Eduard Luttwak, americký autor, ale také dobrovolník z války Izraele z roku 1967, kdy se zapojil do operací Státu Izrael v šestidenní válce, se vyjádřil k válce na Ukrajině. Z pozice muže, který pro Izraelské ozbrojené síly pracoval až do roku 1972, kdy se přestěhoval do USA, v textu pro server UnHerd promluvil o jaderných zbraních.
Konstatoval, že mnohým politikům bylo už v roce 1944, tedy ještě v časech druhé světové války, jasné, že skutečně použít v oné době vyvíjenou jadernou bombu bude až příliš nebezpečné. A proto to neudělají. Američané nakonec v Japonsko atomovou bombu použili.
„(Americký prezident) Truman uznal, že povaha válčení se od Hirošimy a Nagasaki zásadně změnila. Když povolil tyto údery, ani on, ani nikdo jiný nevěděl, že výbuchy také způsobí radiační spad, který povede k onemocnění a zabití tisíců lidí míle od místa detonace. V roce 1945 navíc Truman čelil vyhlídce, že při dobytí Japonska ztratí mnohem více amerických vojáků než za celou dobu druhé světové války. Japonci skutečně bojovali do posledního muže a ještě měli k dispozici 2 miliony vojáků. Truman by byl vyhozen z Bílého domu, kdyby dovolil smrt stovek tisíc Američanů tím, že by odmítl použít bombu,“ napsal publicista.
V časech studené války se oba světové bloky použití jaderných zbraní úzkostlivě vyhýbaly. A Luttwak je přesvědčen, že by se použití jaderných zbraní nakonec vyhnul i současný ruský vládce Vladimir Putin.
Ukrajincům ve stávající fázi války schází nejen vojenské vybavení, ale také živá síla. Luttwak totiž odhaduje, že Ukrajinci mohou k obraně státu rychle povolat na 800 tisíc mužů. Naproti tomu Izrael je schopen relativně rychle dostat do akce na obrnu země na 600 tisíc lidí. Přitom v Izraeli žije asi 8 milionů, zatímco na Ukrajině přes 30 milionů lidí. Ale ukrajinští politici odmítají do pole posílat muže starší osmnácti let. Věková hranice je v současné době upravována na 25 let ze 27.
„To znamená, že pokud se Putin nerozhodne válku ukončit, ukrajinské jednotky budou znovu a znovu zatlačovány zpět a ztrácejí přitom vojáky, které nelze nahradit,“ napsal Luttwak.
A proto podle něj přišel čas na příchod vojáků NATO na Ukrajinu.
„Tato aritmetika je nevyhnutelná: země NATO budou muset brzy poslat vojáky na Ukrajinu, jinak se smíří s katastrofální porážkou. Britové a Francouzi spolu se severskými zeměmi se již v tichosti připravují na vyslání jednotek – jak malých elitních jednotek, tak logistického a podpůrného personálu – kteří mohou zůstat daleko od fronty. Ty by mohly sehrát zásadní roli tím, že uvolní své ukrajinské protějšky k jejich přeškolení na bojové role. Jednotky NATO by také mohly ulevit Ukrajincům, kteří jsou v současnosti vázáni na obnovu a opravy poškozeného vybavení, a mohly by převzít technické části stávajících výcvikových programů pro nové rekruty,“ konstatoval Luttwak.
Nakonec přidal varování, že Američané už další vojáky do Evropy poslat nemohou, protože musí bedlivě sledovat, o co se možná pokusí Čína na Tchaj-wanu. Takže fyzická pomoc ukrajinským vojákům bude ležet na bedrech vojáků členských států EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
als
