Zklamaný byl už na počátku. „Šel jsem do Poslanecké sněmovny ne kvůli politice, ale abych udělal nějakou práci pro nás normální lidi. A hlavně abych ukázal podnikatelům, že pokud se nebudou starat, tak vlastně nemají šanci, aby se něco změnilo. Což se ukázalo jako obrovská pravda, protože v Poslanecké sněmovně je většina lidí, která v životě nemusela vydělat ani korunu a spíše peníze dostávali tou formou, že jsou učitelé, pracují na úřadě nebo v nemocnici. Podle toho se rozvíjí celá záležitost kolem rozpočtu a jiných věcí. Úředníci si s nimi dělají, co chtějí. Když se schvalují rozpočty, tak tomu nikdo nerozumí a ve finále se hlasuje podle stranické příslušnosti,“ vypozoroval.
Bojíte se klimatické katastrofy?Anketa
My tady nejsme proto, aby se vám podařilo něco udělat
„Nejvíce mě zklamalo, že když jsem v počátku obešel všechny politické strany, protože jsem měl v plánu udělat nějaké věci, tak třeba jedno vyjádření člena ODS bylo takové že – my tady, pane Bláho, nejsme proto, aby se vám podařilo něco udělat, ale naopak nepodařilo,“ byl nemile překvapen. „Myslel jsem si, že to zlomím. Ano, něco se podařilo, ale pak to naráží na záležitosti, které jsou. A vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna je jaká je, tak úředníci si opravdu dělají, co chtějí. Projekty, které se podaří prosadit, tam ta změna je kolikrát na několik roků. Jim se do změn nechce,“ povšiml si.
Není jednou z příčin pekařova konce v politice i proticovidová opatření, která ho jako podnikatele určitě poškodila? „Poškodila, ale covid mě vlastně udržel v politice. Já jsem chtěl odejít před nějakým rokem a něco. Měl jsem v plánu dojet do léta minulého roku, protože jsem měl rozdělanou práci a počítal jsem s tím, že se s ní nějak vypořádám. Jenže přišel covid a všechno se zastavilo. A bylo potřeba co nejvíce ovlivňovat lidi, kteří o tom rozhodují, aby si uvědomili, jak je potřeba nastavit kompenzace,“ upozornil.
Jiří Bláha
„Vypadalo to nadějně a s Ministerstvem průmyslu a obchodu jsme měli nastavený plán, jak by to mělo fungovat v rámci kompenzací, ale bohužel do toho jiní hodili vidle, třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí, a v ten okamžik se začínalo nanovo. Až na konci se podařilo něco v tom směru, jak by to mělo být. To znamená nějaké odškodnění v rámci procent. Ale zase špatně udělané. Nepodařilo se to, co jsme měli s kompenzacemi na začátku,“ zhodnotil Jiří Bláha. „Nejsem spokojen, jak se kompenzace řešily. Někteří lidé, kteří na ně neměli mít nárok, protože lžou a neodvádějí nic, měli stejné podmínky pro získání dotací jako ti, co poctivě pracují a odvádějí do státní kasy peníze,“ domníval se. „Co se týče výše, v některých jsme dali zbytečně moc a některých zase málo,“ doplnil.
Vracíme se někam do roku 1948 v názorech, které Piráti mají
Jiří Bláha před pár dny kritizoval Piráty a přirovnal je k budovatelské mládeži. Jak se na favorita voleb dívá? „Vracíme se někam do roku 1948 v názorech, které Piráti mají. Jestliže jdu rozhodovat o něčem, kde nechceme stranickou linii, tak nelze hlasovat veřejně,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz. Narážel tak mimo jiné na požadavek, aby se o nových členech do Rady ČT hlasovalo veřejně. „Třeba. Ale jde o jakoukoliv věc, kde nechceme, aby šlo jen o stranickou linii. Setkávám se s tím od začátku. Kolikrát jsme všichni dostali bububu, jak to, že jsme někoho nezvolili. Berte to v uvozovkách. Bylo to jenom proto, že volba byla tajná. Opravdu se jednotliví poslanci mohli rozhodnout, jestli je chtějí podpořit, nebo ne. V okamžiku, kdy je veřejná volba, je předem určené, že musíte jet stranickou linii,“ vysvětlil.
„Řekněme si na rovinu, stranická linie není vždycky šťastná. Osobně si myslím, že je to návrat někam do padesátých let v tom směru, že budeme říkat ano. Aby voliči věděli, jak je transparentní vědět, kdo jak hlasoval. Za mě je to absurdní nesmysl,“ řekl stále ještě poslanec. „Prožil jsem si to. Mám zkušenosti s lidmi z provozu. Prošlo mi jich rukama tisíce. Lidé nechtějí sdělovat svoje názory. Stává se mi i, že když někoho pochválím před lidmi, tak on za mnou přijde, zda by to příště šlo bez pochvaly na veřejnosti. Je za tím lidská závist, zloba,“ vypozoroval.
Psali jsme:
A co daně? „Daně mi vadí úplně od všech. Celou dobu říkám, že my tu daňovou politiku můžeme vyřešit čtyřmi věcmi. Důchodová reforma spojená s reformou daní. Důchodová reforma tak, jak ji chtějí dělat veškeré strany je nesmysl. Musí být založená na zodpovědnosti každého z nás. Tato zodpovědnost může přijít jenom v okamžiku, kdy si sami budeme rozhodovat o tom, jak velký ten důchod bude a jak si to sami chceme nastavit. Aby každý věděl kolik dává a kolik bere. V okamžiku, když si budeme moci důchod sami sestavovat a tvořit, tak se přestane zneužívat sociální systém. Ušetří se spousta peněz. Bohužel lidé, kteří jsou v Poslanecké sněmovně a úředníci, na to nemají myšlenkově ani obsahově a jde to jinam,“ je přesvědčen.
Vysvětluje také, jak asi bude danit firma, když daň je 21 procent, ale za zaměstnance je to stojí 50 procent a víc. „Jak to asi začnou dělat. Ti zkušení přijdou na to, že dají zaměstnanci peníze nadvakrát. Jednou na ofiko a pak mu dají nějakou odměnu z oficiálního účtu, kterou zdaní 21 procenty. Kdežto normální mzdu by danili padesáti procenty. A takto funguje naše ekonomika,“ konstatoval Bláha. „Pak tu máme státní správu, která si totálně jede šméčka pro sebe. Teď abyste to nebral, že krade. Ne, oni si jenom dělají rozpočty tak, aby to měli hezké. Takže každý rok jde do jednoho oddělení na počítače dvě stě tisíc. Další rok dvě stě deset, další rok dvě stě dvacet. A takto to jde pořád dokola. Nikoho nezajímá, že to vlastně ani nepotřebují. A takhle bychom mohli pokračovat,“ sděluje.
Myslí si, že si vymýšlím. Říkají, Jirko – tak podle tebe všichni kradou...
Poslední věcí, která nám utíká, jsou dle jeho slov záležitosti kolem exekucí, insolvencí. „Tam je to takový nesmysl, jak to máme udělané, že nutí lidi, aby utíkali do šedé zóny. A v tom jede celá rodina. Když budu v exekuci, tak do toho stáhnu celou rodinu. V tom okamžiku nebude celá rodina státu odvádět to, co by mohla odvádět. Kdybychom udělali tyto základní kroky, tak vůbec nemusíme řešit zvýšení daní. Mohli bychom je i snížit a dát vyšší důchody. Mohli bychom jít úplně jinou cestou. K tomu je ale potřeba změnit myšlení. To ale bolí. Úředníci toto nechtějí, jim to takto vyhovuje,“ domníval se.
Velkým tématem Jiřího Bláhy, když vstupoval do politiky, byla práce načerno. Kdy ty firmy, které zaměstnávaly lidi načerno, měly konkurenční výhodu proti těm poctivým. U kolegů však podle svých slov nenašel moc pochopení. „Vidíte, kde skončilo teď EET. Tam je nejhorší to povědomí, že jak lidi o tom nemají absolutně tušení, tak si myslí, že si vymýšlím. Říkají mi, Jirko, tak podle tebe všichni kradou. V mém podnikatelském oboru většina lidí krade. Tak to je,“ postěžoval si.
„Přišel jsem na to, že je to boj s větrnými mlýny. Neuděláme v té Poslanecké sněmovně nic. A oni za to ani ti lidé nemohou, jsou třeba hodní, ale nevědí. V tom případě jsem tam zbytečný, když se bavíte s lidmi, kteří nikdy nic takového nedělali. A někdy trvá třeba celé volební období, než na to přijdou. Já na to ale nemám čas, je mi šedesát a potřebuji ještě trochu dětem pomoci s firmou, aby to postupovalo,“ vysvětlil.
V politice ho zklamalo i to, že jestliže konkurent něco vymyslí, tak naschvál to neprojde. „Aby ti druzí neměli nějaké zásluhy. A obráceně. Připadá mi to jako tábory dětí, které se navzájem hejtují mezi sebou. Ty tábory mezi sebou bojují úplně zbytečně. To není nic pro mě,“ dodal na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
