Úvodem se moderátor Čestmír Strakatý zeptal na slovo taxonomie. „Tlumil jste nadšení, že se jádro stává takzvaně udržitelným zdrojem, aspoň dočasně. Zkuste vysvětlit, o co jde a v čem je ten problém. Co znamená taxonomie?“ zeptal se. „Já už jsem před tím varoval i dřív, nicméně nikdo to neposlouchal, pro nikoho to nebylo důležité. Taxonomie, ta bruselská taxonomie k energetice, k jádru a plynu, obecně k udržitelným zdrojům, není novou záležitostí. Ta už je mezi námi od roku 2020 a já jsem upozorňoval, že místo toho, aby se čeští politici a vlastně naši zástupci v Bruselu a energetické společnosti zajímali o tu evropskou taxonomii, tak my jsme si tu řešili domácí úkoly, domácí taxonomii, lex Dukovany a podobně, a bohužel jsme poslední dva roky v tomto směru velmi zanedbali a ta taxonomie nám 1. ledna 2022 doslova padla na hlavu a z těch prvních reakcí nadšených politiků bylo naprosto zřejmé, že vůbec nechápou ten obsah, který přišel,“ zmínil Šnobr.
„Taxonomie obecně je vlastně něco, je to takový způsob Bruselu, investorům, bankám, finančním institucím, co mají v energetice považovat za udržitelné, co mohou podporovat, co je hodno nějakého výhodnějšího financování,“ dodal.
„To, že jádro a plyn budou označeny za udržitelné, i když na dočasnou dobu, by mělo zaručit, že bude mít lepší podmínky pro investování v té omezené době,“ sdělil. Problém je podle něj v dočasnosti a v podmínkách, které taxonomie obsahuje.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
„Ta taxonomie totiž byla dlouhou dobu a řekněme velmi těžce vyjednávaná mezi klíčovými zeměmi EU, a to jadernou Francií a nejaderným Německem, které se právě na té taxonomii přetlačovaly o to, který z těchto druhů výroby elektřiny bude mít jakou podporu. Samozřejmě že jaderní Francouzi trvali na další podpoře jádra, Němci, kteří zase transformují energetiku směrem k obnovitelným zdrojům, dávali důraz na plyn jako na přechodové energetické médium. A z toho vznikly i vlastně podmínky, které teď přicházejí do České republiky, což je například u jádra hlubinné úložiště, u plynu je to povinnost spalovat vodík a další bioplyny,“ poznamenal Šnobr.
Počíná si premiér Fiala ve své funkci dobře?Anketa
Na další vývoj je podle jeho slov možné se připravit rozvojem obnovitelných zdrojů a fotovoltaické energetiky, což je německá cesta. „Tahle doba, kdybychom si měli uvědomit, že je to pro nás obrovská výhoda být sousedem Německa, tady byla před deseti a pěti lety. A my jsme místo toho vlastně Německo a jejich německou politiku zesměšňovali, což se děje teď, jako nereálnou, nemožnou a tak dále. A vlastně jsme si dál prosazovali ten svůj koncept energetiky a nevnímali jsme, že jsme už patnáct let členy EU, že nemáme ty rozhodovací možnosti, jako jsme měli před vstupem EU, že v energetice sice máme volnost energetického mixu, ale díky tomu, že vlastně jsme závislí na rozhodnutí Bruselu a fakticky německé vlády a německé energetické politiky a německé cenotvorby. Tak vlastně tohle samotné nám nedovoluje si uplatňovat vlastní nároky na energetický mix, a tím se dostáváme trošku do izolace,“ zmínil Šnobr. Taxonomie je podle něj vlastně první srážka s realitou, která může hodně rychle ten pohled změnit.
Závěrem se pak Šnobr vyjádřil k cenám energií. Co od tohoto roku dál čekat? Máme si zvykat na vysoké ceny? „Nepochybně. Před půl rokem byly ceny poměrně nízké, já už jsem tenkrát sázel, že ty ceny budou vysoké. My jsme si tady zvykli na období, kdy ty ceny byly úplně opačně, extrémně nízké. Cena elektřiny byla na úrovni 20 eur, cena plynu byla 12 eur na MWh, my jsme si tady užívali doslova energetickou nirvánu a teď se to velmi rychle obrátilo. Ani já jsem nečekal, že k tomu obratu dojde tak rychle. Pravděpodobně rok 2022 se stane absolutním extrémem. Nicméně očekávám, že pro roky 2023 a 2024 cena plynu bude výrazně nižší,“ míní Šnobr v závěru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
