střílí se tam, v některých čtvrtích byly normálně přestřelky, protože izraelská armáda tehdy vstoupila na území Gazy, byly tam tanky, bylo tam desetkrát víc mrtvých, v Palestině je ochrana civilistů ze strany místních úřadů víceméně nulová, tam nic jako protiletecký bunkry ani sirény nejsou, což si myslím vzhledem k tomu, že to je technologie, kterou máme od druhé světové války, tak asi, že by pánové z Hamásu a islámského džihádu možná mohli investovat i do ochrany svých lidí, ne jen do raket, mají peníze na ty rakety, který jsou docela drahý, tak si myslím, že by měli investovat méně do těch raket a více do té ochrany, ale to byla válka takováhle, nebyla v celé Gaze a v některých částech byly zničené baráky, byli tam mrtví a tak dále.
Do Poslanecké sněmovny může být zvolen občan, kterému je alespoň 21 let. Je tato hranice správná?Anketa
Pak byla ta válka, kde lítaly ty rakety na moderní město alá Marseille, tak z ničeho nic se zastavila magistrála, jižní spojka se zastaví, protože to houká a lidi vybíhají z těch aut a lehají si na zem, protože dostat to v autě je horší než být vedle toho auta. Lidi si pomáhají navzájem odpoutat děti, protože v tom zmatku vyndat je z toho, na to není moc času, kdy v těch jižních městech Izraele se zakopávají nemocnice v posledních dvou dekádách pod zem, tam je spádová nemocnice pro asi čtvrt milionu lidí, je takřka celá zakopána pod zem kvůli těm raketám, protože ty rakety létají, i když my to nevidíme. Od roku 2000 kontinuálně létají rakety na Izrael. Někdy víc, někdy méně. Když je to hodně, tak je to to, co jsme viděli teď,“ poučil Standu Szántó. Dodal i to, že dle stavebního zákona musí mít každý dům či byt v Izraeli protiraketový bunkr.
„Naučíš se věci, že se zavírají dveře a otevírají okna, protože to sklo je prostě něco, co ti může hodně ublížit, ty dveře jsou schopné trochu krotit a zabrzdit tlakové vlny a ideálně jít do nějakého místa, kde to je hodně vybetonované. Dobrá je třeba koupelna. Tak tohle řešíš s malými dětmi, my jsme to zažili na vlastní kůži a zároveň je to něco jiného,“ popsal. Szántó žil v Izraeli s rodinou, má dva syny, jimž bylo v době odjezdu do Izraele pět let a tři roky.
Fotogalerie: - S.O.S. Česká televize
Standu následně zajímalo, jak to vypadá v pásmu Gazy. „Já si představuji, že je město, které vypadá relativně moderně, pak je nějaký prostor v uvozovkách země nikoho, pak je nějaký plot vysoký…“ popisoval svoji představu Standa. S tím novinář souhlasil. Na severních hranicích Gazy s Izraelem či na jižních hranicích Gazy s Egyptem jsou poměrně zničená města, kudy se prohnalo několik válek. V nich si myslel Standa, že se zde nachází odpalovače raket, tomu tak, jak popsal Szántó, ale není.
Myslíte, že se Dominik Feri ještě vrátí do politiky?Anketa
„Ty bývají v obydlených oblastech, protože když jsi v tomto, tak se neschováš. Tam izraelský letadlo může spustit, co chce, protože tam nikoho nezabije. Zatímco když odpaluješ od baráku, kde bydlí lidi nebo kousek od nemocnice nebo od budovy OSN, tak tam víš, že jsi víc skrytý, což je svinstvo, ale to se prostě děje. Čím víc jdeš na ten jih, tím víc to vypadá jako zanedbaný velký město. Není moc hezký, ale má pár hezkých míst,“ poučil novinář Standu.
Standa dále chtěl vědět, proč Židé zůstávají v takto nebezpečných místech na hranicích Izraele. „Já bych čekal, že když je oblast takhle nebezpečná, že se vylidní, ale lidé tam bydlí, stěhují se tam…“ řekl. Prý se tam však lidé tolik nestěhují.
„Na hranicích Gazy je kolem třiceti komunit, kterým se říká Mošavi, což jsou takové vesnice a zároveň velká zemědělská družstva, kde ti lidi pracují, obdělávají tam tu půdu, běhají do bunkrů a většina těch obětí je tam,“ pověděl. Od roku 2000 jsou tam desítky obětí, a nikoliv stovky nebo tisíce, kdy by se nejspíš odstěhovali. „Pro ty lidi, kteří tam jsou, pro ně je to tak, že přece neopustí něco, co obdělávají dekády, kde oni se tam vystěhovali do klidného, hezkého zemědělského koutu Izraele, který obdělávají, kde pracují, který částečně vytrhli poušti a udělali tam téměř oázy, pěkný zavodněný zemědělský oblasti se sady, kde vyrůstají děti a další generace a pro ně by to bylo uznání prohry,“ objasnil Szántó.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
