Autor zkoumá temné hlubiny internetu a sleduje, jak falešné zprávy a polopravdy způsobují zmatek a ohrožují demokracii. Odhaluje rovněž různé formy mediální manipulace od Filipín přes Balkán po Latinskou Ameriku a Evropskou unii. Jeho dílo dosud vyšlo ve více než 12 jazycích, u nás jej v překladu Petrušky Šustrové vydává nakladatelství Dokořán. O knižní novince redakci informovala PR manažerka Denisa Novotná.  

V květnu 2014, kdy na Ukrajině vrcholila občanská válka, vypukl v oděském Domu odborů požár. Zemřely desítky lidí a už během několika hodin se v médiích objevily pomluvy a lži, kdo za to může. Ruská armáda informačních bojovníků šířila na internetu a prostřednictvím státních sdělovacích prostředků příběhy a obrazy, které svalovaly odpovědnost na ukrajinské revolucionáře.

„Jsme zvyklí na to, že se válka vede o obsazení území a vztyčení vlajek, ale tady šlo o něco jiného.  Moskva potřebovala šířit narativ o tom, že prodemokratické revoluce jako ta na Majdanu vedou k chaosu a k občanské válce. Kyjev potřeboval předvést, že separatismus vede k bídě. Nebylo skoro důležité, co se přímo na místě skutečně dělo: obě vlády prostě potřebovaly dost záběrů k vlastním příběhům. Propaganda válku vždycky provázela, obyčejně byla ale ve službách skutečných bojů. Informační věk však rovnici převrátil: vojenské operace nyní slouží důležitějšímu informačnímu účinku. Kdyby nebylo velmi reálných úmrtí, bylo by to jako špatně napsaná televizní reality show,“ píše Pomerantsev.