Na tyto otázky dal serveru Novinky.cz odpovědi amerikanista Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity.
Nedohledatelný účel americké podpory
„Americký kongres schválil podporu 40 mld. dolarů, při projednávání této podpory však už padaly dotazy na její faktický účel. Biden byl jasně upozorněn, že jeho administrativa jasně nedeklarovala strategické cíle svého nepřímého angažmá v konfliktu a že ani není zcela dohledatelné, jak budou americké peníze využity,“ myslí si Jan Hornát.
„Navzdory tomu, že Američané vesměs podporují pomoc Ukrajině, většina americké společnosti nechce, aby Američané aktivně zasáhli do další války. Bidenova administrativa proto není schopná stanovit Putinovi jakoukoliv „červenou linii“ a říct, že když ji překročí, tak USA aktivně zasáhnou,“ dodává.
Prospívá USA válka na Ukrajině?
V rozhovoru se probírala možná výhodnost ukrajinského konfliktu pro americkou ekonomiku, především pro vývoz plynu a ropy.
USA jsou schopné vyvážet mnohem více kapalného plynu, v Evropě se pro jeho přijímání budují terminály, kapacity jsou větší. V tomto to Americe může ekonomicky pomoci. Ale americká zahraniční politika není až tak cynická, že by v rozhodování o zahraniční politice rozhodovaly zájmy relativně úzkého kruhu ekonomických aktérů.
Co tímto úzkým kruhem aktérů Hornát myslel, není úplně jasné, vysvětlil ale možnou motivaci bývalého ministra zahraničních věcí USA Henryho Kissingera, který nedávno vyzval Ukrajinu, aby se vzdala části svého území výměnou za konec konfliktu.
„Troufám si tvrdit, že vyčerpané, válkou oslabené Rusko s frustrovanou společností také není z dlouhodobého hlediska v geopolitickém zájmu USA. To by nepřispělo k bezpečnosti v Evropě a naopak by případně posílilo Čínu v přístupu k ruskému nerostnému bohatství.“
Fotogalerie: - Interpelace na Fialu
Bylo by za Trumpha všechno jinak?
Samozřejmě byla řeč i o tom, zda by měl na válečný konflikt vliv fakt, kdyby byl v současnosti u moci Donald Trumph. Hornát si myslí, že strukturálně by pozice Spojených států asi nebyla o moc jiná. I když možná měl Donald Trump přátelské vztahy s Putinem, tak je to něco, co by stejně americké veřejnosti nemohl v nastalé situaci prodat.
„Pokud by se ruská agrese udála v období Trumpovy administrativy, reakce společnosti, médií, politických a ekonomických elit by byla stejná jako dnes a on by musel podlehnout veřejnému mínění i Kongresu a dalším institucím, které se podílejí na tvorbě zahraniční politiky. Takže nakonec by politika Trumpovy administrativy vypadala podobně,“ uvádí amerikanista, ale následně svoje slova poněkud vyvrací.
„Možná by však Putinův režim měl větší motivaci se s americkým prezidentem o možných řešeních konfliktu víc bavit a možná by se první řadě k takovému kroku vůbec neodhodlal. Ale to je čistá spekulace.“
Podpora Ukrajině klesá a bude klesat
V rozhovoru se ale objevuje i konstatování, že zmíněných 40 miliard, které nyní kongres schválil, může být poslední větší americkou pomocí Ukrajině. Další podporu prý už bude složitější vyjednat. „Prvotní sjednocení napříč státy a napříč legislativami jednotlivých států upadá. Objevují se více kritické hlasy, jestli to, co děláme, přispívá k urovnání konfliktu podle našich představ a cílů. Ty hlasy budou sílit, bude to tak v Americe i v unii. Bude čím dál složitější prosadit pomoc Ukrajině nebo balíčky sankcí vůči Rusku,“ domnívá se Hornát s tím, že se rád bude mýlit.
Nevýrazný Biden
Jan Hornát také hodnotí roli prezidenta Bidena v ukrajinském konfliktu, což pro nejmocnějšího muže světa není nikterak lichotivé.
„Biden nepředvádí ani výrazný leadership (vůdcovství), ani nehraje výraznou mediátorskou či konfrontační roli. Takovou pozici vlastně ani nemůžete efektivně politicky prodat voličům. Bidenova administrativa sice zavedla sankce, ale nezamezila konfliktu. Amerika navíc řeší tolik domácích problémů, že Ukrajina je zcela v pozadí.“
Zasáhne USA a EU, nebo nezasáhne?
V samotném závěru rozhovoru amerikanista Hornát uvádí, že „Evropa a USA si nyní uvědomily, že ruský expanzionismus je reálná věc, která hrozí nejen na Ukrajině, ale možná i v dalších částech Evropy. A když se nyní razantně nezasáhne, tak by se v příštích letech či měsících mohlo Rusko rozhodnout ‚denacifikovat‘ další území.“
To se ale zdá být v přímém rozporu s tím, co řekl v úvodu rozhovoru, a sice že „Aktivní angažmá ve válce republikáni ani demokrati nechtějí, většina společnosti má obavy z takového vývoje. Nechce, aby Američané aktivně zasáhli do další války.“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
