Pokud by se na mě obrátil nějaký terorista... Šéfka soudních tlumočníků o nesnázích své profese a návrhu zákona

25. 9. 2016 17:28

ROZHOVOR Co se týká České republiky, za poslední dva roky poptávka stoupla, a to hlavně po komunitních tlumočnících z arabštiny v souvislosti s běženci. Nicméně i soudní tlumočníci a překladatelé mají více zakázek z obchodní sféry. To říká Eva Gorgolová, předsedkyně představenstva Komory soudních tlumočníků České republiky. Pro ParlamentníListy.cz se ale rozpovídala o mnoha dalších tématech.

Pokud by se na mě obrátil nějaký terorista... Šéfka soudních tlumočníků o nesnázích své profese a návrhu zákona
Foto: KST ČR
Popisek: Razítko Komory soudních tlumočníků České republiky
reklama

Máte jako překladatelka nějaké morální hranice, co byste či pro koho byste nepřekládala? Mám nyní na mysli třeba velmi vulgární výrazy nebo překlady pro vůdce Islámského státu?

Pokud se to týká soudního tlumočení pro orgány veřejné moci, měli bychom přijmout jakoukoliv zakázku, a překládáme-li nebo tlumočíme-li, musíme tlumočit vše věrně a nezávisle, tudíž i vulgární výrazy. Pokud by byl orgány činnými v trestním řízení zadržen nějaký terorista, tak by mě některý z těchto orgánů přibíral, respektive ustanovoval a musela bych tlumočit nebo překládat vše, co by bylo potřeba. Pokud by se na mě obrátil nějaký terorista, můžu překlad nebo tlumočení samozřejmě odmítnout, jakož i jakýkoliv jiný úkon, na který nemám potřebné znalosti, čas nebo se na něj z jakéhokoliv důvodu necítím. V případě, že by pro některého tlumočníka byla určitá konkrétní věc natolik citlivá, že by nemohl garantovat naprosto neutrální a objektivní tlumočení, je povinen to sdělit klientovi. Jako příklad bych mohla uvést tlumočení v trestních věcech s nezletilými oběťmi.

Jak vy vnímáte rozdíl mezi profesní a obchodní stránkou svého zaměstnání? Přeložila jste vždy vše přesně, anebo jste klientovi naznačila, že toto by mohl být příliš silný výraz a je nutná trocha diplomacie vzhledem k jeho například obchodním zájmům? Čemu dáváte přednost? Ptám se proto, že například při setkáních Vladimira Putina s Angelou Merkelovou se kvůli diplomacii a dobrým vztahům překlady změkčují...

Jednak bych chtěla říci, že já se specializuji hlavně na překlady právních textů, ať už pro stát nebo pro advokátní kanceláře, obchodní společnosti, občany. Netlumočím obchodní jednání a už vůbec ne politická jednání na nejvyšší úrovni. Mezi kolegy soudními tlumočníky je řada takových, kteří jsou primárně konferenčními tlumočníky a tlumočí ať již konsekutivně konference nebo státní jednání nebo simultánně v kabině. Někteří mají i bezpečnostní prověrku a předpokládám, že musejí být i trochu diplomati. Pokud překládám pro nějakou firmu, banku a podobně a mají nějakou ustálenou terminologii, na které trvají, snažím se vyhovět. Pokud překlad stvrzuji svým podpisem a kulatým razítkem se státním znakem, musím za správnost ručit. Pokud je změkčování součástí převodu mezi kulturami, protože je třeba některá kultura „temperamentnější“ a druhá méně, pak je to součást techniky, která k tlumočení a překladu patří, je to součást zprostředkování mezikulturní komunikace.

Proč je podle vás v angličtině, do níž a z níž překládáte, více výrazů pro slovo lež než třeba v češtině?

Nevím, co máte přesně na mysli. V češtině také existuje více výrazů pro lež, jako jsou nepravda, faleš a další. Možná je v angličtině více slangových výrazů. Já jsem naopak spíš přesvědčena, že v angličtině existuje hodně slov, která mají více významů a někdy dokonce i s opačným smyslem. A to je pro překladatele větší oříšek.

Myslíte si, že je systém tlumočníků v Evropském parlamentu v Bruselu, kdy se překládá do všech jazyků EU, ekonomický a správný? Například i ohledně češtiny a slovenštiny?

Rozhodně ano. Evropský parlament není firma, jejímž cílem je generovat ekonomický zisk, ale politický orgán, který ovlivňuje životy občanů členských zemí a současně je ovlivňován jejich národními kulturami. Evropská unie se rozhodla jít cestou rovnosti v rozmanitosti, na rozdíl třeba od říší vzniklých porobením cizích národů nebo jejich kolonizací. Jak známo, mentalita, kolektivní vědomí a kultura jsou úzce spojené s jazykem. Jazyk totiž ovlivňuje způsob myšlení, a pokud by se v Evropském parlamentu prosadil jeden nebo tři nebo třeba sedm jazyků, kdo by rozhodl o tom, které jazyky, potažmo kultury, mají být potlačeny? Jakým právem? Jakým právem by se mělo dopřát sluchu Čechům méně než třeba Lucemburčanům. Lucemburčanů je nesrovnatelně méně než Čechů, jen shodou okolností užívají rozšířenější jazyky francouzštinu a němčinu.

Nyní se jedná o návrhu zákona o tlumočnících a překladatelích. Vaše komora je za to ráda, ale přesto kritizuje několik bodů v navrhované legislativní normě. Jaké nejvíce a proč?

Myslíme si, že nový návrh nebyl připravován moc pečlivě a hlavně dost kopíroval zákon o znalcích a zůstaly tam některé věci, které jsou poplatné znalcům a nejsou tam věci, které jsou potřebné pro nás. Nejvíce se nám nelíbí rozpětí odměny. Už mnoho let poukazujeme na to, že je třeba rozpětí zrušit. Pokud zadávající orgán bude mít výhrady k provedenému úkonu, má možnost odměnu účtovanou tlumočníkem nebo překladatelem krátit. Stejně je možné odměnu i navyšovat v případě spěšnosti, obtížnosti a podobně. To vše již v zákoně, respektive vyhlášce je. A ani nemluvím o tom, že stanovená odměna se již více než patnáct let neměnila, a i nová navrhovaná, respektive její dolní hranice, je ve značném nepoměru k nákladům spojeným s výkonem, požadovanou kvalifikací a praxí a k možným sankcím.

Také nám vadí, že tam chybí povinnost celoživotního vzdělávání. Mnohokrát jsme na to poukazovali, že je třeba, aby se soudní tlumočník, respektive překladatel, na němž často závisí celé soudní řízení, neustále seznamoval s novou terminologií, novými zákony, novými technikami a tak dále. Co nám také přijde nesmyslné, pravděpodobně je to také vzaté ze zákona o znalcích, že bychom měli mít povinnost si pořizovat kopie ze zadaných listin a vyhotovovat jeden stejnopis svázaného ověřeného překladu a archivovat jej deset let. Nedovedeme si vůbec představit, že bychom si z rozsudků, zatýkacích rozkazů, odposlechů, právních pomocí a jiných důležitých a důvěrných listin velmi často značného rozsahu nechávali vyhotovovat kopie a pak je uchovávali mnoho let. Ostatně náklady by nám musel hradit stát, protože většina soudních překladatelů nemá kopírku, a tudíž bychom předkládali účtenky z copycenter k proplacení. Podle nás je to v rozporu s požadavky na ochranu osobních údajů, nešetří to životní prostředí a ještě to zvyšuje náklady. Chtěla bych poznamenat, že například v Německu je zakázáno si ponechávat cokoli, co obsahuje osobní údaje, a to i jen v počítači.

Do jaké míry je novela potřebná?

Novela je potřebná jako sůl. Nyní máme zákon i vyhlášku z roku 1967 s velmi málo novelami, tedy z doby, kdy u nás všichni byli v zaměstnaneckém poměru, kdy nebyly počítače, e-maily, faxy, kopírky, kdy jsme navíc byli za železnou oponou a tlumočníků a překladatelů nebylo tolik potřeba. A především poptávka ze strany soudů a policie byla minimální. Okolní země včetně Polska i Slovenska mají už dávno nové právní úpravy. A pak, jak už jsem zmiňovala, chtěli bychom samostatný zákon, aby se výkon naší práce nezaměňoval a nepohlíželo se na něj jako na znaleckou činnost. Je třeba upravit řadu věcí, které ve staré právní úpravě nejsou nebo jsou zastaralé.

Jak dlouho podle vás zůstane angličtina na prvním místě v žebříčku progresivnosti jazyků?

Já si myslím, že zůstane na dlouho a navíc je to rozumné, že se ustálil jazyk, který je úředním jazykem v mnoha státech, v některých jako druhý úřední jazyk, a kterým se hodně lidí může dorozumět. Myslím, že neexistuje jiný jazyk, jehož základy stačí pro dorozumění, takzvaná basic english. V angličtině je možné se naučit osm set slov, které se vejdou drobným písmem na jednu stránku, a ty když se naučíte, domluvíte se a máte dobrý základ pro zdokonalování se. A není to mrtvý jazyk, jako jsou latina nebo esperanto. Anglie byla velmoc, která měla hodně kolonií. Je to jazyk vědců, konferencí, IT technologií a je dobře, že se stal i jazykem byznysu a turistiky.

Do jaké míry je dnes v Evropě či v Česku žádána arabština. Jak se dostává či nedostává překladatelů?

Já si myslím, že by kvalitních a kvalifikovaných arabštinářů mělo být více. Uvědomme si, že na světě je arabština mateřským jazykem pro více než čtyři sta milionů lidí, úředním jazykem osmadvaceti států a je třetím nejfrekventovanějším jazykem po angličtině a francouzštině. A vzdálenosti se stále zkracují, ať už pro obchod nebo turistiku a nověji je jí třeba i v souvislosti s uprchlickou krizí. Co se týká České republiky, za poslední dva roky poptávka stoupla, a to hlavně po komunitních tlumočnících v souvislosti s běženci, ale i soudní tlumočníci a překladatelé mají více zakázek z obchodní sféry.

Neměli by si lidé, kteří se ocitnou před zákonem, potažmo soudem, pakliže nerozumějí a nehovoří česky, platit sami tlumočníka?

Pokud jde o civilní spory, respektive obchodní, účastníci hradí náklady řízení, tedy i soudního tlumočníka. Co se týká trestního řízení, i tam se po odsouzení obžalovaný podílí na nákladech řízení. Především však musí být všem zaručen spravedlivý proces. V naší právní úpravě je to zakotveno již dávno, že každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. Platí to i pro znakový jazyk, romštinu, slovenštinu a další. Navíc 15. 11. 2010 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 20. 10. 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení, kterou všechny země EU měly za povinnost implementovat do tří let od tohoto data.

Lze nějak vyjádřit, jaké by byly hrubé roční náklady na tlumočníky, kdyby Česko přijalo kvóty EU na uprchlíky a přijalo jich 1 500?

Toto já těžko mohu odhadnout, ale myslím si, že by to nebyla žádná astronomická částka. V běžném životě při integraci migrantům u nás hodně tlumočí komunitní tlumočníci, které zajišťuje především řada neziskových organizací. Soudní tlumočníci tlumočí většinou jen u azylových řízení.

„Žádné dílo není dokonalé, ale to není důvod pro jeho zavržení. Je lepší stavět na dobrých základech, než bořit a hledat svatý grál.“ Tohle heslo profesora Dědiče máte jako citát uvádějící vaše stránky. Nemyslíte si, že je to protimluv? Vše přece stojí na svých základech. Stavba, lidská bytost výchovou, dobrý román. Když se nebudeme chtít přiblížit k dokonalosti a hledat svatý grál, nepostavíme ani dobré základy, protože nebudeme počítat s úspěchem. A pouze když stavíme obydlí na chvíli, nezabýváme se jeho základy. Prosím, vysvětlete mi to...

(smích) Pane redaktore, touto otázkou jste mě trochu zaskočil. Podklady pro webové stránky jsem zadávala v době uvádění v platnost nového občanského zákoníku a citát se mi líbil. Asi jsem si říkala, že každý můj překlad nemusí být také dokonalý jako nový občanský zákoník, ale měl by být použitelný co nejdříve, aby s ním mohli pracovat obhájci, soudci, státní zástupci, policejní orgány a další.



 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pořád h*jzl Zeman nechcípl.“ Chtěli slušně diskutovat, ctí pravdu a lásku, Soros je neplatí. Jenže se to zvrhlo

10:34 „Pořád h*jzl Zeman nechcípl.“ Chtěli slušně diskutovat, ctí pravdu a lásku, Soros je neplatí. Jenže se to zvrhlo

Obstál Miloš Zeman v době koronavirové krize? Podle hlasování čtenářů ParlamentníchListů.cz ano. Ale…