Washingtonský institut pro studium války se vrátil k Putinovu projevu na Rudém náměstí u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války a konstatoval, že ruský vůdce v tomto svém projevu rétoricky zůstal v zajetých kolejích a prohlásil, že Rusko úspěšně čelí válce, kterou proti nejrozlehlejší zemi světa vede Západ. ISW podotkl, že ani svůj letošní projev Putin nevyužil k tomu, aby vyhlásil rozsáhlou mobilizaci.
„Putin se navíc pokusil využít oslav Dne vítězství ke sjednocení partnerů ze Společenství nezávislých států (SNS), z nichž mnohé se od února 2022 snaží snížit svou závislost na Kremlu. Arménský premiér Nikol Pašinjan, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kazašský prezident Kasym-Jomart Tokajev, kyrgyzský prezident Sadyr Džaparov, tádžický prezident Emomali Rahmon, turkmenský prezident Serdar Berdimuhamedov a uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev se připojili k Putinovi na moskevském průvodu ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Putin zdůraznil důležitost účasti lídrů SNS na této akci a zopakoval šablonovitou kremelskou rétoriku, že Rusko usiluje o multipolární uspořádání světa,“ uvedl institut.
ISW upozornil také na slova zakladatele soukromé armádywagnerovců Jevgenije Prigožina, který prohlásil, že 9. květen je teď v Rusku oslavou vítězství otců a dědů dnešních mužů. Současná ruská armáda podle něj vítězství nedosahuje. ISW má za to, že Prigožin dokonce zesměšnil Vladimira Putina.
„Finančník ze skupiny Wagner Jevgenij Prigožin využil svátek Dne vítězství jako příležitost k zesměšnění Putina a zpochybnění jeho úsudku. Během diskuse o nedostatku munice a budoucích vyhlídkách Ruska na Ukrajině se Prigožin zmínil o postavě ‚šťastného dědečka‘, který si ‚myslí, že je dobrý.‘ Prigožin se pak řečnicky zeptal, co by mělo Rusko a budoucí generace dělat a jak může Rusko zvítězit, když se z ‚dědečka‘ vyklube ‚úplný blbec‘. Prigožin také poznamenal, že nejmenované osobnosti (pravděpodobně měl na mysli Putina a vysoké představitele ruského MO) by se měly přestat předvádět na Rudém náměstí. Prigožin má pravděpodobně na mysli Putina, který je často označován jako ‚dědek‘ (přesněji ‚Bunkernyj ded‘ neboli ‚bunkrový dědek‘), a Prigožin již dříve jmenovitě napadl jiné vysoké ruské představitele a důstojníky – proti Putinovi tak ale neučinil,“ napsal institut.
Pokud jde o avizované stažení wagnerovců od Bachmutu, k tomu podle Prigožina nakonec nedojde. Jeho ozbrojenci prý budou v Bachmutu bojovat dál, přestože dostali jen 10 procent z celkového objemu munice, který Prigožin požadoval 7. května. Z ruského ministerstva obrany však na to konto přišlo varování, že případné stažení wagnerovců z Bachmutu bude považováno za zradu. A to podle ISW může být jeden z důvodů, proč Prigožinovi muži zůstávají na místě.
Na druhé straně Prigožin nezůstal ministerstvu obrany nic dlužen, když ho označil za „ministerstvo dramat“ a prohlásil, že se více soustředí na vnitřní půtky, než na vedení války, což posléze vede k tomu, že vojáci často raději prchnou z fronty, než aby bojovali.
CNN přinesla v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině exkluzivní rozhovor s japonským ministrem zahraničí Jošimasou Hajašim, který oznámil, že jedná o vytvoření zvláštní styčné kanceláře NATO v Japonsku. V Asii by to byla vůbec první taková kancelář.
„Důvodem, proč o tom diskutujeme, je to, že od ruské agrese na Ukrajině se svět (stal) nestabilnějším,“ řekl. „Něco, co se děje ve východní Evropě, se neomezuje pouze na problém ve východní Evropě a přímo to ovlivňuje situaci zde v Tichomoří. Proto se spolupráce mezi námi ve východní Asii a NATO (stává) ... stále důležitější,“ pokračoval.
NATO má podobné styčné kanceláře i na dalších místech včetně Ukrajiny a Vídně a podobná kancelář v Japonsku by mohla být styčným bodem pro posílení vztahů NATO s Austrálií, Jižní Koreou a dalšími zeměmi v regionu.
Z NATO podle CNN zaznívá, že případné otevření styčné kancelář v Japonsku zatím nikdo nebude komentovat, ale v obecné rovině zaznělo, že Japonsko je partnerem, s nímž aliance dlouhodobě spolupracuje.
„Čína, která již dříve varovala před rozšířením působnosti NATO do Asie nebo před vznikem podobného bloku v regionu, již na předchozí zprávy o možném japonském úřadu reagovala rozzlobeně,“ uvedla CNN.
„Asie je perspektivní zemí pro spolupráci a ohniskem mírového rozvoje. Neměla by být platformou pro ty, kteří usilují o geopolitické boje,“ uvedl minulý týden na brífinku mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. „Tlak NATO na východ a zasahování do záležitostí Asie a Tichomoří rozhodně podkopává regionální mír a stabilitu.“
Hajaši v rozhovoru pro CNN prohlásil, že případné otevření kanceláře NATO na ostrovech nemá být vzkazem žádné konkrétní zemi, ale pracuje s faktem, že Rusko je sousedem Japonska a dalším takovým sousedem je totalitní Severní Korea, která pravidelně provádí raketové testy nedaleko od japonských břehů.
Z ukrajinské strany mezitím zaznívá, že se napadená země možná konečně dočká raket dlouhého doletu, o které dlouho žádá. Server Kyiv Post naznačil, že by tyto rakety Kyjevu mohla dodat Velká Británie. Konkrétně by se mělo jednat o řízenou střelu Storm Shadow.
„Storm Shadow je řízená střela typu fire and forget, která je naprogramována před odpálením. Střela sleduje poloautonomní nízkou dráhu letu (10–15 m), rychlostí 0,8 Machu, naváděná pomocí GPS a mapování terénu do cílové oblasti. Jakmile se střela přiblíží k cíli, vystoupá do výšky, která umožní jejím pokročilým senzorům potvrdit cíl, a poté se zaměří na cíl. Je vybavena dvoustupňovou bojovou hlavicí Bomb Royal Ordnance Augmented Charge (BROACH), která se skládá z počáteční tvarované nálože, jež otevírá cestu následující 450kg bojové hlavici, aby pronikla do cíle a zničila jej. Běžný dolet střely pro uživatele NATO je 560 km, ale předpokládá se, že existuje také „exportní“ verze s doletem 300 km. Tento kratší dolet umožňuje její vývoz v souladu s omezeními mezinárodního režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Právě tato verze bude pravděpodobně poskytnuta Ukrajině,“ uvedl Server.
Britská strana však upozornila, že prozatím nebylo ve věci případné dodávky raket učiněno finální rozhodnutí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
pravda vítězí
